Historie turistického značení v ČR: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (Admin přesunul stránku Turistické značení v ČR na Historie turistického značení v ČR bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 20: Řádek 20:
 
}}</ref> nebo například to, že po celé České republice jsou turistické cesty značeny stejným způsobem, což rozhodně není samozřejmostí v každé zemi.<ref name=":0" />
 
}}</ref> nebo například to, že po celé České republice jsou turistické cesty značeny stejným způsobem, což rozhodně není samozřejmostí v každé zemi.<ref name=":0" />
  
== Nejstarší turistické trasy ==
+
==Nejstarší turistické trasy==
 
Nejstarší turistické trasy můžeme na našem území nalézt doteď. Jedná se o systém tyčového značení cest na horách. Tento systém značení má své počátky již v 17. století.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Nejstarší turistické trasy můžeme na našem území nalézt doteď. Jedná se o systém tyčového značení cest na horách. Tento systém značení má své počátky již v 17. století.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| příjmení = Drahný
 
| příjmení = Drahný
Řádek 46: Řádek 46:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
== Klub českých turistů ==
+
==Klub českých turistů==
U nás se o začátky turistického značení postaral [[w:cs:Vojta Náprstek]]. V roce 1869 vytvořil nápis [[w:cs:Kazín]] na skále u Berounky. V té době se ještě nedá mluvit o systému turistického značení, jaký známe dnes. Značky upozorňovaly na významná místa. Okolo tohoto místa také vede jedna z nejstarších turistických tras u nás. Po značení u Berounky následuje například značení [[w:cs:Prachovské skály|Prachovských skal]], ve kterém měl opět prsty Náprstek.<ref>{{Citace periodika
+
U nás se o začátky turistického značení postaral [[w:cs:Vojta Náprstek|Vojta Náprstek]]. V roce 1869 vytvořil nápis [[w:cs:Kazín|Kazín]] na skále u Berounky. V té době se ještě nedá mluvit o systému turistického značení, jaký známe dnes. Značky upozorňovaly na významná místa. Okolo tohoto místa také vede jedna z nejstarších turistických tras u nás. Po značení u Berounky následuje například značení [[w:cs:Prachovské skály|Prachovských skal]], ve kterém měl opět prsty Náprstek.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Kropáček
 
| příjmení = Kropáček
 
| jméno = Z.
 
| jméno = Z.
Řádek 89: Řádek 89:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
== Po druhé světové válce ==
+
==Po druhé světové válce==
 
Do roku 1938 rozšířil KČT (v té době KČST) svou činnost na Slovensko a do [[w:cs:Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Tyto oblasti díky tomu zažily velký turistický rozvoj. Až do roku 1946 byl v těchto oblastech také lepší systém značení než u nás. V roce 1938 už bylo na území tehdejšího Československa 40 000 km značených tras. Rozdílem, který trvá do dnešních let, byla jednotka, ve které se značilo. U nás je uváděna vzdálenost, na Slovensku čas.<ref name=":0" /> Po roce 1948 to s turistickým značením u nás nevypadalo dobře, málem zaniklo. V roce 1954 ale došlo ke změně. Vláda vydala Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, které mělo zajišťovat masivní rozvoj turistiky. V roce 1955 byla vydána příručka pro značení, ve které byla již uvedena velikost pásové značky, kterou známe dnes. Snaha o co nejkvalitnější značení vedla k vydání normy „ČSN 01 8025 – Turistické značení“ z roku 1987, která je v obou zemích platná dodnes.<ref name=":0" />
 
Do roku 1938 rozšířil KČT (v té době KČST) svou činnost na Slovensko a do [[w:cs:Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Tyto oblasti díky tomu zažily velký turistický rozvoj. Až do roku 1946 byl v těchto oblastech také lepší systém značení než u nás. V roce 1938 už bylo na území tehdejšího Československa 40 000 km značených tras. Rozdílem, který trvá do dnešních let, byla jednotka, ve které se značilo. U nás je uváděna vzdálenost, na Slovensku čas.<ref name=":0" /> Po roce 1948 to s turistickým značením u nás nevypadalo dobře, málem zaniklo. V roce 1954 ale došlo ke změně. Vláda vydala Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, které mělo zajišťovat masivní rozvoj turistiky. V roce 1955 byla vydána příručka pro značení, ve které byla již uvedena velikost pásové značky, kterou známe dnes. Snaha o co nejkvalitnější značení vedla k vydání normy „ČSN 01 8025 – Turistické značení“ z roku 1987, která je v obou zemích platná dodnes.<ref name=":0" />
  
== Po roce 1990 ==
+
==Po roce 1990==
 
Po roce 1990 dochází k obnovení KČT. Od té doby na našem území vzniklo značení pro cyklisty, lyžaře nebo třeba vodáky. V ČR se turistické značení stalo součástí dopravního značení.
 
Po roce 1990 dochází k obnovení KČT. Od té doby na našem území vzniklo značení pro cyklisty, lyžaře nebo třeba vodáky. V ČR se turistické značení stalo součástí dopravního značení.
  
 
Na naše turistické značení můžeme být opravdu hrdí. Ve světě nemá obdoby a provádí nás po nejkrásnějších místech naší země.
 
Na naše turistické značení můžeme být opravdu hrdí. Ve světě nemá obdoby a provádí nás po nejkrásnějších místech naší země.
  
