Koloběh síry: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 47: Řádek 47:
 
[[Soubor:kolobeh_siry_schema_01.jpg]] Zdroj [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/motor/index.obrazky.html Vydavatelstvi VŠCHT]
 
[[Soubor:kolobeh_siry_schema_01.jpg]] Zdroj [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/motor/index.obrazky.html Vydavatelstvi VŠCHT]
  
[[Soubor:Kol.siry.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]]
+
[[Soubor:Kol.siry.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor
 +
 
 +
 
  
  

Verze z 23. 6. 2009, 19:53

Koloběh síry zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy, rostilny i živočichové). Některé mikroorganismy rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě.

Síra v životním prostředí

V životním prostředí se síra vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO4. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním fosilních paliv se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.

Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.

Koloběh síry

Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do biomasy, kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá sulfan (sirovodík) H2S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý - SO2.

Fáze koloběhu

Atmosféra

V atmosféře (Atmosféra) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3. SO3 vzniká oxidací H2S.

Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace.

Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H2S + O2 přeměna na SO2 + O2 dále na SO3. SO3 se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu.


Voda a půda

Ve vodě a půdě dochází k rozkladu (disociaci) kyseliny sírové na vodíkový ion a síranová aniont SO4, který je přístupný rostlinám a mikroorganismům.

1.A Redukce SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají SO4 jako zdroj síry pro tvorbu enzymů a bílkovin.

1.B Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají vylučováním a rozkladem těl. Organická síra podléhá mineralizaci. Vzniká H2S.

Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá mikrobiální rozklad - fermentace.

2. Redukce SO4 na H2S – za anaerobních podmínek (nepřístupu vzduchu) spotřebovávají bakterie SO4 k dýchání a výsledkem je plynný H2S.

Vzniklý H2S

3. Uniká do atmosféry. Ve vodě uniká ze sedimentů a v kontaktní vrstvě nade dnem se může vysrážet za přítomnosti dvojmocného železa síran železnatý (Lelák, Kubíček, 1991).

4. Navázání H2S do anorganické sloučeniny pyrit.

5. Oxidace H2S na S a dále na SO4 – fotosyntéza chemolitotrofními bakteriemi.



Kolobeh siry schema 01.jpg Zdroj Vydavatelstvi VŠCHT

Zjednodušený model koloběhu síry Zdroj: autor




Síra v atmosféře

Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.

Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje kyselé deště.

Sirné bakterie

"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]

Zdroje

Odkazy

[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013

[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm

[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry


Související stránky

Životní prostředí a zdraví

Koloběhy

Energetika

Povrch Země

Znečištění a ochrana ovzduší

Externí odkazy

Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek


Literatura

Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha