https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolaps_spole%C4%8Dnosti&feed=atom&action=historyKolaps společnosti - Historie editací2024-03-29T01:01:46ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolaps_spole%C4%8Dnosti&diff=25083&oldid=prevAdmin v 12. 1. 2021, 08:522021-01-12T08:52:55Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 12. 1. 2021, 09:52</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l5">Řádek 5:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 5:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V průběhu lidských dějin docházelo k velkému množství kolapsů společenských celků. Mezi nejstarší známé patří kolapsy starověkého Egypta, úpadek antického Řecka či pád Římského impéria. Ve středověku docházelo mj. ke ke kolapsům kultur latinské Ameriky<ref>Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. ''Nature'',''479''(7371), 44-45.</ref> (zčásti způsobené evropskými dobyvateli), v novověké historii patří mezi nejznámější kolaps kultur severní Ameriky, kde došlo k drtivému vymírání původního obyvatelstva (způsobené mj. nemoci, jež přivezli evropští kolonizátoři). </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V průběhu lidských dějin docházelo k velkému množství kolapsů společenských celků. Mezi nejstarší známé patří kolapsy starověkého Egypta, úpadek antického Řecka či pád Římského impéria. Ve středověku docházelo mj. ke ke kolapsům kultur latinské Ameriky<ref>Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. ''Nature'',''479''(7371), 44-45.</ref> (zčásti způsobené evropskými dobyvateli), v novověké historii patří mezi nejznámější kolaps kultur severní Ameriky, kde došlo k drtivému vymírání původního obyvatelstva (způsobené mj. nemoci, jež přivezli evropští kolonizátoři). </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Častými faktory, které mohou přispět ke kolapsu jsou ekonomické, environmentální, sociální a kulturní a rychlé sledy disrupcí. V některých případech mohou [[<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ekologická </del>katastrofa|ekologické katastrofy]] (např. tsunami, zemětřesení, požáry velkého rozsahu či klimatické změny) vést ke kolapsu. Další příčinou může být vyčerpání zdrojů, přelidnění či naopak vymírání z důsledku nízké míry porodnosti. Kolaps společnosti má své paralely v k kolapsu přírodního ekosystému; v němž po ''kolapsu'' v podobě disturbance (např. požár), dochází k postupné sukcesi (opětovné zarůstání), která ústí klimaxem (vrcholové stádium sukcese, které ale může bývá narušeno další disturbancí).</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Častými faktory, které mohou přispět ke kolapsu jsou ekonomické, environmentální, sociální a kulturní a rychlé sledy disrupcí. V některých případech mohou [[<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Environmentální </ins>katastrofa|ekologické katastrofy]] (např. tsunami, zemětřesení, požáry velkého rozsahu či klimatické změny) vést ke kolapsu. Další příčinou může být vyčerpání zdrojů, přelidnění či naopak vymírání z důsledku nízké míry porodnosti. Kolaps společnosti má své paralely v k kolapsu přírodního ekosystému; v němž po ''kolapsu'' v podobě disturbance (např. požár), dochází k postupné sukcesi (opětovné zarůstání), která ústí klimaxem (vrcholové stádium sukcese, které ale může bývá narušeno další disturbancí).</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kolapsům se věnuje řada vědců. Mezi průkopníky zkoumání kolapsů řadíme britského historika Edwarda Gibbona, jenž ve svém díle popsal vzestup a pád Římského impéria a německého filozofa Oswalda Spenglera, jenž své názory shrnul v knize Zánik Západu. Bitský historik Arnold Joseph Toynbee se pak ve své knize Studium dějin pokusil najít vzorce vzestupu a pádu velkých civilizací. Joseph Tainter se ve své knize ''Kolapsy složitých společností'' věnoval kolapsům lidských i ostatních společností a vyjmenoval a rozvedl do detailů několik hlavních [[Kolaps|příčin]]. Jared Diamond ve své knize ''Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed'' definuje dvanáct environmentálních problémů, kterým v současné době lidstvo čelí, přičemž uvádí, že osm přispělo ke společenským kolapsům v minulosti.<ref>{{Citace monografie|titul=Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Collapse:_How_Societies_Choose_to_Fail_or_Succeed&oldid=729003388|poznámka=Page Version ID: 729003388|jazyk=en}}</ref> V České republice se kolapsy zabývá Miroslav Bárta a Martin Kovář, kteří iniciovali jejích mezioborové zkoumání. Výsledky této práce jsou uveřejněny v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.<ref>{{Citace monografie|titul=Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur|url=http://www.academia.cz/kolaps-a-regenerace-cesty-civilizaci-a-kultur.html}}</ref></div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kolapsům se věnuje řada vědců. Mezi průkopníky zkoumání kolapsů řadíme britského historika Edwarda Gibbona, jenž ve svém díle popsal vzestup a pád Římského impéria a německého filozofa Oswalda Spenglera, jenž své názory shrnul v knize Zánik Západu. Bitský historik Arnold Joseph Toynbee se pak ve své knize Studium dějin pokusil najít vzorce vzestupu a pádu velkých civilizací. Joseph Tainter se ve své knize ''Kolapsy složitých společností'' věnoval kolapsům lidských i ostatních společností a vyjmenoval a rozvedl do detailů několik hlavních [[Kolaps|příčin]]. Jared Diamond ve své knize ''Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed'' definuje dvanáct environmentálních problémů, kterým v současné době lidstvo čelí, přičemž uvádí, že osm přispělo ke společenským kolapsům v minulosti.<ref>{{Citace monografie|titul=Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Collapse:_How_Societies_Choose_to_Fail_or_Succeed&oldid=729003388|poznámka=Page Version ID: 729003388|jazyk=en}}</ref> V České republice se kolapsy zabývá Miroslav Bárta a Martin Kovář, kteří iniciovali jejích mezioborové zkoumání. Výsledky této práce jsou uveřejněny v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.<ref>{{Citace monografie|titul=Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur|url=http://www.academia.cz/kolaps-a-regenerace-cesty-civilizaci-a-kultur.html}}</ref></div></td></tr>
