Kategorie dopadu výroby: Porovnání verzí

I v textu je řečeno, že je popisováno globální oteplování a nikoliv klimatické změny, proto změna nadpisu
mBez shrnutí editace
(I v textu je řečeno, že je popisováno globální oteplování a nikoliv klimatické změny, proto změna nadpisu)
Řádek 1: Řádek 1:
Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.
Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.


==='''Klimatická změna'''===
===Globální oteplování===
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.