| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| __NOTOC__
| |
| {{Infobox případ | | {{Infobox případ |
| |obrázek = 20080807 0071 vyrez.jpg | | |obrázek = |
| |rozsah = bělokarpatská obec Hostětín a přilehlý region | | |rozsah = bělokarpatská obec Hostětín a přilehlý region |
| |téma = Hostětínská moštárna | | |téma = Hostětínská moštárna |
| Řádek 9: |
Řádek 8: |
| |komunikace konstruktivní = konstruktivní | | |komunikace konstruktivní = konstruktivní |
| |forma komunikace = tváří v tvář | | |forma komunikace = tváří v tvář |
| |trvání = od 90. let minulého století | | |trvání = cca od r. 1995 |
| |dořešena = dořešena | | |dořešena = nedořešena |
| |dopad na žp = pozitivní | | |dopad na žp = pozitivní |
| |dopad na komunitu = pozitivní | | |dopad na komunitu = pozitivní |
| |další = v obci realizovány četné projekty zaměřené na rozvoj environmentálně a sociálně orientované místní ekonomiky | | |další = Realizace projektů zabývajících se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí (kořenová čistírna odpadních vod (dokončená 1996), využívání solárních technologií pro ohřev vody i výrobu elektřiny (1997 2011), vytápění téměř celé obce dřevní štěpkou (uvedená do provozu 2000), šetrné veřejné osvětlení (2007), moštárna s bioprodukcí (funguje od 2000), pasivní dům seminárního Centra Veronica Hostětín (postaven v roce 2006), ukázková přírodní zahrada a řada edukativních prvků, které doprovází tyto stavby. |
| |kontakt = RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica | | |kontakt = RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica |
| }} | | }} |
| ==Podstata případu == | | ==Podstata případu == |
| V malé bělokarpatské obci Hostětín s 250 obyvateli se již od počátku devadesátých let minulého století rozvíjely projekty zabývající se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Jednalo se o kořenovou čistírnu odpadních vod (dokončená 1996), využívání solárních technologií pro ohřev vody i výrobu elektřiny (1997 2011), vytápění téměř celé obce dřevní štěpkou (uvedená do provozu 2000), šetrné veřejné osvětlení (2007), moštárnu s bioprodukcí (funguje od 2000), pasivní dům seminárního Centra Veronica Hostětín (postaven v roce 2006), ukázkovou přírodní zahradu a řadu edukativních prvků, které doprovází tyto stavby.
| | * Co se stalo, odkud a kam to vedlo |
| | | * O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme |
| Modelové projekty v Hostětíně nevznikly z vnějšího popudu. Jsou výsledkem iniciativy jednotlivců, nevládních organizací a místní správy, které hledaly vyvážená řešení, snažily se o uplatnění ekologických principů v místních podmínkách. Série projektů byla zahájena výstavbou vegetační čistírny odpadních vod, jejíž prosazení bylo výsledkem kombinace potřeb ochrany přírody v Chráněné krajinné oblasti, vytrvalé práce starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivity občanského sektoru. Tato práce s sebou přinesla inovační impulz, který podnítil další rozvoj obce v duchu zásad udržitelného rozvoje. Společným jmenovatelem všech projektů pak byla mimo jiné spolupráce obce a neziskového sektoru a využití zkušeností, zejména ze zahraničí. V konečném důsledku pak ucelený soubor projektů v Hostětíně napomáhá na příkladu dobré praxe přiblížit, jak mohou vypadat budoucí udržitelná sídla. Cílem je obec, která se nachází na cestě k energetické soběstačnosti, se silnou a fungující místní ekonomikou, nezatěžující životní prostředí. Vrostlá do krajiny, vědomá si své kulturní historie a přívětivá ke svým občanům i přírodě.
| | * Průběh (stručně) |
| | |
| ==Aktéři – místní hráči== | | ==Aktéři – místní hráči== |
| [[File:Jablečná_slavnost.JPG|thumb|Jablečná slavnost
| | * vyjmenovat a stručně popsat: roztříděni primárně podle vztahu k řešení = jejich zájmu a cíle: |
| 2.65 MB]]
| |
| '''ZO ČSOP Veronica''': iniciátor projektu. Dobrovolní ochránci přírody (Český svaz ochránců přírody) chtějí zachovat v Bílých Karpatech tradiční ovocnářství, postupně realizují dlouhodobý program výzkumu a mapování místního genofondu, výsadbu genofondových sadů a podporují zpracování místní ovocnářskou produkci. Výsledkem tohoto široce pojatého ovocnářského programu v Bílých Karpatech se stala stavba moštárny (Tetera 2006). ZO ČSOP Veronica vložilo energii do vytvoření projektových záměrů, jejich zpracovaní, podání a následné organizační činnosti, „projektového managementu“.
| |
| | |
| '''Nadace Veronica''' vstoupila nejen v roli finančního partnera, ale též instituce s vazbami na firemní prostředí a procesy potřebné pro úspěšné podnikání.
