Integrovaný výběr stavebních postupů a stavebních materiálů

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Výběr stavebních postupů a stavebních materiálů pro nízkoenergetickou stavbu je veden dvěma požadavky: dodržováním zásad ochrany životního (vnějšího) prostředí na straně jedné a vytvořením zdravého a pohodlného vnitřního prostředí na straně druhé.

Výběr stavebních postupů a stavebních materiálů by měl respektovat tři podmínky/zásady:

  • podmínku adaptability a trvanlivosti stavby;
  • zásadu, že výběr stavebních postupů podmiňuje výběr stavebních materiálů;
  • skutečnost, že pro některé stavební postupy není na výběr mnoho stavebních materiálů

Adaptabilita a trvanlivost

Při zpracovávávání konceptu stavby je třeba:

  • vzít v úvahu, zda je stavba určena k jedinému specifickému způsobu využívání nebo by měla být využitelná více způsoby,
  • zvolit životnost stavby, ta může být krátká (asi 25 let), střední (asi 50 let) nebo dlouhá (více než 75 let),
  • vzít v úvahu flexibilitu vnitřních prostor stavby pro adaptaci na vývoj způsobů využívání budovy,
  • Vývojové možnosti částí budovy pro integraci inovací zlepšujících výkon stavby.

Volba životnosti stavby

Životnost/trvanlivost stavby vyplyne z rozhodnutí přijatých v průběhu koncipování stavby. Stavba bude trvanlivá, jestliže bude splněna dvojí podmínka:

  • její údržba bude jednoduchá a bude správně prováděna a
  • stavba bude přizpůsobena způsobům užití.

Pokud se výrazně změní způsob užití stavby, nebo je stavba příliš poškozena, může se stát nevhodnou. Existují pak dvě možnosti:

  • Adaptace (vylepšení, renovace) stavby, tzn. realizace úprav jdoucích nad rámec nutné údržby stavby a vybavení;
  • Rozebrání nebo demolice budovy a její nahrazení novou stavbou.

Dopady na životní prostředí obou možností se mohou výrazně lišit. Je tedy třeba vybrat tu možnost, která je při stejné kvalitě využívání, zdraví a pohodlí méně škodlivá pro životní prostředí.

Celková roční škodlivost stavby představuje složený indikátor umožňující směrovat rozhodování při koncipování budovy, při její přestavbě nebo při její demolici a následném nahrazení jinou stavbou. Vybrána by měla být ta možnost, pro kterou je celková roční škodlivost nejnižší.

Stavební postupy

Existují dva druhy stavebních postupů:

  • Klasické Mokré stavební postupy pro hrubou stavbu,
  • Suché stavební postupy pro hrubou stavbu, při nichž se na staveništi nepoužívá cement;

Mokré stavební postupy znamenají větší variabilitu výrobků použitelných pro hrubou stavbu. Způsob, jímž realizujeme strukturu stavby (trámové nosníky, sloupy a nosné zdi), ostatní povrchy obalu stavby a vnitřní zdi mohou mít vliv na volbu stavebních produktů. Použití určitého stavebního postupu představuje určitou spotřebu surovin a může na staveništi působit více či méně škodlivě.

Některé stavební postupy je dále těžké realizovat z důvodu lokality stavby, protože je k nim potřeba průmyslových prvků, které nejsou vyráběny v rozumně blízkém okolí, nebo znalostí, kterými místní řemeslnící nedisponují.

Výběr stavebních materiálů

Běžně používané stavební materiály představují různé nevýhody.

  • Využívají neobnovitelné suroviny, jejichž dodávky mohou být do budoucna stále problematičtější (pokles zásob v místě těžby nebo obtíže s otevřením nových nalezišt nebo s přístupem k nim).
  • Jejich výroba je náročná na energii a znečišťuje ovzduší, vodu a půdu
  • Jejich použití vyžaduje doplňkové produkty znečišťující životní prostředí.
  • Jejich použití působí škodlivě na staveništi.
  • Mohou snížit možnosti ekologického managementu budovy (řízení energie, vody a odpadů) a snížit pohodlnost užívání stavby (pohodlí co do vlhkosti, tepla, hluku, zápachu, pohledu).
  • Jejich použití s sebou nese produkci odpadů více či méně obtížně využitelných (zpětné převzetí, energetické zhodnocení, využití v zemědělství) a odpadů více či méně upravitelných s cíle snížit objem konečného odpadu (odpady které nelze než skládkovat).

Lze tedy mluvit o vnitřní a vnější environmentální kvalitě produktů: vnitřní – související s dopady produktů na vnější prostředí, a vnější – související s tím, jak produkt ovlivňuje možnosti ekologického managementu stavby a pohodlí při jejím využívání.

Odkazy

Materiálová oblast

Komereční odkazy