Globální megatrendy

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Globální megatrendy jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické nabízí následující dva obrázky.

Tab. 1  Globální megatrendy a jejich STEEP kategorizace

Zdroj: Havránek, Pokorný (2016,

str. 8–9).

Obr. 1  Rozdělení globálních megatrendů do kategorií STEEP

Zdroj: Havránek, Pokorný (2016, s. 10).


V následující tabulce (Tab. 2) jsme zvolili megatrendy významné pro téma našeho projektu a venkovské oblasti Česka a stručně shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů.[1] Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování MAS a jejich aktivity do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech MAS tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírá velký potenciál, jak budoucí směřování MAS více spojit s reflexí globálních megatrendů, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.


Tab. 2  Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.

Megatrend Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů
2. Degradace ekosystémů Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.


Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.

Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.


Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.

Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.

5. Globální stárnutí Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.


Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.

V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.


Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.

Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
9. Potravinová bezpečnost Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.


V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.

Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.


V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.

Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
10. Rostoucí mobilita Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.


Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.

Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.


Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.

Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
11. Rostoucí nerovnosti Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.


Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.

Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.


Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.

Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
16. Rostoucí přístup k informacím Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.


Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).

Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.


Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.

Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
17. Rostoucí urbanizace Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.


Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.

Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.


Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.

Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
26. Klimatická změna (KZ) a její dopady Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.


Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)

Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.


KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)

Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.

30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.


Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.

Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.


Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.

Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.

Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.



Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.





[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.