Energie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Čtyři složky prostředí vymezují hlavní zemské sféry (subsystémy Země): | Čtyři složky prostředí vymezují hlavní zemské sféry (subsystémy Země): | ||
*''' | *'''[[Litosféra]]''' - Pevné horniny zemské kůry a nejsvrchnější části zemského pláště tvoří zemskou [[litosféra|litosféru]], sféru skal, hornin a minerálů. Její oživenou součást nazýváme [[pedosféra|pedosférou]], jen desítky centimetrů nebo i někdy méně silnou vrstvu půdy, která na některých částech pevnin úplně chybí. | ||
*''' | *'''[[Hydrosféra]]''' - Vodstvo tvoří zemskou hydrosféru, do které patří oceány, jezera, řeky, ledovce a podzemní voda. | ||
*'''Atmosféra''' | *'''[[Atmosféra]]''' - plynný obal [[Země]]. | ||
*'''[[Portál:Biosféra|Biosféra]]''' - oživená oblast Země, sféra života. Patří sem nižší [[atmosféra]], [[pedosféra]] a celá [[hydrosféra]]. Součástí biosféry je i lidská společnost, která vytváří specifickou '''[[Antroposféra|antroposféru]]'''. Za tu považujeme souhrn všech lidí, jejich zařízení a činností i prostředí přímo lidmi ovlivněné. | |||
Hranice mezi zemskými sférami nejsou ostré, pedosféra plynule přechází v neoživenou část litosféry, do atmosféry bývají často zahrnovány i plyny pod povrchem země, déšť se pokládá za součást atmosféry i hydrosféry. | Hranice mezi zemskými sférami nejsou ostré, pedosféra plynule přechází v neoživenou část litosféry, do atmosféry bývají často zahrnovány i plyny pod povrchem země, déšť se pokládá za součást atmosféry i hydrosféry. | ||
== Koloběhy hmoty == | == Koloběhy hmoty == | ||
Mezi jednotlivými sférami proudí neustále hmota a energie. Látkové procesy mají obvykle povahu cyklickou, představují velký a ustálený koloběh hmoty v přírodě. Tento stav je ovšem měněn a narušován činností člověka, jednosměrným charakterem metabolismu současné lidské společnosti. Můžeme rozlišit 5 hlavních typů biogeochemických procesů, které dohromady tvoří látkový metabolismus povrchu planety: | Mezi jednotlivými sférami proudí neustále hmota a energie. Látkové procesy mají obvykle povahu cyklickou, představují velký a ustálený koloběh hmoty v přírodě. Tento stav je ovšem měněn a narušován činností člověka, jednosměrným charakterem metabolismu současné lidské společnosti. Můžeme rozlišit 5 hlavních typů biogeochemických procesů, které dohromady tvoří látkový metabolismus povrchu planety: | ||
*[[Koloběhy|Koloběhy - biogeochemické cykly]] | |||
*[[Tektonický a sedimentární cyklus]] | *[[Tektonický a sedimentární cyklus]] | ||
*[[Atmosférický transport]] | *[[Atmosférický transport]] | ||
== Klima jako důsledek energetických toků == | == Klima jako důsledek energetických toků == | ||
| Řádek 25: | Řádek 21: | ||
Podnebí – [[klima]] – Země je utvářeno především sluneční energií, dopadajícím slunečním zářením. Dalšími faktory jsou zeměpisná šířka; rozložení pevnin a světových oceánů; rostlinstvo pokrývající velké plochy; voda v atmosféře (oblaka) atd. Podnebí je velmi jemně vyváženým systémem, který je důležitým prostředím pro život a také pro mnohé činnosti lidí (například zemědělství nebo údržba staveb atd.). Rovnovážný stav, kterému jsme v mnoha ohledech přizpůsobeni, je charakterizován poměrně stálými průměrnými ročními teplotami, srážkovými úhrny atd. | Podnebí – [[klima]] – Země je utvářeno především sluneční energií, dopadajícím slunečním zářením. Dalšími faktory jsou zeměpisná šířka; rozložení pevnin a světových oceánů; rostlinstvo pokrývající velké plochy; voda v atmosféře (oblaka) atd. Podnebí je velmi jemně vyváženým systémem, který je důležitým prostředím pro život a také pro mnohé činnosti lidí (například zemědělství nebo údržba staveb atd.). Rovnovážný stav, kterému jsme v mnoha ohledech přizpůsobeni, je charakterizován poměrně stálými průměrnými ročními teplotami, srážkovými úhrny atd. | ||