== Odkazy ==
+
==Odkazy==
  
=== Reference ===
+
===Reference===
 
<references />
 
<references />
  
  
{{FTVS|Denní studium 2020|Jarmil Koláček: Turistické značení v ČR}}
+
{{FTVS|Denní studium 2020|Jarmil Koláček: Historie turistického značení v ČR}}
 +
 
 +
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Aktuální verze z 20. 5. 2020, 21:52

Směrovka z nejstarší značené trasy KČT

Turistické značení má v České republice dlouhou tradici a můžeme s hrdostí prohlásit, že je výjimečné ve světovém měřítku. Systém turistického značení v České republice nemá ve světě obdoby. Výjimku tvoří značení na Slovensku, protože jsme po téměř 70 let tvořili jeden stát.[1] Turistické značení u nás je výjimečné z několika ohledů. Za zmínku stojí například celková délka značených turistických tras, která přesahuje 80 000 km,[2] nebo například to, že po celé České republice jsou turistické cesty značeny stejným způsobem, což rozhodně není samozřejmostí v každé zemi.[1]

Nejstarší turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší turistické trasy můžeme na našem území nalézt doteď. Jedná se o systém tyčového značení cest na horách. Tento systém značení má své počátky již v 17. století.[3] Z před prvorepublikové historie je třeba zmínit hlavně dva spolky, které se staraly o značení turistických tras. První ze spolků byl založen ve Vrchlabí spolek Riesengebirgsverein. Tento spolek při 25. výročí svého založení v roce 1905 vyznačil cestu na Sněžku, která je používána dodnes. Druhý spolek působil v Jeseníkách a nesl název Moravskoslezský horský spolek. Díky tomuto spolku existuje pravděpodobně nejstarší turistická mapa v ČR a první turistický průvodce, který byl vydán v roce 1983.[1][4]

Klub českých turistů[editovat | editovat zdroj]

U nás se o začátky turistického značení postaral Vojta Náprstek. V roce 1869 vytvořil nápis Kazín na skále u Berounky. V té době se ještě nedá mluvit o systému turistického značení, jaký známe dnes. Značky upozorňovaly na významná místa. Okolo tohoto místa také vede jedna z nejstarších turistických tras u nás. Po značení u Berounky následuje například značení Prachovských skal, ve kterém měl opět prsty Náprstek.[5] Náprstek se stal předsedou Klubu českých turistů (KČT). Tento spolek hrál hlavní roli ve značení turistických tras u nás. KČT nemusel vymýšlet způsob značení, stačilo vybrat ze dvou nejpoužívanějších. Vybrán byl způsob pásového značení, který byl používán v Alpách a je používán dodnes. První trasy byly v roce 1889 značeny v místech dnešní Štěchovické přehrady (dnes tedy cesta neexistuje, protože je pod vodou) a mezi Karlštejnem a Berounem. První „barvou“ turistických tras byla červená.[1] Roku 1901 byla vydána „Stručná pravidla pro označování“, kde byl určován např. poměr šířky pruhů u značek, ne však jejich velikost. Nejdříve vznikaly pouze lokální turistické trasy. První dálkovou značenou trasou byla trasa z Prahy na Šumavu, která vznikla v roce 1912.[6]

Nejdříve byla používána pouze červená značka, další barvy se přidaly s postupným houstnutím sítě značených tras.[1] Během 1. světové války se rychlost značení zpomalila. Do roku 1918 vzniklo i přes to celkem cca 1 000 km značených tras.[7]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1938 rozšířil KČT (v té době KČST) svou činnost na Slovensko a do Podkarpatské Rusi. Tyto oblasti díky tomu zažily velký turistický rozvoj. Až do roku 1946 byl v těchto oblastech také lepší systém značení než u nás. V roce 1938 už bylo na území tehdejšího Československa 40 000 km značených tras. Rozdílem, který trvá do dnešních let, byla jednotka, ve které se značilo. U nás je uváděna vzdálenost, na Slovensku čas.[1] Po roce 1948 to s turistickým značením u nás nevypadalo dobře, málem zaniklo. V roce 1954 ale došlo ke změně. Vláda vydala Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, které mělo zajišťovat masivní rozvoj turistiky. V roce 1955 byla vydána příručka pro značení, ve které byla již uvedena velikost pásové značky, kterou známe dnes. Snaha o co nejkvalitnější značení vedla k vydání normy „ČSN 01 8025 – Turistické značení“ z roku 1987, která je v obou zemích platná dodnes.[1]

Po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1990 dochází k obnovení KČT. Od té doby na našem území vzniklo značení pro cyklisty, lyžaře nebo třeba vodáky. V ČR se turistické značení stalo součástí dopravního značení.

Na naše turistické značení můžeme být opravdu hrdí. Ve světě nemá obdoby a provádí nás po nejkrásnějších místech naší země.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 KLAUZ, Michal. Vývoj turistického značení na bývalém území prvorepublikového Československa (bakalářská práce) [online]. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2010 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  2. Systém značení turistických cest v České republice [online]. Praha: Klub českých turistů [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  3. DRAHNÝ, Radek. Co chcete vědět o Krkonošském národním parku. skunipa.skauting.cz [online]. 2006-11-27 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  4. DOSTÁL, J. Značené cesty v Jesenících, ve Slezsku a na Severní Moravě. Česká Třebová: Klub československých turistů, 1928. 
  5. KROPÁČEK, Z.. Vývoj turistického značení. Časopis turistů. 1945, roč. 56, čís. 5–6, s. 72–74.  
  6. BENDA, V. Značkovací pravidla. [s.l.]: Klub československých turistů, 1947. 
  7. BROŽ, J.; DOSTÁL, J. Padesát let Klubu československých turistů: na paměť padesátého výročí své práce. Příprava vydání BRYNDA, E., DOSTÁL, J. a kol.. Praha: Klub československých turistů, 1938. Kapitola Klub českých turistů v letech 1918–1938, s. 44-51.