Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji''' (známý také pod pod označením ''Implementační plán z Johannesburgu'') je dokument zabývající se udržitelným rozvojem, který přijala [[OSN|Organizace spojených národů]] na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (známý také pod názvem ''Summit země 2002''). Summit se konal v jihoafrickém [[w:cz: Johannesburg|Johannesburgu]] v roce 2002 ve dnech 26. srpna - 4. září.  
'''Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji''' (známý také pod pod označením ''Implementační plán z Johannesburgu'') je dokument zabývající se udržitelným rozvojem, který přijala [[OSN|Organizace spojených národů]] na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (známý také pod názvem ''Summit země 2002''). Summit se konal v jihoafrickém [[w:cs:Johannesburg|Johannesburgu]] v roce 2002 ve dnech 26. srpna - 4. září.  


Dalším schváleným dokumentem vzešlým z tohoto summitu je [[Johannesburgská deklarace o udržitelném rozvoji]] (zkráceně Johannesburgská deklarace). Z pohledu České republiky lze Implementační plán označit za úspěšný, neboť v něm: '',,...byly potvrzeny všechny formulace týkající se vzdělávání a vědy, které ČR v průběhu přípravného procesu i na vlastním Summitu prosazovala. Byla schválena jedna partnerská iniciativa předložená ČR (tzv. Visegrádská letní škola rozvojové pomoci) a ke dvěma významným iniciativám se ČR připojila (k iniciativě environmentálního partnerství Východ-Západ předložené EU, Gruzií a Ukrajinou a k britské environmentální iniciativě z oblasti energetiky).”''<ref>http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/osn/svetovy_summit.html</ref>
Dalším schváleným dokumentem vzešlým z tohoto summitu je [[Johannesburgská deklarace o udržitelném rozvoji]] (zkráceně Johannesburgská deklarace). Z pohledu České republiky lze Implementační plán označit za úspěšný, neboť v něm: '',,...byly potvrzeny všechny formulace týkající se vzdělávání a vědy, které ČR v průběhu přípravného procesu i na vlastním Summitu prosazovala. Byla schválena jedna partnerská iniciativa předložená ČR (tzv. Visegrádská letní škola rozvojové pomoci) a ke dvěma významným iniciativám se ČR připojila (k iniciativě environmentálního partnerství Východ-Západ předložené EU, Gruzií a Ukrajinou a k britské environmentální iniciativě z oblasti energetiky).”''<ref>http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/osn/svetovy_summit.html</ref>
Řádek 6: Řádek 6:
Implementační plán navázal na dokumenty z Ria de Janeira ([[Agenda 21|Agendu 21]] a [[Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|Deklaraci konference OSN o životním prostředí a rozvoji]]). Jedná se o jeden z nejdůležitějších dokumentů mezinárodního významu, který se zabývá nejen teoretickou stránkou [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], zhodnocením dosavadních výsledků, ale i obecnými návrhy na jeho praktickou implementaci do národních a mezinárodních strategií udržitelného rozvoje.  
Implementační plán navázal na dokumenty z Ria de Janeira ([[Agenda 21|Agendu 21]] a [[Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|Deklaraci konference OSN o životním prostředí a rozvoji]]). Jedná se o jeden z nejdůležitějších dokumentů mezinárodního významu, který se zabývá nejen teoretickou stránkou [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], zhodnocením dosavadních výsledků, ale i obecnými návrhy na jeho praktickou implementaci do národních a mezinárodních strategií udržitelného rozvoje.  


Nekonkretizuje však jednotlivá opatření a nenavrhuje konkrétní účinná řešení. Protože se jedná o dokument měkkého právního významu ''(tzv. [[wikihow:Know-the-Difference-Between-Soft-Law-and-Hard-Law-(International-Law)|soft law]])'', neušel tradiční kritice pro svou právní nevymahatelnost, která provází podstatnou část dokumentů vzešlých z mezinárodních konferencí OSN. Udržitelný rozvoj je v dokumentu chápán jako holistická koncepce. Hlavní důraz se neklade na jeho environmentální aspekt, nýbrž na symbiózu všech pilířů - environmentálního, [[w:cz: společnost|sociálního]] a ekonomického. Význam summitu nespočíval pouze v přijetí výše uvedeného usnesení, ale i v setkání rozličných zájmových skupin a rozproudění diskuzí na téma udržitelného rozvoje, které pokračovaly i po skončení summitu.  
Nekonkretizuje však jednotlivá opatření a nenavrhuje konkrétní účinná řešení. Protože se jedná o dokument měkkého právního významu ''(tzv. [[wikihow:Know-the-Difference-Between-Soft-Law-and-Hard-Law-(International-Law)|soft law]])'', neušel tradiční kritice pro svou právní nevymahatelnost, která provází podstatnou část dokumentů vzešlých z mezinárodních konferencí OSN. Udržitelný rozvoj je v dokumentu chápán jako holistická koncepce. Hlavní důraz se neklade na jeho environmentální aspekt, nýbrž na symbiózu všech pilířů - environmentálního, [[w:cs:společnost|sociálního]] a ekonomického. Význam summitu nespočíval pouze v přijetí výše uvedeného usnesení, ale i v setkání rozličných zájmových skupin a rozproudění diskuzí na téma udržitelného rozvoje, které pokračovaly i po skončení summitu.  


== Struktura ==
== Struktura ==