</table>Adminhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolaps_spole%C4%8Dnosti&diff=19079&oldid=prevEduard: Založena nová stránka s textem „'''Kolaps společnosti''' ''(anglicky: societal collapse)'' je označení pro pád či rozpad lidského společenství (kulturního celku). Problematikou k…“2016-07-15T17:47:33Z<p>Založena nová stránka s textem „'''Kolaps společnosti''' ''(anglicky: societal collapse)'' je označení pro pád či rozpad lidského společenství (kulturního celku). Problematikou k…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Kolaps společnosti''' ''(anglicky: societal collapse)'' je označení pro pád či rozpad lidského společenství (kulturního celku). Problematikou kolapsů se zabývají badatelé v rámci oborů jako je antropologie, historie, sociologie, politologie, ekologie, [[Systémová teorie v ekologickém myšlení|systémové teorie]] atd. Studium kolapsů vyžaduje interdisciplinární perspektivu. Jejich předcházení je základní premisou [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]].<br />
<br />
[[Soubor:All_Gizah_Pyramids.jpg|náhled|Budování pyramid vytvářelo kulturu Staré říše (přispělo ke vzniku společenských struktur), ale později přispělo k jejímu zániku (díky socioekonomickému vyčerpání z jejich budování).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Konec civilizace berme vážně: nezpůsobí ho meteoroid ani Mayové, ale my|periodikum=iDNES.cz|url=http://technet.idnes.cz/konec-civilizace-0kr-/tec_vesmir.aspx?c=A121220_162145_tec_vesmir_pka|datum vydání=2012-12-21|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>]]<br />
<br />
V průběhu lidských dějin docházelo k velkému množství kolapsů společenských celků. Mezi nejstarší známé patří kolapsy starověkého Egypta, úpadek antického Řecka či pád Římského impéria. Ve středověku docházelo mj. ke ke kolapsům kultur latinské Ameriky<ref>Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. ''Nature'',''479''(7371), 44-45.</ref> (zčásti způsobené evropskými dobyvateli), v novověké historii patří mezi nejznámější kolaps kultur severní Ameriky, kde došlo k drtivému vymírání původního obyvatelstva (způsobené mj. nemoci, jež přivezli evropští kolonizátoři). <br />
<br />
Častými faktory, které mohou přispět ke kolapsu jsou ekonomické, environmentální, sociální a kulturní a rychlé sledy disrupcí. V některých případech mohou [[Ekologická katastrofa|ekologické katastrofy]] (např. tsunami, zemětřesení, požáry velkého rozsahu či klimatické změny) vést ke kolapsu. Další příčinou může být vyčerpání zdrojů, přelidnění či naopak vymírání z důsledku nízké míry porodnosti. Kolaps společnosti má své paralely v k kolapsu přírodního ekosystému; v němž po ''kolapsu'' v podobě disturbance (např. požár), dochází k postupné sukcesi (opětovné zarůstání), která ústí klimaxem (vrcholové stádium sukcese, které ale může bývá narušeno další disturbancí).<br />
<br />
Kolapsům se věnuje řada vědců. Mezi průkopníky zkoumání kolapsů řadíme britského historika Edwarda Gibbona, jenž ve svém díle popsal vzestup a pád Římského impéria a německého filozofa Oswalda Spenglera, jenž své názory shrnul v knize Zánik Západu. Bitský historik Arnold Joseph Toynbee se pak ve své knize Studium dějin pokusil najít vzorce vzestupu a pádu velkých civilizací. Joseph Tainter se ve své knize ''Kolapsy složitých společností'' věnoval kolapsům lidských i ostatních společností a vyjmenoval a rozvedl do detailů několik hlavních [[Kolaps|příčin]]. Jared Diamond ve své knize ''Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed'' definuje dvanáct environmentálních problémů, kterým v současné době lidstvo čelí, přičemž uvádí, že osm přispělo ke společenským kolapsům v minulosti.<ref>{{Citace monografie|titul=Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Collapse:_How_Societies_Choose_to_Fail_or_Succeed&oldid=729003388|poznámka=Page Version ID: 729003388|jazyk=en}}</ref> V České republice se kolapsy zabývá Miroslav Bárta a Martin Kovář, kteří iniciovali jejích mezioborové zkoumání. Výsledky této práce jsou uveřejněny v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.<ref>{{Citace monografie|titul=Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur|url=http://www.academia.cz/kolaps-a-regenerace-cesty-civilizaci-a-kultur.html}}</ref><br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
* ''Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur''. [s.l.] : [s.n.]. [http://www.academia.cz/kolaps-a-regenerace-cesty-civilizaci-a-kultur.html Online].<br />
* Weiss, H., & Bradley, R. S. (2001). What drives societal collapse?. ''Science'',''291''(5504), 609-610.<br />
* Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. ''Nature'',''479''(7371), 44-45.<br />
* Pearson, L. J., & Pearson, C. J. (2012). Societal collapse or transformation, and resilience. ''Proceedings of the national academy of sciences'', ''109''(30), E2030-E2031.<br />
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Societal collapse na anglické Wikipedii.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}</div>Eduard