Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití
+
[[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen  17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
 
+
| příjmení = Správa Krkonošského národního parku
[[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen  17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.
+
| jméno =
 +
| titul = KRNAP - Krkonošský národní park
 +
| periodikum = www.krnap.cz
 +
| url = https://www.krnap.cz/
 +
| jazyk = cs
 +
| datum přístupu = 2020-05-19
 +
}}</ref>
  
 
==Poloha==
 
==Poloha==
V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)|Rýchory]]).
+
V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)|Rýchory]]).<ref name=":0" />
  
 
==Příroda==
 
==Příroda==
 +
[[Soubor:Konířová-Jelen1.jpeg|náhled|Pramen Labe]]
  
 
===Řeky===
 
===Řeky===
{| class="wikitable"
+
Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)|Jizera]], [[w:cs:Labe|Labe]], [[w:cs:Mumlava|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.<ref name=":0" />
|Pramen Labe, vlastní zdroj
+
[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg|náhled|Maly Staw]]
|}
 
Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)|Jizera]], [[w:cs:Labe|Labe]], [[w:cs:Mumlava|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.
 
  
 
===Jezera===
 
===Jezera===
{| class="wikitable"
+
Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.<ref name=":0" />
|Maly Staw, vlastní zdroj
 
|}
 
Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.
 
  
 
===Vodopády===
 
===Vodopády===
Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.
+
Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.<ref name=":0" />
  
 
===Fauna a flóra===
 
===Fauna a flóra===
Řádek 30: Řádek 32:
 
Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.
 
Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.
  
Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků.  Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný).  V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.
+
Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků.  Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný).  V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.<ref name=":0" />
  
 
==Krkonošský národní park a sport==
 
==Krkonošský národní park a sport==
 +
[[Soubor:Konířová-Jelen3.jpeg|náhled|Sněžné jámy]]
  
 
===Léto===
 
===Léto===
 
V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství.  Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.
 
V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství.  Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.
<br />
+
V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů.  Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
{| class="wikitable"
+
| titul = Krkonose.eu ~ Oficiální turistické stránky Krkonoš
|Sněžné jámy, vlastní zdroj
+
| periodikum = www.krkonose.eu
|}
+
| url = http://www.krkonose.eu/cs
V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů.  Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.
+
| datum přístupu = 2020-05-19
 +
}}</ref>
 +
===Zima===
 +
Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. [[Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších|Technický sníh]] ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum
 +
| periodikum = iDNES.cz
 +
| url = https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/umely-snih-zasnezovani-krnap-krkonose-retencni-nadrze-skiarealy-vliv-studie-pavel-treml-kralovehrade.A191128_517031_hradec-zpravy_tuu
 +
| datum vydání = 2019-11-28
 +
| datum přístupu = 2020-05-19
 +
}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />
 +
==Odkazy==
 +
Související stránky
  
===Zima===
+
* [[Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších]]
Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />
+
* [[Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování]]
{| class="wikitable"
+
* [[Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný]]
|Mohyla Hanče a Vrbaty, vlastní zdroj
+
* [[DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury]]
|}
 
I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází. Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.
 
  
==Zdroje==
+
===Reference===
www.krnap.cz
+
<references />
  
www.krkonose.eu
 
  
<nowiki>https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/umely-snih-zasnezovani-krnap-krkonose-retencni-nadrze-skiarealy-vliv-studie-pavel-treml-kralovehrade.A191128_517031_hradec-zpravy_tuu</nowiki>
+
{{FTVS|Denní studium 2020|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}
  
Tuto práci uvolňujeme k využívání pod licencí Creative Commons – BY – SA, a přejeme si aby jako jméno autora bylo: Konířová, Jelen
+
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Aktuální verze z 19. 5. 2020, 14:42

Krkonoše s nejvyšší horou České republiky Sněžkou (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. Krkonošský národní park byl vyhlášen  17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Krkonošském národním parku (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km2 na současných 363,27 km2. Vnější Krkonošský hřeben (Violík, Vysoké Kolo, Sněžka) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní (Lysá hora, Kotel) a východní (Kozí hřbety, Studniční hora). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem (Žalý, Zadní Planina a Rýchory).[1]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Pramen Labe

Řeky[editovat | editovat zdroj]

Krkonošským národním parkem protéká několik řek, Bílé Labe, Bobr, Jizera, Labe, Mumlava, Malá Úpa, Malé Labe a Úpa. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších pramen Labe. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.[1]

Maly Staw

Jezera[editovat | editovat zdroj]

Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze Mechové jezírko, které se nachází v Kotelní jámě a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera Wielki Staw a Maly Staw. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.[1]

Vodopády[editovat | editovat zdroj]

Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.[1]

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Druhová rozmanitost krkonošské flóry je nejvyšší ze všech okolních středoevropských pohoří a vyznačuje se vysokým zastoupením glaciálních reliktů a endemických druhů.

Flóra cévnatých rostlin Krkonoš obnáší přes 1200 taxonů (424 rodů ze 105 čeledí). Z nich přibližně dvě třetiny jsou v Krkonoších původní a zbytek původní není. Ty se do Krkonoš dostaly v průběhu různých etap osídlování a využívání pohoří.

Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.

Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků.  Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný).  V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.[1]

Krkonošský národní park a sport[editovat | editovat zdroj]

Sněžné jámy

Léto[editovat | editovat zdroj]

V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství.  Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou. V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů.  Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.[2]

Zima[editovat | editovat zdroj]

Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.
I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.[3] Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 SPRÁVA KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU. KRNAP - Krkonošský národní park. www.krnap.cz [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. 2,0 2,1 Krkonose.eu ~ Oficiální turistické stránky Krkonoš. www.krkonose.eu [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  3. Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum. iDNES.cz [online]. 2019-11-28 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.