Koloběh vody

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Koloběh vody, také známý pod pojmem hydrologický cyklus, popisuje neustálý pohyb vody na, nad a pod povrchem Země. Množství vody na Zemi zůstává v čase víceméně konstantní, ale její rozdělení do hlavních rezervoárů - ledu, sladké vody, mořské vody a atmosferické vody se mění a závisí na širokém spektru klimatických proměnných. Voda se přesouvá z jednoho reservoáru do druhého, jako třeba z řek do oceánů, z oceánů do atmosféry pomocí fyzikálních procesů vypařování, kondenzace, srážek, infiltrace, povrchového odtoku, přičemž se vyskytuje ve všech třech skupenství - kapalném, pevném (led) a plynném (pára).

Watercycleczechhigh.jpg

Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese Sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.

Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství vody, které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek sedimentárním či tektonickým cyklem. Přibližně 5x1020 ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře Michiganském. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.

Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km3 vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km3 se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km3 vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km3 - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy:

  • Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou
  • Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou

Zdroje

Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek