Etická spotřeba: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Termín „'''politicky zaměřený spotřebitel'''“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové <ref>Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453 </ref>, je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech. | Ačkoliv jsou jednotliví průvodci etické spotřeby, jako jsou Ethical Consumer, Shop Ethical<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Shop Ethical! {{!}} Your ethical consumer guide | |||
| periodikum = www.ethical.org.au | |||
| url = https://www.ethical.org.au/3.4.2/ | |||
| datum přístupu = 2021-01-09 | |||
}}</ref> a The Good Shopping Guide<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Ethical Shopping | |||
| periodikum = The Good Shopping Guide | |||
| url = https://thegoodshoppingguide.com/ | |||
| jazyk = en-GB | |||
| datum přístupu = 2021-01-09 | |||
}}</ref> populární, trpí jejich nevýhodou je neúplného pokrytí. Je pravděpodobnější, že etické kontroly vytvořené uživateli z dlouhodobého hlediska poskytnou demokratické a podrobné pokrytí širší škály produktů a podniků. [7] Projekt Green Stars [8] podporuje myšlenku zahrnout etická hodnocení (na stupnici od 1 do 5 zelených hvězd) vedle konvenčních hodnocení na maloobchodních webech, jako je Amazon nebo na recenzních webech, jako je Yelp. | |||
Termín „'''politicky zaměřený spotřebitel'''“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové <ref>Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453 </ref>, je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Dietlind | |||
| jméno = Stolle | |||
| titul = The Gender Gap Reversed: Political Consumerism as a Women-Friendly Form of Civic and Political Engagement | |||
| periodikum = | |||
| datum = 2003-05-02 | |||
| ročník = | |||
| číslo = | |||
| strany = | |||
| url = https://umanitoba.ca/outreach/conferences/gender_socialcapital/StolleMichelettipaper.pdf | |||
| příjmení2 = Micheletti | |||
| jméno2 = Michele | |||
}}</ref> | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Verze z 9. 1. 2021, 19:14
Etická spotřeba (též etický konzum, etické nakupování, morální nakupování) je druh spotřebitelského aktivismu založeného na konceptu hlasování peněženkou. Jeho základem je nákup eticky vyrobených výrobků, které podporují malé výrobce a místní řemeslníky, chrání zvířata a životní prostředí a bojkotují produkty, které zneužívají dětskou práci, které jsou testovány na zvířatech nebo poškozují životní prostředí.[1]
Pojem etická spotřeba byl poprvé popsán v britské časopisu Ethical Consumer, který vychází od roku 1989.
Termín „etický spotřebitel“, který se nyní celkem běžně používá, byl poprvé popularizován britským časopisem Ethical Consumer (Etický spotřebitel) v roce 1989.[2] Samotné etické spotřebitelské chování se však objevilo daleko dříve – např. v roce 1959 začal bojkot jihoafrických výrobků jako protest proti apartheidu v Jihoafrické republice.[3]
Novým nápadem tohoto časopisu bylo vytvoření „ratingových tabulek“, inspirovaných přístupem založeným na kritériích tehdejšího hnutí sociálně odpovědného investování. Tabulky s hodnocením etických spotřebitelů udělily společnosti negativní známky (a celkové body za rok 2005) v celé řadě etických a environmentálních kategorií, jako jsou práva zvířat, lidská práva a znečištění a toxické látky, což mělo poskytovat aktivistům spolehlivé informace o chování firem. Takové etické a environmentální hodnocení založené na těchto kritériích se následně staly běžnými, a to jak při poskytování informací spotřebitelům, tak při hodnocení podnikové sociální odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje v plánech a strategiích podniků, což bylo využito například při hodnocení nabídek společností jako jsou Innovest, Calvert Foundation, Domini, IRRC, TIAA-CREF a KLD Analytics. Dnes Bloomberg a Reuters poskytují ratingy „environmentální, sociální a manažerské kultury“ přímo v souborech finančních dat, které se objevují na obrazovkách stovek tisíc obchodníků na akciových trzích.[4] Nezisková Etická asociace spotřebitelského výzkumu nadále publikuje na webu Etický spotřebitel a jeho přidružených webových stránkách informace, které poskytují volný přístup k tabulkám etických hodnocení.[5]
Ačkoliv jsou jednotliví průvodci etické spotřeby, jako jsou Ethical Consumer, Shop Ethical[6] a The Good Shopping Guide[7] populární, trpí jejich nevýhodou je neúplného pokrytí. Je pravděpodobnější, že etické kontroly vytvořené uživateli z dlouhodobého hlediska poskytnou demokratické a podrobné pokrytí širší škály produktů a podniků. [7] Projekt Green Stars [8] podporuje myšlenku zahrnout etická hodnocení (na stupnici od 1 do 5 zelených hvězd) vedle konvenčních hodnocení na maloobchodních webech, jako je Amazon nebo na recenzních webech, jako je Yelp.
Termín „politicky zaměřený spotřebitel“, který byl poprvé použit ve studii Dietlinda Stolleho a Michele Michelettiové [8], je podobný pojmu „etický spotřebitel“, nicméně v této studii autoři zjistili, že politický konzumerismus je formou společenské angažovanosti, která byla v době psaní textu často přehlížena, měla by však být zohledněna v budoucích studiích o těchto tématech.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Ethical Consumer Or Transient Responsibility In Luxury? [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About Ethical Consumer. Ethical Consumer [online]. 2018-03-28 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IRWING, Sarah; HARRISON, Rob; RAYNER, Mary. Ethical Consumerism - Democracy through the Wallet. Journal of Research for Consumers [online]. 2002 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Is ESG Data Going Mainstream?. Harvard Business Review. 2009-05-06. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0017-8012.
- ↑ Ethical Consumer. Ethical Consumer [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shop Ethical! | Your ethical consumer guide. www.ethical.org.au [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Ethical Shopping. The Good Shopping Guide [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Genderová mezera naruby: politický konzumerismus jako forma občanské a politické angažovanosti přátelská k ženám, je totožný s pojmem etického spotřebitelství - Stolle, D., & Micheletti, M. (2006). The gender gap reversed: Political consumerism as a women-friendly form of civic and political engagement. In: Gender and Social Capital / [ed] Benda O'Neill and Elisabeth Gidgengil, London: Routledge. urn:nbn:se:kau:diva-24453
- ↑ DIETLIND, Stolle; MICHELETTI, Michele. The Gender Gap Reversed: Political Consumerism as a Women-Friendly Form of Civic and Political Engagement. Parametr "periodikum" je povinný! 2003-05-02. Dostupné online.
Literatura
- PLAVÁKOVÁ, Linda. Determinanty etického nakupování. Brno, 2017 [cit. 2018-08-03]. 91 s. diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ondřej Částek. Dostupné online. (slovensky)
- HÄSSLER, Martin. Determinanty etického nakupování. Brno, 2017 [cit. 2018-08-03]. 100 s. diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ondřej Částek. Dostupné online. (slovensky)
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Odpovědná spotřeba – podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu“, podpořeného v letech 2018–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.