Editace stránky Environmentální Kuznetsova křivka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Studenti VŠE}} | |||
==Definice== | |||
===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)=== | |||
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref> | |||
Řádek 5: | Řádek 10: | ||
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovy křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován. | Autorem konceptu environmentální Kuznetsovy křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován. | ||
[[Soubor:Simon_kuznets.jpg | [[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref> | ||
Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref> | Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref> | ||
Řádek 26: | Řádek 32: | ||
V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu. | V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu. | ||
V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[ | V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. | ||
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref> | Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref> | ||
[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref> | [[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref> | ||
Řádek 60: | Řádek 66: | ||
Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/ | Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175</ref> | ||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
<references/> | <references/> | ||