| |
|
| |
|
| '''Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat (OS TBK)''' – vzniklo ve spolupráci několika nevládních organizací a místních ekologických zemědělců v roce 1998 (hlavní roli zde hrály nevládní organizace: Ekologický institut Veronica a Nadace Veronica). Formulace vize, která měla motivovat místní vlastníky k údržbě a rozvoji sadů prostřednictvím zpracování, odbytu a využití tradičních odrůd ovoce. Cílem je stimulovat místní obyvatele k péči o přírodní zdroje, krajinu a druhovou rozmanitost Bílých Karpat. | | '''pozitivní/negativní''' dopad na žp nebo regionální rozvoj (předmět kauzy) |
| | |
| '''Lucemburská nadace Hëllef fir d’Natur''' – spolupracuje s ZO ČSOP Veronica od r. 1989. Základem spolupráce je přenos zkušeností a adaptace inovativních přístupů k ochraně životního prostředí známých ze zahraničí pro podmínky v České republice. Pomoc při získání grantu na výstavbu moštárny od lucemburského Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničí a potvrdzení úvěru od lucemburské etické banky Alterfinanz.
| |
| | |
| Významná je '''role sponzorů, dárců a pomoc dobrovolníků''' (např. s rekonstrukcí moštárny a první výrobou moštu, s organizací Jablečné slavnosti atd.).
| |
| | |
| '''Místní obyvatelé''' – podporují projekty (moštárna vytváří pracovní místa).
| |
| | |
| Turisté – do Hostětína dnes přijíždí pro inspiraci '''odborná a laická veřejnost''' z České republiky i dalších zemí. Příklad či „model Hostětín“ je využíván jako podpůrný argument při formulaci regionálních strategií i programů podpory udržitelného regionálního rozvoje, včetně programových dokumentů operačních programů financovaných Evropskou unií.
| |
| | |
| '''Vysoké školy a experti''': Fakulta sociální studií Masarykovy univerzity, obor environmentální studia, a Fakulta ekonomicko správní - využívají moštárnu i další hostětínské projekty jako ukázkový příklad místní ekologické ekonomiky, čerpají data a zkušenosti pro práci studentů a doktorandů a zároveň poskytují nositelům projektu expertízu v oblasti lokální ekonomiky, případně podnikové ekonomiky a marketingu.
| |
|
| |
|
| | + '''nevyhranění(ambivalentní)''', zdůraznit roli aktérů, pokud to lze identifikace: 1. iniciátora řešení a 2. toho, kdo má pravomoc rozhodnout |
| ===Komunikace=== | | ===Komunikace=== |
| Iniciativa zvenčí – aktivity nastartovány díky zaujatým jednotlivcům, kteří prosadili přínos ekologického hospodaření.
| | * mezi jednotlivými aktéry (mezi aktérem, který má moc rozhodnout a ostatními aktéry), stručně popsat, pro informační rámeček kategorizovat: |
| | (pro informační rámeček volíme tu variantu, která měla vliv na výsledek procesu, např. komunikace může zároveň být konfliktní i konstruktivní, ale pokud nedospěla k alespoň návrhu konsensuálního řešení, považujeme ji za primárně konfliktní) |
|
| |
|
| Místní správa – od sedmdesátých let obec omezovala stavební uzávěra kvůli neexistenci čištění odpadních vod. Výstavba vegetační čistírny odpadních vod byla prosazena díky vytrvalé práci starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivitě občanského sektoru.
| | a) probíhá/neprobíhá |
|
| |
|
| Vstřícnost a pohostinnost vůči příchozím včetně studentů (modelový příklad určený k replikaci).
| | b) konstruktivní/smíšená/konfliktní |
|
| |
|
| Místní dobrovolníci - masivně zapojeni např. do přípravy Jablečné slavnosti, která probíhá každý rok na konci září a je významnou propagační akcí všech hostětínských projektů.
| | c) forma: tváří v tvář / zprostředkovaná (např. přes média, protestní akce – srážky znesvářených skupin se nepovažují za komunikaci tváří v tvář) |
|
| |
|
| ===Úloha vědy a vědců=== | | ===Úloha vědy a vědců=== |
| Členové Českého svazu ochránců přírody jsou ve skutečnosti většinou odborníci sdružení v NNO za účelem realizace environmentálně zaměřených projektů v praxi. Výhodou je potenciální šíře odborného zaměření jejich členů: ZO ČSOP Veronica sdružuje nejen biology, ale též experty v oblasti klimatické změny, alternativních energií ad.
