Editace stránky Formy a funkce státu

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
V teorii se rozlišují, pokud jde o tuto moderní formu státu, dva hlavní přístupy, a to funkcionalistický a organizační. V prvém případě se za hlavní funkci státu pokládá udržování společenského pořádku. Druhé pojetí pokládá stát za soubor institucí, které odpovídají za kolektivní organizaci sociálních vztahů a které jsou financovány z veřejného rozpočtu.<ref>Heywood, A. (2004). Politologie, Praha: Eurolex Bohemia.</ref>
V teorii se rozlišují, pokud jde o tuto moderní formu státu, dva hlavní přístupy, a to funkcionalistický a organizační. V prvém případě se za hlavní funkci státu pokládá udržování společenského pořádku. Druhé pojetí pokládá stát za soubor institucí, které odpovídají za kolektivní organizaci sociálních vztahů a které jsou financovány z veřejného rozpočtu.<ref>Heywood, A. (2004). Politologie, Praha: Eurolex Bohemia.</ref>


Aby bylo možné vysvětlit vliv [[globalizace]] na proměnu funkcí a organizaci národního státu, je třeba vysvětlit vztah mezi státem a politickým systémem. Předně v moderní politické teorii se stát pokládá za součást politického systému (Prorok & Lisa, 2002), nikoliv za jeho ztělesnění. Politický systém pak zahrnuje všechny subjekty politiky, především politické strany a stále přibývající zájmové nestátní organizace (NGOs). Tyto nestátní subjekty odhalují sociální, ekonomické, environmentální, kulturní, ale i politické problémy, politizují je a stát je pak řeší v rámci daného rámce právního státu a finančních možností. Stát od konce 19. století přejímá stále větší množství funkcí a přiměřeně tomu rozvíjí své institucionální uspořádání. Ve druhé polovině 20. století se stát plnící tyto funkce nazýval „státem blahobytu“ či „[[wikipedia:cs:Sociální stát|sociálním státem]]“ <ref>Luhmann, A. (1998). In: Beck, U. Perspektiven der Weltgesellschaft. Frankfurt a/M: Suhrkamp.</ref>. Všezahrnující funkce [[wikipedia:cs:národní stát|národního státu]] se zakládala na pojmu suverenity, ať měl tento pojem v konkrétních historických podmínkách seberelativnější obsah. Jedním z typických projevů omnipotentního státu byla poválečná vlna – třebaže často dočasná – nacionalizací průmyslu, které v jeho totalitních podobách, především ve státech [[wikipedia:cs:Východní blok|sovětského bloku]], pak byly absolutní.
Aby bylo možné vysvětlit vliv globalizace na proměnu funkcí a organizaci národního státu, je třeba vysvětlit vztah mezi státem a politickým systémem. Předně v moderní politické teorii se stát pokládá za součást politického systému (Prorok & Lisa, 2002), nikoliv za jeho ztělesnění. Politický systém pak zahrnuje všechny subjekty politiky, především politické strany a stále přibývající zájmové nestátní organizace (NGOs). Tyto nestátní subjekty odhalují sociální, ekonomické, environmentální, kulturní, ale i politické problémy, politizují je a stát je pak řeší v rámci daného rámce právního státu a finančních možností. Stát od konce 19. století přejímá stále větší množství funkcí a přiměřeně tomu rozvíjí své institucionální uspořádání. Ve druhé polovině 20. století se stát plnící tyto funkce nazýval „státem blahobytu“ či „sociálním státem“ <ref>Luhmann, A. (1998). In: Beck, U. Perspektiven der Weltgesellschaft. Frankfurt a/M: Suhrkamp.</ref>. Všezahrnující funkce národního státu se zakládala na pojmu suverenity, ať měl tento pojem v konkrétních historických podmínkách seberelativnější obsah. Jedním z typických projevů omnipotentního státu byla poválečná vlna – třebaže často dočasná – nacionalizací průmyslu, které v jeho totalitních podobách, především ve státech sovětského bloku, pak byly absolutní.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii: