Jak rozpoznat kvalitu informací

V oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí se setkáváme s celou řadou mylných názorů a přesvědčení. Některé informace se navzájem vyvracejí, řada z nich je postavená na pochybných zdrojích. Příkladem mohou být např. mylná tvrzení o plících světa v podobě tropických deštných pralesů, nepřesné informace o globálních změnách klimatu či problematice ozonové díry atd.

V době internetových médií je navíc třeba vyvinout zvýšenou aktivitu při ověřování informací, řada z nich, ač se tváří oficiálně, může být zcela chybná. Rozpoznávání kvality informací v online prostředí je pak klíčové i pro offline komunikaci a šíření poznatků v běžném životě. Je proto dobré mít na paměti některé znaky, které se dají použít při ověřování informací.

Na stránkách Frank Bold je k dispozici Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí. Přehled některých zdrojů v oblasti životního prostředí je pak uveden v knize Informační zdroje v životním prostředí a v diplomové práci Volné a profesionální informační zdroje pro problematiku životního prostředí.

Mapa Internetu. Vyznat se v digitálním ekosystému vyžaduje přípravu.

Možná kritéria pro ověřování informacíEditovat

  • Autorizace zdroje (zda a jakým způsobem je uveden autor, popř. další kontributoři)
  • Uvedení časového údaje (vytvoření zdroje, popř. i případných editací a aktualizací)
  • Recenzní řízení (zda je přítomno, popř. jakým způsobem probíhá, jen po vytvoření nebo po každé editaci?)
  • Ozdrojovaná tvrzení (jsou tvrzení v rámci zdroje kvalitně ozdrojovaná dalšími zdroji, jsou dobře dohledatelná, je možné je verifikovat?; je jasné, které tvzrení je přejaté a které původní, nejedná se o plagiát?)
  • Přesnost (jsou tvrzení jasně vymezená a definovaná?; mluví zdroj jasně a srozumitelně?)
  • Pověst autora/instituce (důležité kritérium, které by ale určitě nemělo být jediným)
  • Technické provedení (je zdroj uživatelsky přívětivý? - např. grafické a typografické členění, umožňuje fulltextové vyhledávání, RSS či upozornění na změny, sdílení, atd.)
  • Dostupnost (je zdroj snadno dohledatelný, nevyžaduje registraci, je skutečně otevřený?)
  • Vhodnost pro daný účel (splňuje cílové skupiny na informace v něm obsažené?)
  • Jazyková stránka (je text srozumitelný pro cílovou kategorii čtenářů? Není moc (nebo naopak málo) odborný a technický? Nejsou v něm stylistické a gramatické chyby?
  • Žánr (spadá text formálně do kategorie daného žánru - učebnice, encyklopedie, text na obecném informačním portálu, atd.)?

Zdroje:Editovat