Komunitní energetika: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(rozšíření)
Řádek 72: Řádek 72:
  
 
==Energeticky udržitelné venkovské regiony: model REScoop==
 
==Energeticky udržitelné venkovské regiony: model REScoop==
REScoop představuje řešení pro komunitní energetiku – pro místní obnovitelné zdroje energie v chytrých systémech, které využívají místní obyvatelé, kterým umožňuje řídit spotřebu a snižovat náklady. REScoop je zkratka pro komunitní energetickou inicitativu – pro společnost, která hospodaří s obnovitelnými zdroje energie; je společně vlastněná občany.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
+
REScoop představuje řešení pro komunitní energetiku – pro místní obnovitelné zdroje energie v chytrých systémech, které využívají místní obyvatelé, kterým umožňuje řídit spotřebu a snižovat náklady; je to zkratka pro komunitní energetickou inicitativu – pro společnost, která hospodaří s obnovitelnými zdroje energie; je společně vlastněná občany.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Komunitní energetika
 
| titul = Komunitní energetika
 
| periodikum = NS MAS
 
| periodikum = NS MAS
Řádek 114: Řádek 114:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
===Příklady realizace lokální energetiky===
+
==Příklady realizace lokální energetiky==
  
====Kněžice u Nymburka====
+
===Kněžice u Nymburka===
 
Projekt začal po roce 2000 výstavbou výtopny na biomasu a bioplynovou stanicí na odpad. Na obecní zdroj tepla je připojená celá obec včetně vzdálenějších usedlostí. V plánu je fotovoltaika na obecních střechách a vlastní lokální distribuční síť. Hlavním hybatelem projektu je starosta Kněžic Milan Kazda.<ref name=":1" />
 
Projekt začal po roce 2000 výstavbou výtopny na biomasu a bioplynovou stanicí na odpad. Na obecní zdroj tepla je připojená celá obec včetně vzdálenějších usedlostí. V plánu je fotovoltaika na obecních střechách a vlastní lokální distribuční síť. Hlavním hybatelem projektu je starosta Kněžic Milan Kazda.<ref name=":1" />
  
====Mikolajovice na Opavsku====
+
===Mikolajovice na Opavsku===
 
Zde jsou instalovány solární panely, bateriové úložiště a mikroelektrárna na biomasu, vybavená kogenerací. Provoz je řízen umělou inteligencí, která přepíná mezi jednotlivými zdroji a přebytky posílá do úložiště. Zde je hlavní hybnou silou starosta Martin Krupa.<ref name=":1" />
 
Zde jsou instalovány solární panely, bateriové úložiště a mikroelektrárna na biomasu, vybavená kogenerací. Provoz je řízen umělou inteligencí, která přepíná mezi jednotlivými zdroji a přebytky posílá do úložiště. Zde je hlavní hybnou silou starosta Martin Krupa.<ref name=":1" />
  
====Praha====
+
===Praha===
Komunitní energetiku prosazuje také hl. město Praha. Počítá s využitím střešní a fasádní fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Plánuje také centralizovaný nákup zelené elektřiny pro objekty v majetku města.<ref name=":1" />
+
Komunitní energetiku prosazuje také hl. město Praha. Počítá s využitím střešní a fasádní fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Plánuje také centralizovaný nákup zelené elektřiny pro objekty v majetku města.<ref name=":1" /><br />
<br />
 
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 5. 12. 2020, 17:57

Komunitní energetika, resp. energetická komunita je moderní způsob distribuované výroby elektřiny a dalších energií. Občané, obce i malí podnikatelé mohou zajišťovat výrobu, distribuci i skladování energie, místo, aby byli pouhými spotřebiteli. Princip energetické komunity spočívá v tom, že se skupina občanů, obec či drobní podnikatelé dohodnou na vybudování vlastního zdroje energie, např. větrné elektrárny či fotovoltaických panelů na vlastních střechách. Vyrobenou elektřinu pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek. Případné přebytky jsou pak dodávány do veřejné sítě a zisk je využíván pro další rozvoj komunity.[1]

Historie

1975 – V Ulborgu v Dánsku se dohodla skupina učitelů na vybudování vlastního zdroje energie – větrné elektrárny.

1991 – První legislativa na podporu obnovitelné energie v Německu – (Erneuerbare-Energien-Gesetz).

1992 – V Belgii bylo založeno družstvo Ecopower, které se rozhodlo spojit občany, kteří měli zájem o obnovitelné zdroje energie. Jeho hlavními cíli byly

  • investice do obnovitelné energie,
  • dodávky 100 % obnovitelné energie svým členům,
  • prosazování energetických úspor, obnovitelné energie a družstevního modelu podnikání.

V roce 2013 mělo družstvo přes 48 tis. členů, roční obrat 31 mil. EUR a roční zisk 1,7 mil. EUR.[2]

1998 – Liberalizace energetického EU, která mj. umožnila volbu dodavatele energie,

2000 – Německo výrazně aktualizuje energetickou legislativu (Erneuerbare-Energien-Gesetz), která začala masivní rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických družstev v Německu.