| | * stručně popsat, pro informační rámeček kategorizovat: '''aktivní zapojení''' v rozhodovacím procesu (ať už v jeho zprostředkování nebo přímá účast na rozhodování) / '''omezené zapojení''' – dodání informací, úloha poradců a konzultantů / '''bez možnosti zapojení, ovlivnění rozhodování''', nejsou přizváni (i když mají zájem) |
| | |
| Poté, co místní projekty byly úspěšné a získaly mezinárodní renomé, rozvinula se oboustranně výhodná spolupráce s Fakultou sociální studií Masarykovy univerzity, oborem environmentální studia a též Fakultou ekonomicko správní – obec je využita jako modelový příklad sociálně a environmentálně orientované místní ekonomiky, a na druhé straně uplatnění expertizy.
| |
| | |
| Zkušenosti a výsledky monitorování hostětínských projektů a procesů s nimi spojených spolu expertízou spolupracovníků ZO ČSOP Veronica kvalifikovaly tuto nevládní organizaci do pozice užitečného partnera akademických institucí v projektech zaměřených na spolupráci NNO a akademické sféry (například projekt MOSUR – Mezioborová síť pro policy development v oblasti udržitelného rozvoje), stejně jako pracoviště poskytující stáže studentům všech stupňů – od bakalářského až po doktorský. V českém prostředí se v tomto ohledu jedná spíše o výjimečnou záležitost.
| |
| | |
| ==Závěr== | | ==Závěr== |
| [[File:Moštárna_Hostětín.jpg|thumb|Moštárna Hostětín
| | * Popsat výsledný stav kauzy: dopady na životní prostředí, region a místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR |
| 767 KB]]
| | * Pro potřeby informačního rámečku kategorizovat: |
| | |
| Hostětínská moštárna naplňuje definici sociálního podniku, neboť se zaměřuje i na cíle environmentální a cíle sociální. Konkrétně pak na zachování krajinného rázu Bílých Karpat, podporu ekologického zemědělství, pracovní místa a změnu spotřebních vzorců. Také vlastnická a řídicí struktura moštárny odpovídá kritériím společenské odpovědnosti při podnikání (Johanisova 2005).
| |
| | |
| Moštárna zaměstnává jednoho místního občana na celý stálý úvazek a další čtyři místní obyvatele na částečné stálé úvazky. Společně se sezonními brigádníky moštárny vytváří 3 - 4 přepočtených pracovních úvazků. Část brigádníků přitom tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby.
| |
| [[File:RostaPospisil.jpg|thumb|Kulturní paměť krajiny
| |
| 1.92 MB]]
| |
|
| |
|
| Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt provázaný s místní ekonomikou. Realizované projekty byly pak úspěšné z ekologického hlediska, tak ale i z hlediska ekonomického. Díky tomu získaly podporu místních obyvatel, neboť z jejich hlediska byly přínosy následující:
| | a) kauza dořešená/nedořešená |
| *zaměstnanost a ekonomické přínosy v lokálním měřítku
| |
| *zachování tradic a podpora sebevědomí („hrdost“ na místní specifika)
| |
| *vznik četných propagačních materiálů o regionu, navazující aktivity, například naučné stezky
| |
| *díky tomu zvýšení atraktivity regionu, příliv návštěvníků…
| |
|
| |
|
| Existence moštárny přispívá k zachování biodiverzity bělokarpatských odrůd jablek. Ty tak zůstávají zachovány pro další generace. Moštárna zaručuje dobré výkupní ceny a majitelé tak mají motivaci starat se opět o vysokokmenné ovocné odrůdy.
| | b) pozitivní/smíšený/negativní dopad na žp (zejména na ochranu žp) |
|
| |
|
| Úspěchu bylo dosaženo díky systematickému naplňování cílů, které si stanovila nevládní organizace. Přínosy moštárny z jejího hlediska jsou následující:
| | c) pozitivní/smíšený/negativní dopad na místní komunitu (sociální = zda byl konflikt vyřešen, přetrvává, nebo dokonce prohlouben či vyvstal nový) |
| *podpora a propagace ekologického zemědělství
| |
| *zpracování místní ovocnářské produkce
| |
| *zachování krajinného rázu a rozmanitosti
| |
| *podpora místních obyvatel (díky rozvoji místní ekonomiky a tvorbě pracovních příležitostí)
| |
| *možnost šířit získané zkušenosti ve výukových programech
| |
|
| |
|
| | * Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav |
| | * Případně srovnání s obdobnými případy |
| ==Odkazy/Literatura== | | ==Odkazy/Literatura== |
| * Johanisova, Nadia. 2005. Living in the Cracks: A Look at Rural Society Enterprises in Britain and the Czech Republic. Dublin: FEASTA. http://www.feasta.org/documents/living_in_the_cracks/. | | * (zde je možno rozšířit popis případu – v PS na web je tak možno se soustředit na role aktérů) |
| * Labohý, Jan, ed. 2013. Co přinesly projekty v Hostětíně? 20 let na cestě k energetické soběstačnosti. 3., přepracované. Brno: Ekologický Institut Veronica. http://hostetin.veronica.cz/studie.
| |
| * Tetera, Václav. 2006. Ovoce Bílých Karpat. Základní organizace ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.
| |
|
| |
|
| {{MOSUR}} | | {{MOSUR}} |