Etická spotřeba: Porovnání verzí

Přidáno 1 002 bajtů ,  9. 1. 2021
bez shrnutí editace
(další opravy)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Pojem '''etická spotřeba''' byl poprvé popsán v 1. čísle časopisu Ethical Consumer v roce 1989. Samotné etické spotřebitelské chování se však objevilo daleko dříve – např. v roce 1959 začal bojkot jihoafrických výrobků jako protest proti apartheidu v Jihoafrické republice.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Etická spotřeba''' (též '''etický konzum''', '''etické nakupování''', '''morální nakupování''') je druh [[w:en:Consumer activism|spotřebitelského aktivismu]] založeného na konceptu [[w:en:Dollar voting|hlasování peněženkou]]. Jeho základem je nákup eticky vyrobených výrobků, které podporují malé výrobce a místní řemeslníky, chrání zvířata a životní prostředí a bojkotují produkty, které zneužívají dětskou práci, které jsou testovány na zvířatech nebo poškozují životní prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ethical Consumer Or Transient Responsibility In Luxury?
| url = https://wtvox.com/fashion/ethical-consumer/
| datum přístupu = 2021-01-09
| jazyk = en-GB
}}</ref>
 
Pojem etická spotřeba byl poprvé popsán v britské časopisu Ethical Consumer, který vychází od roku 1989. Samotné etické spotřebitelské chování se však objevilo daleko dříve – např. v roce 1959 začal bojkot jihoafrických výrobků jako protest proti apartheidu v Jihoafrické republice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Irwing
| příjmení = Irwing
| jméno = Sarah
| jméno = Sarah
Řádek 16: Řádek 23:
Etická spotřeba (etická konzumace, etický nákup, morální nákup, etické nakupování nebo zelené nakupování) je druh spotřebitelského aktivismu založeného na '''koncepci „hlasování penězi“'''. [1] K tomu dochází tak, že při nákupu jsou upřednostňována etická hlediska nakupovaných produktů a jsou naopak bojkotovány nevhodné výrobky, tj. nákupy s negativním vlivem na přírodu a společnost. [2]
Etická spotřeba (etická konzumace, etický nákup, morální nákup, etické nakupování nebo zelené nakupování) je druh spotřebitelského aktivismu založeného na '''koncepci „hlasování penězi“'''. [1] K tomu dochází tak, že při nákupu jsou upřednostňována etická hlediska nakupovaných produktů a jsou naopak bojkotovány nevhodné výrobky, tj. nákupy s negativním vlivem na přírodu a společnost. [2]


Termín „'''etický spotřebitel'''“, který se nyní celkem běžně používá, byl poprvé popularizován britským časopisem Ethical Consumer (Etický spotřebitel) v roce 1989. [3] Novým nápadem tohoto časopisu bylo vytvoření „ratingových tabulek“, inspirovaných přístupem založeným na kritériích tehdejšího etického investičního hnutí. Tabulky s hodnocením etických spotřebitelů udělily společnosti negativní známky (a celkové body za rok 2005) v celé řadě etických a environmentálních kategorií, jako jsou práva zvířat, lidská práva a znečištění a toxické látky, což mělo poskytovat aktivistům spolehlivé informace o chování firem. Takové '''etické a environmentální ratingy''' založené na těchto kritériích se následně staly běžnými, a to jak při poskytování informací spotřebitelům, tak při hodnocení podnikové sociální odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje v plánech a strategiích podniků, což bylo využito například při hodnocení nabídek společností jako jsou Innovest, Calvert Foundation, Domini, IRRC, TIAA-CREF a KLD Analytics. Dnes Bloomberg a Reuters poskytují ratingy „environmentální, sociální a správní kultury“ přímo v souborech finančních dat, které se objevují na obrazovkách stovek tisíc obchodníků na akciových trzích. [4] Nezisková Etická asociace spotřebitelského výzkumu nadále publikuje informace na webu Etický spotřebitel a jeho přidružených webových stránkách, které poskytují volný přístup k tabulkám etických hodnocení.
Termín „'''etický spotřebitel'''“, který se nyní celkem běžně používá, byl poprvé popularizován britským časopisem Ethical Consumer (Etický spotřebitel) v roce 1989.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = About Ethical Consumer
| periodikum = Ethical Consumer
| url = https://www.ethicalconsumer.org/about-us
| datum vydání = 2018-03-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-01-09
}}</ref> Novým nápadem tohoto časopisu bylo vytvoření „ratingových tabulek“, inspirovaných přístupem založeným na kritériích tehdejšího etického investičního hnutí. Tabulky s hodnocením etických spotřebitelů udělily společnosti negativní známky (a celkové body za rok 2005) v celé řadě etických a environmentálních kategorií, jako jsou práva zvířat, lidská práva a znečištění a toxické látky, což mělo poskytovat aktivistům spolehlivé informace o chování firem. Takové '''etické a environmentální ratingy''' založené na těchto kritériích se následně staly běžnými, a to jak při poskytování informací spotřebitelům, tak při hodnocení podnikové sociální odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje v plánech a strategiích podniků, což bylo využito například při hodnocení nabídek společností jako jsou Innovest, Calvert Foundation, Domini, IRRC, TIAA-CREF a KLD Analytics. Dnes Bloomberg a Reuters poskytují ratingy „environmentální, sociální a správní kultury“ přímo v souborech finančních dat, které se objevují na obrazovkách stovek tisíc obchodníků na akciových trzích. [4] Nezisková Etická asociace spotřebitelského výzkumu nadále publikuje informace na webu Etický spotřebitel a jeho přidružených webových stránkách, které poskytují volný přístup k tabulkám etických hodnocení.


Termín „'''politicky zaměřený spotřebitel'''“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové <ref>Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453 </ref>, je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech. [5]
Termín „'''politicky zaměřený spotřebitel'''“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové <ref>Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453 </ref>, je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech. [5]