Environmentální dopady masové turistiky na Mt. Everestu

Z Enviwiki
Verze z 29. 1. 2020, 20:17, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „Environmentální dopady masové turistiky na Mt. Everest Soubor:Everest North Face toward Base Camp Tibet Luca Galuzzi 2006.jpg|náhled|Severní stěna…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Environmentální dopady masové turistiky na Mt. Everest

Severní stěna Mt. Everestu

Vysokohorská turistika

Vysokohorská turistika (VHT) neboli alpinismus datuje svůj počátek v 18. a 19. století, kdy byly podniknuty první výstupy. Historicky lze považovat vysokohorskou turistiku v její základní podobě za: pohyb ve vysokohorském terénu a zdolávání vrcholů či sedel a přechody hor a horských skupin. Právě díky této charakteristice je možné považovat vysokohorskou turistiku jako prapůvodního předchůdce horolezectví.[1]

Velehory

Nejznámějšími velehorami jsou Himaláje, které lze z geografického hlediska označit jako vrásové pohoří. Vrásová pohoří vznikají zprohýbáním se horniny. Zprohýbání má za následek vznik hřebenů (sedel) a koryt (údolí).[2] Na časové přímce označujeme hory s ostrým reliéfem, který mají například výše zmíněné Himaláje, za ,,mladá“ pohoří.[3]

Edmund Hillary a Tenzing Norgay

Mount Everest

Mount Everest jakožto nejvyšší hora světa (8 850 m.n.m.) leží na hranicích Nepálu a čínského Tibetu. Její přesné souřadnice jsou 27° 59‘ severní šířky a 86° 56’ východní délky.[3]

Horu je možné znát pod dalšími názvy jako: Čo-mu-lang-ma (Boží matka světa/Bohyně údolí) nebo Sagarmatha (Vrchol do nebes). V roce 1953 byl vrchol hory pokořen Novozélanďanem Edmundem Hillarym a jeho šerpou Tenzigem Norgayem.[4]

Environmentální problematika masovosti

Odpad

Po horolezcích na úbočích hory a v základních táborech pravidelně zůstávají odpadky v podobě stanů, plechovek a maček, i přes to, že každá expedice před absolvováním výstupu musí zaplatit okolo 120 000 korun jako zálohu za jejich technické vybavení.[Pozn. 1] Tento odpad bývá z hory snášen a recyklován, i tak ho tam velké množství zůstává. Do budoucna je snaha o vytvoření zařízení, která by nakládání s odpadem zlepšila. Tato předem uskutečněná platba má zajistit to, že po sobě horolezci své vybavení nebudou na hoře zanechávat. V loňském létě se z hory sneslo 25 tun odpadu. Dalším problémem jsou těla více jak 280 mrtvých horolezců, která na hoře, díky nedostupnosti nebo váze ostatků zůstávají. Na Everestu se pravidelně podnikají úklidové expedice, kdy první byla uspořádána v roce 2008 na počest Edmunda Hillaryho.[5]

Do očí bijícím příkladem rostoucího nárůstu odpadků může být například situace po masové snaze o zdolání hory, na jejímž vrcholu se vytvořila doslova zácpa, ve které uhynuli 3 lidé.[6]

Exkrementy

Na Mount Everestu je obvyklé vylučování do volné přírody, které se díky značnému množství návštěvníků stává neúnosné. Řešením by mohly být přenosné toalety v základním táboře, jež však zatím stále nejsou instalovány. Prozatím jsou horolezci vybavování pytlíky se speciální chemikálií, jež by měla tento typ odpadu rozpustit. Problém však nastává při jejich rozkladu, kdy se jejich obsah dostává do vod tajícího ledovce, jenž je zdrojem pitné vody okolního obyvatelstva.[7]

Hluk

Čistící operace a dovážení zásob pomocí helikoptér značně narušuje klid přírody hory.[8]

Yak ve výšce skoro 5 000 m

Narušování biozóny

V dané oblasti ve vyšších nadmořských výškách není dostatek kyslíku, vanou zde silné větry a panují extrémní studené teploty, proto nedochází k většímu rozvoji fauny a flóry. V nižších výškách se však vyskytují sněžní leopardi, pandy, tibetský medvěd a množství druhů ptáků, jejichž přirozené přírodní prostředí je narušováno neopatrným a nadměrným chovem dobytka. Horolezci také jako nosiče využívají jaky divoké, které jsou ohroženým druhem.[4]

Poznámky

  1. Jedná se o platbu například za oblečení, mačky, kyslíkové bomby jako prevence pro nakládání s odpadem ve formě právě výše uvedených věcí.

Odkazy

Reference

  1. Fórum alpinismu 2019. Horolezecká metodika [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (česky) 
  2. ŠINDLER, Stanislav. Vznik pohoří [online]. Dostupné online. 
  3. 3,0 3,1 Zeměpisná síť. web.archive.org [online]. 2019-07-10 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  4. 4,0 4,1 Mount Everest - The height of Everest. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GOLDENBERG, Suzanne. The mission to clean up Mount Everest. The Guardian. 2011-10-24. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. ISSN 0261-3077. (en-GB) 
  6. MUTRIE, Tim. The Everest Climber Whose Traffic Jam Photo Went Viral. The New York Times. 2019-09-18. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. ISSN 0362-4331. (en-US) 
  7. Nepal asks climbers to clean quake-littered Everest camp | DW | 29.03.2017. DW.COM [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Cleaning up Mount Everest – the world's highest rubbish dump | DW | 20.02.2019. DW.COM [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)