Koloběh vodíku: Porovnání verzí

Přidáno 1 557 bajtů ,  10. 1. 2017
bez shrnutí editace
(význam pro globální klima)
Bez shrnutí editace
Řádek 8: Řádek 8:


== Význam pro globální klima ==   
== Význam pro globální klima ==   
H<sub>2</sub> je stopový, sekundární skleníkový plyn, který narušuje odbourávání metanu. H<sub>2</sub> interaguje s hydroxylovými radikály (•OH) a redukuje je na H<sub>2</sub>O (vodu). •OH radikály, které by typicky oxydovaly metan v následující reakci jsou odebrány, pokud nejprve interagují s H<sub>2</sub> v atmosféře.
H<sub>2</sub> je stopový, sekundární skleníkový plyn, který narušuje odbourávání metanu. H<sub>2</sub> interaguje s hydroxylovými radikály (•OH) a redukuje je na H<sub>2</sub>O (vodu). •OH radikály, které by typicky oxidovaly metan v následující reakci jsou odebrány, pokud nejprve interagují s H<sub>2</sub> v atmosféře.


<math>\mathrm{H_2 + OH \longrightarrow H + H_2O}</math>
<math>\mathrm{H_2 + OH \longrightarrow H + H_2O}</math>


<math>\mathrm{CH_4 + OH \longrightarrow CH_3 + H_2O}</math>
<math>\mathrm{CH_4 + OH \longrightarrow CH_3 + H_2O}</math>
== Hlavní složky ==
Zdroje
* Metanogenní a non-metanogenní oxidace uhlovodíků
* Průmysl a fosilní paliva
* Spalování biomasy
* Fixace dusíku
* Oceány
Propady
* Oxidace hydroxylovými radikály
* Mikrobiální aktivity půdy
=== Atmosféra ===
Do koloběhu vodíku přispívají významně jak biologické, tak abiotické procesy. Největším zdrojem přírodního H<sub>2</sub> jsou atmosferické fotochemické procesy disociace uhlovodíků a mikrobiální produkce H2. Biologické procesy jsou dominantním propadem atmosferického H<sub>2</sub>. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Parkin|jméno=Alison|titul=Understanding and Harnessing Hydrogenases, Biological Dihydrogen Catalysts|url=http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-017-9269-1_5|editoři=Peter M. H. Kroneck, Martha E. Sosa Torres|vydavatel=Springer Netherlands|edice=Metal Ions in Life Sciences|strany=99–124|isbn=9789401792684|isbn2=9789401792691|doi=10.1007/978-94-017-9269-1_5|poznámka=DOI: 10.1007/978-94-017-9269-1_5|jazyk=en}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Iannotti|jméno=E. L.|příjmení2=Kafkewitz|jméno2=D.|příjmení3=Wolin|jméno3=M. J.|titul=Glucose Fermentation Products of Ruminococcus albus Grown in Continuous Culture with Vibrio succinogenes: Changes Caused by Interspecies Transfer of H2|periodikum=Journal of Bacteriology|datum=1973-06-01|ročník=114|číslo=3|strany=1231–1240|issn=0021-9193|pmid=4351387|poznámka=PMID: 4351387 PMCID: PMC285387|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC285387/|datum přístupu=2017-01-10}}</ref>


==Odkazy==
==Odkazy==
Řádek 22: Řádek 37:


{{koloběhy}}
{{koloběhy}}
{{upravit}}
{{wikipedie cs}}
{{wikipedie cs}}