Ekonomické pojmy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
__NOTOC__
 
*[[Antroposféra]]
 
*[[Antroposféra]]
*[[Černá schránka]]
+
*[[Černá skříňka]]
*[[Ekonomie]]
 
 
*[[Externality]]
 
*[[Externality]]
  
Řádek 15: Řádek 15:
 
== Veřejné statky ==
 
== Veřejné statky ==
  
[[Ekosystémové statky]] a [[Ekosystémové služby|služby]] ([[vzduch]], [[voda]], [[fauna a flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?
+
[[Ekosystémové služby]] - ([[vzduch]], [[voda]], [[w:cs:fauna|fauna]] a [[w:cs:flóra|flóra]], krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus?
 
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i jako vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.
 
U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i jako vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné.
 
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.
 
Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.
Řádek 21: Řádek 21:
 
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.
 
Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro [[Environmentální veřejné statky|globální veřejné statky]], jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.
  
== Další - [[Dobrovolné environmentální aktivity|pojmy pro dobrovolné environmentální aktivity v podnikání]] ==
 
  
 
== Literatura ==
 
== Literatura ==
 +
Klinkerová, J. Výkladový slovník, životní prostředí, udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, Praha 2008.  [online] [cit 2010-11-21] Dostupné z http://slovnik.ekopolitika.cz/.
  
 
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.
 
Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.
  
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.
+
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Momentálně nedostupné z www. Nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.
 +
 
 +
{{upravit}}
 +
 
 +
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]

Aktuální verze z 22. 5. 2016, 08:59

Oceňování nákladů a užitků[editovat | editovat zdroj]

usiluje o vyjádření ekologických nákladů a přínosů ve stejných jednotkách, jako je tomu u nákladů a přínosů ekonomických. Ekonomické ocenění prostředí se proto zakládá na analýze cost-benefit (náklady – užitky) a vede k přijímání takových projektů, ve kterých souhrn všech užitků převyšuje úhrn nákladů. Ocenění ekologických užitků, zásob přírodních statků a škod ze znečištění prostředí je metodologickým problémem a vyžaduje užití rozmanitých technik oceňování.

Přírodní kapitál[editovat | editovat zdroj]

má podle ekologických ekonomů vyšší hodnotu než jen hodnotu užitnou. Zahrnuje potenciální užitky (související s potřebami budoucích generací) a vnitřní hodnotu existence přírodních statků jako součásti přírodního bohatství.

Veřejné statky[editovat | editovat zdroj]

Ekosystémové služby - (vzduch, voda, fauna a flóra, krajinný reliéf atd. atd.) se postupně staly v důsledku enormní spotřeby omezenými, nedostatkovými. Jak přitom působil tržní mechanismus? U soukromých statků se jejich nedostatkovost odráží v ceně. Čím omezenější, "vzácnější" je statek, tím vyšší je jeho cena. Cena odděluje ty, kteří si určitý statek mohou – a chtějí – koupit a využívat, od těch, kteří si jej koupit nemohou – nebo nechtějí, a proto jej využívat nemohou. Cena tedy funguje nejen jako indikátor "vzácnosti", resp. nedostatkovosti, ale i jako vylučovací mechanismus. Zabezpečuje alokaci statku v situaci, kdy je větší potřeba (poptávka) než disponibilní množství daného statku (nabídka). Environmentální statky však nejsou většinou statky soukromé, ale tzv. statky veřejné. Veřejné statky – na rozdíl od soukromých statků – mají některé specifické rysy, které neumožňují volné působení cenového mechanismu. Je to zejména nevylučitelnost: žádný jedinec nemůže být vyloučen ze spotřeby environmentálního statku, ať již technicky nebo eticky. Proto jsou v neregulované (= fakticky jen ideální) volné tržní ekonomice veřejné statky k dispozici bezplatně.

Jestliže není přístup k veřejným statkům nějakým mechanismem omezován či jinak kontrolován, mohou být využívány jakýmkoli způsobem – tedy i společensky nežádoucím. Při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich drancování. To platí zvláště pro globální veřejné statky, jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

Klinkerová, J. Výkladový slovník, životní prostředí, udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, Praha 2008. [online] [cit 2010-11-21] Dostupné z http://slovnik.ekopolitika.cz/.

Publikace Ministerstva životního prostředí: Štěpánek, Z., Jílková, J. (1998): Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky ŽP. MŽP Praha.

Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Momentálně nedostupné z www. Nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.