Hlavní syndromy globální změny: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 45: Řádek 45:
 
: '''Syndromy „propadu“'''
 
: '''Syndromy „propadu“'''
  
'''Syndrom továrního komínu''' - environemtnální degradace v důsledku rozsáhlého šíření látek dlouho přetrvávajících v prostředí<br />
+
'''[[Komínový syndrom]]''' - environemtnální degradace v důsledku rozsáhlého šíření látek dlouho přetrvávajících v prostředí<br />
 
'''Syndrom odkládání odpadu''' - environemtnální degradace v důsledku kontrolovatelného a nekontrolovatelného odstraňování odpadu<br />
 
'''Syndrom odkládání odpadu''' - environemtnální degradace v důsledku kontrolovatelného a nekontrolovatelného odstraňování odpadu<br />
 
'''Syndrom kontaminované půdy''' - místní kontaminace environmentálních aktiv v průmyslových oblastech
 
'''Syndrom kontaminované půdy''' - místní kontaminace environmentálních aktiv v průmyslových oblastech

Verze z 25. 3. 2008, 00:23

Koncept syndromů globálních změn

Syndromy globálních změn charakterizují modely přírodních a civilizačních trendů a jejich vzájemného působení. Základní tezí tohoto přístupu je, že komplex globálních environmentálních a rozvojových problémů může být připisován omezenému počtu modelů chování, které způsobují degradaci životního prostředí. (WBGU, 1996) Význam termínu „syndrom“ lze vyložit jako „splynutí několika faktorů“ (z řeč.). Rovněž je tento termín hojně používám v lékařské terminologii, kde znamená „komplexní klinický obraz“. Jinými slovy se jedná o příznačnou kombinaci relevantních symptomů (kašel, horečka) pro daný problém (chřipka). Analogicky s lékařskou vědou je termín „syndrom“ používán v konceptu syndromů globálních změn. Analýza syndromů globálních změn umožňuje nejen zhodnocení účinků a dopadů lidské společnosti a jejích aktivit na životní prostředí, ale rovněž umožňuje rekonstrukci událostí, které daný dopad způsobily (Schellnhuber, 1997).

Symptomy vs. syndromy globálních změn

Základní jednotkou popisu zemského systému a jeho syndromů jsou symptony globálních změn navržené Něměckou radou pro globální změny (WBGU). WBGU definuje okolo 80 symptomů, které reprezentují nejvýznamnější aspekty globálních sil v rámci vztahu civilizace-příroda. Příkladem takových symptomů je např. urbanizace, rostoucí význam neziskových organizací, rostoucí spotřeba energií a přírodních zdrojů, nárůst odpadu, troposférické znečištění aj.

Charakteristika syndromů globálních změn

Syndromy jsou ve své podstatě mezisektorové. Což znamená, že konkrétní problém může ovlivnit několik sektorů lidské existence (jako např. ekonomiku, biosféru, populaci) nebo různé části životního prostředí (půdu, vodu, vzduch). Jsou celosvětově významné, tj. jsou to takové modely chování, které významně pozměňují systém Země a mají viditelný dopad na život lidstva anebo je k jejich překonání, resp. k překonání vzniklých problémů, zapotřebí celosvětového řešení.

Dle WBGU všechny syndromy musí vyhovět následujícím kritériím (WBGU, 1996):

a) každý ze syndromů se vztahuje, přímo či nepřímo, k životnímu prostředí/přírodním zdrojům,
b) syndromy by se měly vyskytovat ve více oblastech světa, měly by být viditelné nebo virulentní,
c) syndromy by měly popisovat neudržitelný rozvoj a/nebo významnou degradaci životního prostředí.

Typy syndromů globálních změn

Dle způsobu užití přírody člověkem se rozlišuje mezi třemi hlavními skupinami syndromů (WBGU, 1996):

a) syndromy, které jsou následkem nevhodného užití přírodních zdrojů (syndromy „užití“ - „utilization“ syndrom)
b) skupina syndromů, která reprezentuje problémy vztahu člověk-životní prostředí vyplývající z neudržitelného rozvoje (syndromy „rozvoje“ - „development“ syndroms)
c) syndromy popisující environmentální degradaci v důsledku použití neschválených zařízení odstraňování/způsobů likvidace (odpadu) (syndromy „propadu“ - „sink“ syndrom)

WBGU identifikovala 16 základních syndromů. Tyto syndromy reprezentují hlavní hybné síly se všemi jejich negativními aspekty a dopady, které mají vliv na utváření celosvětového životního prostředí a procesu rozvoje.

Syndromy „užití“

Syndrom pouště Sahel - nadměrné obdělávání okrajových oblastí
Syndrom nadměrného využívání - nadměrné využívání přírodních ekosystémů
Syndrom odchodu venkovského obyvatelstva - environemtnální degradace způsobení upuštěním od tradičních zemědělských praktik
Syndrom prachu - neudržitelné zemědělsko-industriální užití půd a vodních zdrojů
Syndrom Katanga - environmentální degradace způsobená spotřebováváním neobnovitelných zdrojů
Syndrom masového turismu - rozvoj a ničení přírody v důsledku rekreace
Syndrom spálené země - ničení životního prostředí v důsledku válek a vojenských akcí

Syndromy „ rozvoje“

Syndrom Aralského jezera - environmentální poškození krajiny jako výsledek rozsáhlých projektů
Syndrom zelené revoluce - environmentální degradace v důsledku zavádění nevhodných metod hospodaření
Syndrom asijských tygrů - ignorování environemntálních standardů v průběhu průdkého ekonomického růstu
Syndrom Favela - environmentální degradace v důsledku nekontrolovatelného růstu měst
Syndrom urbanizace - ničení krajiny v důsledku plánované expanze městské infrastruktury
Syndrom katastrofy - jedinečné environmetnální katastrofy způsobené člověkem s dlouhodobým dopadem

Syndromy „propadu“

Komínový syndrom - environemtnální degradace v důsledku rozsáhlého šíření látek dlouho přetrvávajících v prostředí
Syndrom odkládání odpadu - environemtnální degradace v důsledku kontrolovatelného a nekontrolovatelného odstraňování odpadu
Syndrom kontaminované půdy - místní kontaminace environmentálních aktiv v průmyslových oblastech

Propojení syndromů globálních změn

Každý ze syndromů globálních změn reprezentuje odlišný model degradace životního prostředí způsobený lidskou společností. Nicméně pro dobrý popis globálních změn je důležité přistupovat k syndromům z pohledu jejich vzájemných vztahů a jejich propojení. Propojení mezi syndromy může být pozorováno v následujících podobách (Schellnhuber, 1997):

a) náhoda – nejslabší forma interakce syndromů, syndromy se vyskytují současně, ale nejsou hnací silou pro sebe navzájem, existují současně bez vzájemného posílení,
b) společné příznaky – silnější forma vazby syndromů, dva syndromy mají jeden nebo více společných symptomů,
c) modulace – jeden syndrom je spouštěcím mechanismem jiného syndromu,
d) zesílení – symptomy existující současně na sebe působí zesilujícím efektem,
e) oslabení – symptomy existující současně se vzájemně (svůj vliv) oslabují,
f) posloupnost – různých syndromů v čase.

Odkazy

Schellnhuber H.J. et al. (1997) Syndromes of Global Change. GAIA 6(1): 19 - 34, 1997. Dostupný z WWW: http://www.pik-potsdam.de/~luedeke/gaia97.pdf

WGBU Annual Report 1996, Word in Transition: the Research Challenge, Springer, 1996.

Související stránky

Syndromy globálních změn
Anotace syndromů