Ekoškola: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 +
__NOTOC__
 
Termín vznikl sloučením slov ekologie – což je odvozeno z řeckého "oikos"(významově domov) a škola – místo určené pro učení.
 
Termín vznikl sloučením slov ekologie – což je odvozeno z řeckého "oikos"(významově domov) a škola – místo určené pro učení.
 
   
 
   
Řádek 42: Řádek 43:
 
o souhrn konkrétních jednání, činností a zásad, na kterých se všichni dohodli.
 
o souhrn konkrétních jednání, činností a zásad, na kterých se všichni dohodli.
  
2. Síť škol v České republice
+
==Témata==
 
+
*[[Síť škol v České republice|Síť Ekoškol v ČR]]
    K celé síti projektu EKOŠKOLA je k roku 2007 zapojeno zhruba 20.000 škol. V České republice je to kolem 215 škol. Program probíhá pod záštitou MŠMT a MŽP.
+
*[[Témata Ekoškoly]]
Zkušenosti z našich škol ukazují na dvě hlaví přednosti při zapojení se do projektu.
 
A to:
 
 
 
1) Škola díky uskutečněným opatřením šetří své finanční prostředky na provoz (úspora 
 
  ve výdeji energií)
 
 
 
2) Celý projekt podporuje a doplňuje současnou reformu školství. Školy naplňují 
 
  průřezové téma Environmentální výchova, rozvíjí u žáků klíčové kompetence, 
 
  zlepšují vzájemnou spolupráci a komunikace mezi žáky, učiteli, rodiči.
 
 
 
  Projekt přináší spoustu další „vedlejších“ efektů. Žáky motivuje k učení a k zájmům, podporuje vztah žáků k přírodě a životnímu prostředí, jednání má vliv na širší komunitu v oblasti, kde škola sídlí (obec, městská část), škola s mezinárodním titulem EKOŠKOLA získává prestiž, rozvíjí spolupráci s ostatními školami zapojenými do projektu (a to i v mezinárodním měřítku).
 
 
 
Školy se do projektu zapojují podáním přihlášky Sdružení TEREZA. Po obdržení pracovních a metodických materiálů začnou školy postupovat podle 7 metodických kroků. Školy mohou o titul zažádat až po splnění určených kritérií, které jsou v návaznosti na 7 metodických kroků.  Jsou to tyto:
 
 
 
Krok 1
 
• tým se schází v kompletním složení minimálně jednou za dva měsíce
 
• v týmu jsou zastoupeny alespoň tři zájmové skupiny (zástupci žáků, učitelů a jedna
 
  další skupina)
 
• tým pořizuje zápisy ze schůzek
 
• tým plní své úkoly – zajišťuje realizaci dalších 6 kroků, funguje dobrá spolupráce
 
• žáci se přímo podílejí na realizaci některých kroků a rozhodování, přebírají
 
  odpovědnost za dílčí úkoly
 
 
 
Krok 2
 
- analýza pokrývá všechny 4 povinné oblasti – odpady, energie, voda, prostředí školy
 
- analýzu prováděli především žáci
 
- analýza je zaznamenána do podoby jasného a srozumitelného výstupu
 
  seznamujícího s výchozím stavem školy
 
- na zpracování výsledků analýzy se podíleli žáci – minimálně z Ekotýmu
 
- analýza je zpracována ve všech oblastech alespoň v takovém rozsahu, jako
 
  v Pracovních listech Ekoškola
 
 
 
Krok 3
 
- celý Ekotým spolupracoval při sestavování plánu (alespoň učitelé a žáci)
 
- plán úzce navazuje na výsledky analýzy
 
- plán je logicky a srozumitelně uspořádán (úkoly na sebe navazují, směřují k realizaci
 
  náročnějších a dlouhodobějších cílů)
 
- je jasné, kdo je za dané úkoly zodpovědný, v jakém termínu se budou úkoly plnit
 
- plán obsahuje úkoly, které mohou realizovat žáci
 
- v plánu se zabýváte minimálně dvěma základními tématy
 
- jsou zrealizovány alespoň 2/3 úkolů z plánu činností (pro dané období)
 
 
 
Krok 4
 
- je jasné, zda a jak byly stanovené úkoly splněny, případně proč byly nesplněny nebo
 
  změněny (byly monitorovány a vyhodnocovány)
 
- na monitorování a vyhodnocování se podílejí žáci – minimálně z Ekotýmu
 
- monitorování a vyhodnocování je zaznamenáváno (do plánu činností nebo jiný
 
  systém)
 
- během realizace programu je vedena přehledná dokumentace
 
 
 
Krok 5
 
- škola se zabývá environmentálními tématy ve výuce
 
- do plánu EVVO jsou zapracována minimálně dvě témata Ekoškoly (ta témata, se
 
  kterými škola pracuje ve svém plánu činností) - žáci jsou s tématy seznámeni, orientují se v      jejich problematice
 
- výuka je propojená s praktickou realizací programu
 
 
 
Krok 6
 
- tým seznámil ostatní žáky i učitele s programem Ekoškola (vědí o programu)
 
- ve škole je viditelně umístěná nástěnka k programu
 
- všichni ve škole byli seznámeni s výsledky analýzy, plánem činností, průběhem
 
  monitorování a vyhodnocování, ekokodexem (minimálně umístěným na nástěnku
 
  k Ekoškole)
 
- tým se snaží po celou dobu o programu průběžně informovat i navenek (články,
 
  www stránky, obecní nástěnka atd.)
 
