Koloběh vody: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Doplnění úvodu)
(Zrušena verze 25523 od uživatele 88.103.224.25 (diskuse))
značka: vrácení zpět
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 9: Řádek 9:
*Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou
*Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou


== Zdroje ==
==Zdroje==
Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>
Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>


== Odkazy ==
==Odkazy==
=== Související články ===
===Související články===
 
*[[Voda]]
*[[Voda]]
*[[Povrch Země#Voda na Zemi|Voda na Zemi]]
*[[Povrch Země#Voda na Zemi|Voda na Zemi]]


=== Externí odkazy ===
===Externí odkazy===
 
*[http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 Koloběh vody - článek ve Vesmíru]
*[http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 Koloběh vody - článek ve Vesmíru]
*[http://www.geografie.webzdarma.cz/avs.htm Atmosferická vlhkost a srážky]
*[http://www.geografie.webzdarma.cz/avs.htm Atmosferická vlhkost a srážky]
Řádek 23: Řádek 25:
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody Koloběh vody na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody Koloběh vody na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_cycle Water cycle na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_cycle Water cycle na anglické Wikipedii]
*Pootis
{{Koloběhy}}
{{Koloběhy}}
[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Klima]]

Aktuální verze z 28. 11. 2021, 16:06

Koloběh vody, také známý pod pojmem hydrologický cyklus, popisuje neustálý pohyb vody na, nad a pod povrchem Země. Množství vody na Zemi zůstává v čase víceméně konstantní, ale její rozdělení do hlavních rezervoárů - ledu, sladké vody, mořské vody a atmosferické vody se mění a závisí na širokém spektru klimatických proměnných. Voda se přesouvá z jednoho reservoáru do druhého, jako třeba z řek do oceánů, z oceánů do atmosféry pomocí fyzikálních procesů vypařování, kondenzace, srážek, infiltrace, povrchového odtoku, přičemž se vyskytuje ve všech třech skupenství - kapalném, pevném (led) a plynném (pára).

Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese Sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.

Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství vody, které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek sedimentárním či tektonickým cyklem. Přibližně 5x1020 ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře Michiganském. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.

Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km3 vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km3 se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km3 vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km3 - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy:

  • Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou
  • Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek