Kauza Datacentrum Lefdal Mine

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.



Kauza Datacentrum Lefdal Mine
Základní informace
Místo a rozsah Norsko
Téma Udržitelné technologie
Princip konfliktu nebo spolupráce Podíl výpočetní techniky na globální změně klimatu
Časový údaj 2011 - dosud
Komunikace
Úloha vědy a vědců
Výsledek
Kontakt
Stránky projektu

[[Kategorie:Kauza {{{dořešena}}}]]

Podstata případu

Co se stalo, odkud a kam to vedlo

  • Výpočetní technika dnes spotřebuje cca 2 % celosvětové produkce energie[1], ve vyspělých zemích spotřebuje dnes výpočetní technika přes 10 % spotřeby elektřiny[2]. Velký podíl na této spotřebě mají datová úložiště a výpočetní centra - tzv. serverové farmy. V těchto centrech se spotřebuje na vlastní výpočty jen část dodané energie, různě velká část energie je třeba na chlazení výpočetní techniky, tvorbu vhodného klimatu atd.

O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme

  • V Lefdalu bude využit starý důl pro výpočetní centrum, které bude mít špičové parametry jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska
  • Velmi nízké celkové náklady:
    • Nízká cena energie - cena elektřiny je v Norsku jedna z nejnižších v Evropě
    • Nízké náklady na chlazení - technika bude chlazena vodou z hlubokého fjordu v bezprostřední blízkosti dolu
    • Nízké náklady na prostor - díky využití starého dolu s velmi vhodnou strukturou velkých chodeb
  • Ekologické zdroje energie
    • V blízkosti centra dvě vodní elektrárny a jedna větrná elektrárna - schopné nezávisle zásobovat centrum i v případě zhroucení národní sítě
    • Díky vodnímu chlazení a dalším opatření velmi dobrý Indikátor energetické efektivity

Průběh (stručně)

  • V jednotlivých etapách dle politického režimu (popsat)

Aktéři – místní hráči

  • Norská vláda (Ministerstvo pro státní správu, reformy a inovace, Ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Soukromé podniky (IBM)
  • Akademická sféra - Univerzita Oslo, Univerzita Trondheim
  • Místní samospráva

Role jednotlivých aktérů v průběhu popisovaného případu

  • (popsat)

Úloha vědy a vědců

Závěr

Dopady na region a/nebo místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR

  • Prakticky žádný vliv na životní prostředí
  • Zero Carbon technologie
  • Zvýšení zaměstnanosti v regionu

Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav

  • Bouřlivý rozvoj výpočetní techniky,
  • Problémy globální změny klimatu

Zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů

  • Zajímavé řešení pro velká výpočetní centra

Případně srovnání s obdobnými případy

  • Existují i jiná řešení "zelených" výpočetních center, například centra společnosti Google[3]

Odkazy/Literatura



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->