- na realizaci programu se určitou měrou podílejí i další učitelé a žáci
 
- tým navázal spolupráci s nějakou vnější složkou (s rodiči, místním zastupitelstvem,
 
  různými podniky, dalšími školami, místními organizacemi)
 
- škola uspořádala Den činu nebo školní konferenci
 
 
 
Krok 7
 
- na procesu formulace a tvorby ekokodexu se podíleli především žáci
 
- ekokodex je zveřejněn v rámci školy
 
- všichni ve škole mají o ekokodexu povědomí
 
 
 
Témata Ekoškoly
 
.
 
Odpady
 
• je zavedeno fungující třídění odpadů, minimálně na úrovni papíru a plastů. Je
 
zajištěn zpětný odběr vybitých baterií, zářivek, elektrospotřebičů (popř.
 
nebezpečného odpadu), které vyprodukuje škola.
 
• koše jsou dostatečně rozmístěny a jsou jasně označené
 
• žáci, učitelé a další zaměstnanci odpad třídí
 
• je vyřešeno dotřiďování odpadů a odvoz příslušnými firmami
 
• žáci a zaměstnanci školy jsou informováni o předcházení, minimalizaci a využití
 
  odpadu
 
• škola upřednostňuje výrobky z recyklovaného papíru (sešity, obálky, kancelářský
 
  papír)
 
• ve škole se používá papír z obou stran a oboustranný tiskEnergie
 
• je sledována spotřeba energie
 
• žáci i zaměstnanci jsou informováni o opatřeních vedoucích k úsporám energie
 
• žáci se podílejí na monitorování spotřeby energie školy
 
• jsou udržovány vhodné teploty v jednotlivých místnostech
 
• ve škole jsou dodržovány zásady správného a efektivního větrání
 
• je umožněna volná cirkulace vzduchu z radiátorů
 
• zdroje světla jsou systematicky nahrazovány úspornějšími (tam, kde je to rozumné)
 
• žáci a zaměstnanci jsou motivováni k zhasínání
 
• škola preferuje spotřebiče energetické třídy A– B
 
 
 
Voda
 
• je sledována spotřeba vody ve škole
 
• ve škole nedochází ke zbytečným únikům vody
 
• žáci a zaměstnanci jsou motivováni k úsporám vody
 
• škola se snaží o postupnou instalaci šetrných systémů splachování na WC a
 
  úsporných vodovodních baterií
 
• žáci jsou informováni o zdrojích pitné vody pro školu, příčinách znečišťování, úpravě
 
  pitné vody, čištění odpadních vod
 
• dle možností jsou využívány ekologicky šetrné výrobky na úklid, případně v kuchyni
 
 
 
Prostředí
 
• v prostorách školy je dostatek zeleně
 
• o zeleň se alespoň částečně starají sami žáci
 
• školní pozemek a zeleň ve škole jsou využity k ekopedagogickým účelům
 
• ve škole jsou vhodné prostory pro trávení volného času uvnitř i vně
 
• žáci mají možnost ovlivňovat výzdobu školy
 
• žáci se podílejí na péči o vnitřní prostředí a okolí školy
 
• škola pečuje o školní dvůr, zahradu, venkovní učebnu, skleník, hřiště, odpočinkový
 
prostor, „koutek divočiny“ atd.
 
 
 
    Pokud škola dosáhne standardu těchto kritérií, nic ji neprání k tomu, aby získala mezinárodní titul. Tento titul získá škola pouze na omezené období 2 let. Po dvou letech si musí o titul škola zažádat znovu. Ověřuje se, zda škola stále naplňuje určená kritéria.
 
 
 
    Program pro školy stejného či podobného rozsahu v České republice neexistuje. Síť ekologických středisek Pavučina nabízí školám v oblasti environmentální výchovy metodickou podporu a pomoc. Jednotlivá střediska je možno se žáky navštěvovat o účastnit se jejich různě zaměřených programů, které vedou lektoři středisek. Je možné také absolvovat celou sérii na sebe navazujících ekologických a environmentálních programů.
 
Střediska vzdělávají také učitele – především koordinátory environmentální výchovy ve školách. Tyto kurzy jsou akreditovány.
 
