Globalizace: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
  
[[Globalizace]] je spontánním, převážně hospodářským, procesem; je současně civilizační výzvou.
+
'''Globalizace''' je spontánním, převážně hospodářským, procesem; je současně civilizační výzvou.
  
Jednou z jejích hlavních hybných sil je ekonomika; rychlost globalizačních procesů podporuje pokrok informačních, komunikačních a počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným celkem, země se „zmenšuje“. Vzdálené skutečnosti ovlivňují člověka ve větší míře a příměji než v minulosti; také dopady do oblasti environmentální, kulturní nebo sociální jsou větší. Globalizační procesy nelze považovat jednoznačně za pozitivní nebo negativní - hovoříme-li o globalizaci, musíme mít na mysli jak její příležitosti, tak i rizika, která s sebou přináší.
+
Jednou z jejích hlavních hybných sil je ekonomika; rychlost globalizačních procesů podporuje pokrok informačních, komunikačních a počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným celkem, země se „zmenšuje“. Vzdálené skutečnosti ovlivňují člověka ve větší míře a příměji než v minulosti; také dopady do oblasti environmentální, kulturní nebo sociální jsou větší. Globalizační procesy nelze považovat jednoznačně za pozitivní nebo negativní hovoříme-li o globalizaci, musíme mít na mysli jak její příležitosti, tak i rizika, která s sebou přináší.
  
Propojení současného světa má viditelné důsledky – ekonomiky států, kterým se podaří zapojit do světového hospodářství, rostou rychleji; naopak země stojících mimo proces globalizace ekonomicky zaostávají. Mezi přínosy globalizace neoddiskutovatelně patří rychlejší růst, vyšší životní úroveň a vznik nových příležitostí pro ty, kteří ji dokáží využít. Kritici globální ekonomické integrace naopak tvrdí, že globalizace pomáhá především bohatým; zatížení chudých obyvatel rozvojových zemí se zvyšuje, což podporuje jejich nestabilitu a zranitelnost, ničí jejich místní kulturu a poškozuje životní prostředí. To jsou [[Kladné a záporné efekty globalizace|kladné i záporné efekty globalizace]] na úrovni ekonomické; tento proces však zasahuje také do individuálního života.
+
Propojení současného světa má viditelné důsledky – ekonomiky států, kterým se podaří zapojit do světového hospodářství, rostou rychleji; naopak země stojících mimo proces globalizace ekonomicky zaostávají. Mezi přínosy globalizace neoddiskutovatelně patří rychlejší růst, vyšší životní úroveň a vznik nových příležitostí pro ty, kteří ji dokáží využít. Kritici globální ekonomické integrace naopak tvrdí, že globalizace pomáhá především bohatým; zatížení chudých obyvatel rozvojových zemí se zvyšuje, což podporuje jejich nestabilitu a zranitelnost, ničí jejich místní kulturu a poškozuje životní prostředí. To jsou [[Kladné a záporné efekty globalizace|kladné i záporné efekty globalizace]] na úrovni ekonomické; tento proces však zasahuje také do individuálního života.<ref>
<ref>
 
 
Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf></ref>
 
Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf></ref>
  
Technologický rozvoj a s ním související změny v mezinárodním obchodu, bankovnictví a migraci obyvatelstva mají takový dopad, že se hovoří o kvalitativně nové fázi ekonomického rozvoje - co se týče objemu, roste exponenciálně. Tato nová struktura průmyslu a finančnictví, a rozvoj technologií patří mezi definiční znaky globalizace. K příčinám tohoto vývoje, který se odehrál po druhé světové válce a především v poslední době, patří šíření tržní ekonomiky, odstraňování bariér volnému pohybu zboží. . Protože procesy probíhající ve velkém měřítku s sebou často nesou také problémy "velkého formátu", je třeba globalizaci a jejím hybným silám rozumět a umět je předvídat i zvládat.
+
Technologický rozvoj a s ním související změny v mezinárodním obchodu, bankovnictví a migraci obyvatelstva mají takový dopad, že se hovoří o kvalitativně nové fázi ekonomického rozvoje co se týče objemu, roste exponenciálně. Tato nová struktura průmyslu a finančnictví, a rozvoj technologií patří mezi definiční znaky globalizace. K příčinám tohoto vývoje, který se odehrál po druhé světové válce a především v poslední době, patří šíření tržní ekonomiky, odstraňování bariér volnému pohybu zboží. Protože procesy probíhající ve velkém měřítku s sebou často nesou také problémy "velkého formátu", je třeba globalizaci a jejím hybným silám rozumět a umět je předvídat i zvládat.
  