Na klimatických podmínkách závisí podoba ekosystémů a také způsob hospodaření lidí. Podnebí utváří charakter těch lidských komunit, jejichž obživa významně závisí na přírodních zdrojích. Porušení ustáleného stavu, na který jsme zvyklí, by pro nás mělo nejen zdravotní důsledky, ale vedlo by také ke škodám. '''[[Klima]]''' je specifickým a rozsáhlým tématem, které souvisí s [[Vzduch|'''ovzduším''']] a jeho dynamikou. | Na klimatických podmínkách závisí podoba ekosystémů a také způsob hospodaření lidí. Podnebí utváří charakter těch lidských komunit, jejichž obživa významně závisí na přírodních zdrojích. Porušení ustáleného stavu, na který jsme zvyklí, by pro nás mělo nejen zdravotní důsledky, ale vedlo by také ke škodám. '''[[Klima]]''' je specifickým a rozsáhlým tématem, které souvisí s [[Vzduch|'''ovzduším''']] a jeho dynamikou. | ||
== Antropogenní zdroje energií == | == Antropogenní zdroje energií == | ||
*[[Energetika]] | *[[Energetika]] | ||
[[Kategorie:Země]] | |||
Verze z 2. 5. 2016, 11:39
Hlavním zdrojem energie na Zemi je Slunce - pohání globální metabolismus, jehož součástí jsou koloběhy hmoty - chemických sloučenin a prvků.
Subsystémy Země
Čtyři složky prostředí vymezují hlavní zemské sféry (subsystémy Země):
- Litosféra - Pevné horniny zemské kůry a nejsvrchnější části zemského pláště tvoří zemskou litosféru, sféru skal, hornin a minerálů. Její oživenou součást nazýváme pedosférou, jen desítky centimetrů nebo i někdy méně silnou vrstvu půdy, která na některých částech pevnin úplně chybí.
- Hydrosféra - Vodstvo tvoří zemskou hydrosféru, do které patří oceány, jezera, řeky, ledovce a podzemní voda.
- Atmosféra - plynný obal Země.
- Biosféra - oživená oblast Země, sféra života. Patří sem nižší atmosféra, pedosféra a celá hydrosféra. Součástí biosféry je i lidská společnost, která vytváří specifickou antroposféru. Za tu považujeme souhrn všech lidí, jejich zařízení a činností i prostředí přímo lidmi ovlivněné.
Hranice mezi zemskými sférami nejsou ostré, pedosféra plynule přechází v neoživenou část litosféry, do atmosféry bývají často zahrnovány i plyny pod povrchem země, déšť se pokládá za součást atmosféry i hydrosféry.
Koloběhy hmoty
Mezi jednotlivými sférami proudí neustále hmota a energie. Látkové procesy mají obvykle povahu cyklickou, představují velký a ustálený koloběh hmoty v přírodě. Tento stav je ovšem měněn a narušován činností člověka, jednosměrným charakterem metabolismu současné lidské společnosti. Můžeme rozlišit 5 hlavních typů biogeochemických procesů, které dohromady tvoří látkový metabolismus povrchu planety:
Klima jako důsledek energetických toků
Podnebí – klima – Země je utvářeno především sluneční energií, dopadajícím slunečním zářením. Dalšími faktory jsou zeměpisná šířka; rozložení pevnin a světových oceánů; rostlinstvo pokrývající velké plochy; voda v atmosféře (oblaka) atd. Podnebí je velmi jemně vyváženým systémem, který je důležitým prostředím pro život a také pro mnohé činnosti lidí (například zemědělství nebo údržba staveb atd.). Rovnovážný stav, kterému jsme v mnoha ohledech přizpůsobeni, je charakterizován poměrně stálými průměrnými ročními teplotami, srážkovými úhrny atd. Na klimatických podmínkách závisí podoba ekosystémů a také způsob hospodaření lidí. Podnebí utváří charakter těch lidských komunit, jejichž obživa významně závisí na přírodních zdrojích. Porušení ustáleného stavu, na který jsme zvyklí, by pro nás mělo nejen zdravotní důsledky, ale vedlo by také ke škodám. Klima je specifickým a rozsáhlým tématem, které souvisí s ovzduším a jeho dynamikou.