2009 – Byla přijata směrnice EU na podporu obnovitelných zdrojů energie (2009/2001/EU).[3]

2016 – Byl přijat balíček opatření Čistá energie pro Evropu.[4]

2020 – V EU je již minimálně 3 500 energetických družstev a předpokládá se, že jejich počet dále poroste.[5]

2050 – podle studie CE Delft by se do roku 2050 mohlo do výroby energie zapojit až 264 mil. obyvatel EU a mohli by pokrýt až 55 % výroby elektrické energie v EU.[6]

Energeticky udržitelné venkovské regiony: model REScoop

REScoop představuje řešení pro komunitní energetiku – pro místní obnovitelné zdroje energie v chytrých systémech, které využívají místní obyvatelé, kterým umožňuje řídit spotřebu a snižovat náklady; je to zkratka pro komunitní energetickou inicitativu – pro společnost, která hospodaří s obnovitelnými zdroje energie; je společně vlastněná občany.[7]

REScoop může mít právní statut družstva, ale existují i jiné právní formy. Obvykle tyto společnosti respektují 7 principů, připravených Mezinárodní družstevní aliancí (ICA – International Co-operative Alliance):[8]

  • Dobrovolné a otevřené členství,
  • demokratická kontrola členů,
  • ekonomická účast prostřednictvím přímého vlastnictví,
  • autonomie a nezávislost,
  • vzdělávání, školení a informace,
  • spolupráce mezi družstvy,
  • zájem o komunitu.[7]

Jaké jsou výhody modelu REScoop

  • Podpora sociálního přijetí OZE – pokud jsou občané přímo zapojeni do projektů obnovitelné energie, výrazně klesá odpor vůči nim, zvláště, pokud jsou do projektu zapojeni od počátku. Občané se pak mohou podílet jak na zisku, tak na vlastní ekologické energii za přijatelné ceny
  • Umožňuje všem individuálně dostupné investice do OZE – každý může investovat podle svých možností.
  • Prospěch pro místní komunitu – společenství má pro komunitu výhody. Obvykle sdílí část zisku s členy a zbytek je využíván k rozvoji nových projektů nebo k prospěchu místní komunity jako celku. Všichni občané tak mají prospěch z projektů a zisků, které generují.
  • Podílí se na energetické účinnosti – příjmy jsou velmi často využívány na zvyšování energetické účinnosti na veřejných budovách apod.
  • Drží peníze v lokální ekonomice[7]

Situace v České republice

I když je tematika komunitní energetiky jednou z priorit Evropské unie, česká vláda tyto příležitosti prakticky ignoruje (situace na podzim 2020). S ohledem na klimatickou krizi probíhá v celé Evropské unii urychlené nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými a jednotlivé státy se zavazují k dosažení výrazného poklesu produkce skleníkových plynů do roku 2030 a k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Situace ukazuje, že tato radikální změna je možná jen při zapojení lokálních, distribuovaných zdrojů.[9]

Příklady realizace lokální energetiky

Kněžice u Nymburka

Projekt začal po roce 2000 výstavbou výtopny na biomasu a bioplynovou stanicí na odpad. Na obecní zdroj tepla je připojená celá obec včetně vzdálenějších usedlostí. V plánu je fotovoltaika na obecních střechách a vlastní lokální distribuční síť. Hlavním hybatelem projektu je starosta Kněžic Milan Kazda.[9]

Mikolajovice na Opavsku

Zde jsou instalovány solární panely, bateriové úložiště a mikroelektrárna na biomasu, vybavená kogenerací. Provoz je řízen umělou inteligencí, která přepíná mezi jednotlivými zdroji a přebytky posílá do úložiště. Zde je hlavní hybnou silou starosta Martin Krupa.[9]

Praha

Komunitní energetiku prosazuje také hl. město Praha. Počítá s využitím střešní a fasádní fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Plánuje také centralizovaný nákup zelené elektřiny pro objekty v majetku města.[9]

Odkazy

Reference

  1. ZACHOVÁ, Aneta. euractiv.cz [online]. 2020-11-02 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. BVBA, REScoop MECISE, Zenjoy. Ecopower · MECISE. rescoop-mecise.eu [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Renewable energy directive. Energy - European Commission [online]. 2014-07-16 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Čistá energie pro všechny Evropany – rozvinutí růstového potenciálu Evropy. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  5. EUROPEAN COMMISSION. JOINT RESEARCH CENTRE. Energy communities: an overview of energy and social innovation.. LU: Publications Office Dostupné online. DOI:10.2760/180576. 
  6. CE DELFT. The potential of energy citizens in the European Union [online]. CE Delft, 2016 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  7. 7,0 7,1 7,2 Komunitní energetika. NS MAS [online]. 2020-05-07 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  8. Cooperative identity, values & principles | ICA. www.ica.coop [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  9. 9,0 9,1 9,2 9,3 Komunitní energetika českou vládu nezajímá. energyhub.eu [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 

Literatura

  • EUROPEAN COMMISSION. JOINT RESEARCH CENTRE. Energy communities: an overview of energy and social innovation.. LU: Publications Office Dostupné online. DOI:10.2760/180576. 

Externí odkazy