 
==Cíle==
 
==Cíle==
Řádek 19: Řádek 18:
 
*Přivést k řešení problémů řešitelných pouze na globální úrovni
 
*Přivést k řešení problémů řešitelných pouze na globální úrovni
  
== Odkazy ==
+
==Odkazy==
  
 
===Související stránky===
 
===Související stránky===
Řádek 29: Řádek 28:
 
*[[Oborové pohledy na globalizační procesy]]
 
*[[Oborové pohledy na globalizační procesy]]
 
*[[Globální problémy a řešení]]
 
*[[Globální problémy a řešení]]
*[[Globální studia]] - zahrnuje odkazy na dostupné studijní materiály, [[Globální výchova]]
+
*[[Globální studia]] zahrnuje odkazy na dostupné studijní materiály, [[Globální výchova]]
  
=== Reference ===
+
===Reference===
 
<references />
 
<references />
  

Verze z 10. 6. 2020, 15:54


Globalizace je spontánním, převážně hospodářským, procesem; je současně civilizační výzvou.

Jednou z jejích hlavních hybných sil je ekonomika; rychlost globalizačních procesů podporuje pokrok informačních, komunikačních a počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným celkem, země se „zmenšuje“. Vzdálené skutečnosti ovlivňují člověka ve větší míře a příměji než v minulosti; také dopady do oblasti environmentální, kulturní nebo sociální jsou větší. Globalizační procesy nelze považovat jednoznačně za pozitivní nebo negativní – hovoříme-li o globalizaci, musíme mít na mysli jak její příležitosti, tak i rizika, která s sebou přináší.

Propojení současného světa má viditelné důsledky – ekonomiky států, kterým se podaří zapojit do světového hospodářství, rostou rychleji; naopak země stojících mimo proces globalizace ekonomicky zaostávají. Mezi přínosy globalizace neoddiskutovatelně patří rychlejší růst, vyšší životní úroveň a vznik nových příležitostí pro ty, kteří ji dokáží využít. Kritici globální ekonomické integrace naopak tvrdí, že globalizace pomáhá především bohatým; zatížení chudých obyvatel rozvojových zemí se zvyšuje, což podporuje jejich nestabilitu a zranitelnost, ničí jejich místní kulturu a poškozuje životní prostředí. To jsou kladné i záporné efekty globalizace na úrovni ekonomické; tento proces však zasahuje také do individuálního života.[1]

Technologický rozvoj a s ním související změny v mezinárodním obchodu, bankovnictví a migraci obyvatelstva mají takový dopad, že se hovoří o kvalitativně nové fázi ekonomického rozvoje – co se týče objemu, roste exponenciálně. Tato nová struktura průmyslu a finančnictví, a rozvoj technologií patří mezi definiční znaky globalizace. K příčinám tohoto vývoje, který se odehrál po druhé světové válce a především v poslední době, patří šíření tržní ekonomiky, odstraňování bariér volnému pohybu zboží. Protože procesy probíhající ve velkém měřítku s sebou často nesou také problémy "velkého formátu", je třeba globalizaci a jejím hybným silám rozumět a umět je předvídat i zvládat.

Cíle

  • Porozumět vzájemné provázanosti jevů v globálním měřítku
  • Založit kritický přístup (zahrnuje diskurzivní pohled na problematiku a kritické hodnocení různorodých informačních zdrojů)
  • Pochopit mechanismus globalizačních procesů a jeho důsledky
  • Uvědomit si možné negativní dopady globalizace (sociální, na životní prostředí atd.)
  • Přivést k řešení problémů řešitelných pouze na globální úrovni

Odkazy

Související stránky

Reference

  1. Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

Literatura

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž tématem je Globalizace

  • Central Intelligence Agency (2004) Mapping the Global Future, Report of the National Inteligence Council´s 2020 Project Based on Consultations with Nongovernmental Experts Around the World. National Intelligence Council, Pittsburgh. URL http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/dni/global_trends_mapping_the_global_future_2020.pdf
  • Hammond, A. (2000): Which World, Scenarions for the 21st Century, A Shearwater book, Washington.
  • Held, D., Grew, A. (2000): The Global Transformation Reader. Cambridge, Polity Press.
  • Mezřický V. (ed.) (2003): Globalizace. Portál, Praha.
  • Mezřický, V. Globalizace (teze přednášky). In: Dlouhá, J. (ed.) (2000) Hledání odpovědí na výzvy současného světa, Sborník konference Fóra VŠ učitelů. Praha: COŽP UK / Společnost pro trvale udržitelný život.
  • Richard, J. F. (2002): High Noon. Basic Books.
  • Soubbotina, T. P. with Sheram, K. A. (2000) Beyond Economic Growth: Meeting the Challenges of Global Development, World Bank Development Education Progamme, Washington.
  • Wikipedia, anglická encyklopedie - viz téma Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676.

Externí zdroje

Externí odkazy