 
 
 
 
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==

Verze z 16. 11. 2008, 21:25

Termín vznikl sloučením slov ekologie – což je odvozeno z řeckého "oikos"(významově domov) a škola – místo určené pro učení.

Ekoškola (Eco-Schools) je mezinárodní program enviromentální výchovy pro žáky základních a středních škol.

Cílem projektu je učinění několika konkrétních a praktických kroků, které vedou k ekologickému chování osob se školou spjatých (žáci, učitelé, ostatní zaměstnanci školy, rodiče, komunita). Ekoškola vede aktéry ke vzájemné spolupráci a tak k dosažení cíle.

V rámci tohoto projektu žáci se učí o enviromentálních tématech a usilují o vytvoření školy, která bude šetrná vůči životnímu prostředí. Všichni aktéři školního kolektivu usilují o minimalizaci produkce odpadů, o jejich třídění, o minimalizace spotřeby energií a vody. Cílem programu je také zlepšování životního prostředí v okolí škola a v místní oblasti. Po dosažení určených limitů je škole udělen mezinárodní titul EKOŠKOLA, tím škola získá vlastní logo a vlajku.

V České republice koordinuje tento projekt Sdružení TEREZA.

Metodika

Součástí tohoto projektu je metodika, která je podstatou projektové činnosti. Tato metodika je společná pro všechny země a školy, které se programu Ekoškola účastní. Má celkem 7 kroků:

1. krok - založení pracovního týmu Ekoškoly

Založení pracovního týmu je praktickým vyjádřením společného rozhodnutí, že škola bude usilovat o titul Ekoškola a bude se snažit o pozitivní změny ve svém fungování. Členové týmu program Ekoškola koordinují a podílejí se na plnění všech další kroků.

2. krok - analýza ekologického stavu školy

(podrobně viz. příloha 1)

Analýza ekologického stavu školy je jedním z hlavních kroků, které škola musí uskutečnit, aby mohla být nastartována změna k lepšímu - tedy šetrnějšímu provozu. Žáci mají za úkol zjistit, zaznamenat a zhodnotit současný stav školy v oblastech: odpady, energie, voda a prostředí školy. Důležité je, aby se na analýze co největší měrou podíleli sami žáci za pomoci pracovních listů programu, které si mohou spolu s učiteli upravit pro potřeby konkrétní školy.

3. krok - plán činností

Plán činností je jádrem programu Ekoškola. Jednotlivé úkoly, které jsou do plánu zahrnuty, mají přímo vycházet z výsledků analýzy ekologického stavu školy. Hlavním cílem při sestavování plánu je ekologizace školy a zlepšení jejího prostředí a okolí. Úkoly by měly být navrženy tak, aby za ně mohli zodpovídat především žáci.

4. krok - monitorování a vyhodnocování

Proces monitorování a vyhodnocování výsledků dává programu Ekoškola důvěryhodnost. Klade důraz na průběžnou kontrolu, zda škola v programu postupuje směrem k vytčeným cílům a zda se plány naplňují. Myslete na vyhodnocování výsledků již při plánování aktivit.

5. krok - environmentální výchova ve výuce

Program Ekoškola je založen na tomto principu: témata EV, kterým se žáci věnují ve výuce, by měla ovlivňovat celkové fungování školy. Díky této návaznosti konkrétních činností na teoretické studium přestává být environmentální výchova něčím, o čem se žáci ve škole sice učí, ale brzy to zase zapomenou.

6. krok - informování a spolupráce

Pracovní tým Ekoškoly by se měl neustále snažit informovat o programu a svých záměrech uvnitř školy i navenek. K tomuto účelu se dají využít nástěnky, školní časopis nebo webové stránky školy. Nejlépe se zviditelníte uspořádáte-li výstavu, celoškolní Den činů nebo napíšete do místního či regionálního tisku. Všechny tyto aktivity škole mohou pomoci při navazování spolupráce s rodiči či jinými možnými podporovateli.

7. krok - ekokodex

Ekokodex je společným vyznáním hodnot a návodem k ohleduplnému chování k životnímu prostředí pro každého, kdo školu navštěvuje. Ekokodex by měl být výsledkem vyjednávání co možná nejvíce žáků a zaměstnanců školy. Může jít o souhrn konkrétních jednání, činností a zásad, na kterých se všichni dohodli.

Témata

Zdroje

http://www.eco-schools.org

http://www.ekoskola.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=42&Itemid=75

Václavík, M. Rozšíření environmentlání výchovy na Základní a mateřské škole Janovice. Unie Comenius: 2007. Operační program rozvoje lidských zdrojů reg. č. p. CZ 04.1.03/3.2.15.2/0201

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP v Praze, 2005.

Odkazy

Externí odkazy

http://www.terezanet.cz

Literatura

Kohák, E. Zelená svatozář. SLON: 2000. ISBN: 80-85850-86-9.