Koloběh vody: Porovnání verzí

Verze z 25. 3. 2020, 12:28

Koloběh vody, také známý pod pojmem hydrologický cyklus, popisuje neustálý pohyb vody na, nad a pod povrchem Země. Množství vody na Zemi zůstává v čase víceméně konstantní, ale její rozdělení do hlavních rezervoárů - ledu, sladké vody, mořské vody a atmosferické vody se mění a závisí na širokém spektru klimatických proměnných. Voda se přesouvá z jednoho reservoáru do druhého, jako třeba z řek do oceánů, z oceánů do atmosféry pomocí fyzikálních procesů vypařování, kondenzace, srážek, infiltrace, povrchového odtoku, přičemž se vyskytuje ve všech třech skupenství - kapalném, pevném (led) a plynném (pára).

Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese Sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.

Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství vody, které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek sedimentárním či tektonickým cyklem. Přibližně 5x10²⁰ ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře Michiganském. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.

Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km³ vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km³ se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km³ vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km³ - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy:

Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou
Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou

Zdroje

Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.
+'''Koloběh vody,''' také známý pod pojmem '''hydrologický cyklus''', popisuje neustálý pohyb [[Voda|vody]] na, nad a pod povrchem [[Země]]. Množství vody na Zemi zůstává v čase víceméně konstantní, ale její rozdělení do hlavních rezervoárů - ledu, sladké vody, mořské vody a atmosferické vody se mění a závisí na širokém spektru klimatických proměnných. Voda se přesouvá z jednoho reservoáru do druhého, jako třeba z řek do oceánů, z oceánů do atmosféry pomocí fyzikálních procesů vypařování, kondenzace, srážek, infiltrace, povrchového odtoku, přičemž se vyskytuje ve všech třech skupenství - kapalném, pevném (led) a plynném (pára).[[Soubor:Watercycleczechhigh.jpg|200 px|right]]
+Existence [[Hydrosféra|hydrosféry]] a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese [[wikipedia:cs:Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti [[Země]] a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do [[wikipedia:cs:Vesmír|kosmu]] a umožnily vznik [[atmosféra|atmosféry]]. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.
-Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství vody, které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek sedimentárním či tektonickým cyklem. Přibližně 5x1020 ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře Michiganském. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.
+Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství [[voda|vody]], které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek [[Sedimentární cyklus|sedimentárním]] či [[Tektonický cyklus|tektonickým cyklem]]. Přibližně 5x10<sup>20</sup> ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře [[wikipedia:cs:Michiganské jezero|Michiganském]]. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.
+Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km<sup>3</sup> vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km<sup>3</sup> se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km<sup>3</sup> vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km<sup>3</sup> - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy:
+*Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou
+*Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou
+==Zdroje==
+Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>
+==Odkazy==
+===Související články===
+*[[Voda]]
+*[[Povrch Země#Voda na Zemi|Voda na Zemi]]
+===Externí odkazy===
+*[http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 Koloběh vody - článek ve Vesmíru]
+*[http://www.geografie.webzdarma.cz/avs.htm Atmosferická vlhkost a srážky]
+*[http://ga.water.usgs.gov/edu/watercycleczech.html Water Science home - Domovská stránka k oběhu vody]
+*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody Koloběh vody na české Wikipedii]
+*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_cycle Water cycle na anglické Wikipedii]
+*Pootis
+{{Koloběhy}}
+[[Kategorie:Ovzduší]]
+[[Kategorie:Klima]]