Environmentální archeologie: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Environmentální archeologie''' (''anglicky: environmental archaeology'') je vědní disciplína studující vztah a vzájemné interakce mezi dávnými obyvateli a prostředím ve kterém žili<ref>http://www.environmental-archaeology.com/</ref>(vztahem mezi kulturami a životním prostředím v současnosti se zabývá [[ekologická antropologie]]). Jedná se o transdisciplinární obor, | '''Environmentální archeologie''' (''anglicky: environmental archaeology'') je vědní disciplína studující vztah a vzájemné interakce mezi dávnými obyvateli a prostředím, ve kterém žili<ref>http://www.environmental-archaeology.com/</ref>(vztahem mezi kulturami a životním prostředím v současnosti se zabývá [[ekologická antropologie]]). Jedná se o transdisciplinární obor, jenž integruje celou řadu poznatků a postupů jak z jednotlivých disciplín archeologie (archeobotanika, zooarcheologie, geoarcheologie), tak i z mnoha dalších vědních oborů (historie, ekologie, antropologie). | ||
Zájem archeologie o životní prostředí je patrný již od poloviny 18. století. | Zájem archeologie o životní prostředí je patrný již od poloviny 18. století. Vědomí toho, jak je důležité zahrnout studium přírodního elementu do studia dávných kultur a společností, začalo znatelně narůstat v druhé polovině dvacátého století, společně s tím, jak se etablovalo a rozvíjelo [[w:cz: environmentální hnutí|environmentálního hnutí]]. Bylo to důsledkem společenského klimatu, které reflektovalo [[environmentální katastrofa|environmentální hrozby]] způsobené [[globální změna klimatu|změnou klimatu]] a další činností člověka; důležitý byl i technický pokrok, jenž otevřel environmentální archeologii další možnosti bádání (např. vynález [[w:cz:Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonové datovací metody]]). Slovní spojení Environmentální archeologie (akcentující důraz kladený na zkoumání přírodní složek a jejich interakci s lidskou činností) se pak stále častěji objevuje od poloviny devadesátých let, kdy také vznikl časopis Environmental archaeology<ref>http://www.maneyonline.com/loi/env</ref>. V českém prostředí jsou patrné snahy o prohloubení spolupráce mezi přírodovědci a archeology od počátku devadesátých let.<ref>http://www.kar.zcu.cz/studium/materialy/env/Historie_ENV%20_Dreslerova.pdf Dagmar Dreslerová</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 1. 5. 2014, 19:49
Environmentální archeologie (anglicky: environmental archaeology) je vědní disciplína studující vztah a vzájemné interakce mezi dávnými obyvateli a prostředím, ve kterém žili[1](vztahem mezi kulturami a životním prostředím v současnosti se zabývá ekologická antropologie). Jedná se o transdisciplinární obor, jenž integruje celou řadu poznatků a postupů jak z jednotlivých disciplín archeologie (archeobotanika, zooarcheologie, geoarcheologie), tak i z mnoha dalších vědních oborů (historie, ekologie, antropologie).
Zájem archeologie o životní prostředí je patrný již od poloviny 18. století. Vědomí toho, jak je důležité zahrnout studium přírodního elementu do studia dávných kultur a společností, začalo znatelně narůstat v druhé polovině dvacátého století, společně s tím, jak se etablovalo a rozvíjelo environmentálního hnutí. Bylo to důsledkem společenského klimatu, které reflektovalo environmentální hrozby způsobené změnou klimatu a další činností člověka; důležitý byl i technický pokrok, jenž otevřel environmentální archeologii další možnosti bádání (např. vynález radiokarbonové datovací metody). Slovní spojení Environmentální archeologie (akcentující důraz kladený na zkoumání přírodní složek a jejich interakci s lidskou činností) se pak stále častěji objevuje od poloviny devadesátých let, kdy také vznikl časopis Environmental archaeology[2]. V českém prostředí jsou patrné snahy o prohloubení spolupráce mezi přírodovědci a archeology od počátku devadesátých let.[3]
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental archaeology na anglické Wikipedii.
Reference
Literatura
- EVANS, J. (2003). Environmental archaeology and the social order. London and New York: Routledge
- EVANS, J. – O´CONNOR, T. (1999): Environmental Archaeology. Principles and Methods. Sutton Publishing.
- BENEŠ, Jaromír, ed. a POKORNÝ, Petr, ed. (2008). Bioarcheologie v České republice. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta.
- BUTZER, K. W. (1972). Environment and Archeology. Methuen.
- DINCAUZE, D.F. (2000). Environmental Archaeology. Principles and Practice.Cambridge: Cambridge University Press.
Další zdroje
- Dagmar Dreslerová: "Pozdě, ale přece: environmentální archeologie v České republice" (Historie environmentální archeologie)
- Introduction to Environmental Archaeology
- Environmental Archaeology: The Journal of Human Palaeoecology
- The Association for Environmental Archaeology
Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->