Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 102: Řádek 102:
 
*[http://www.vodazakladzivota.cz Voda - základ života]
 
*[http://www.vodazakladzivota.cz Voda - základ života]
 
*[http://www.ecofuture.cz ecoFuture]
 
*[http://www.ecofuture.cz ecoFuture]
 +
 +
 +
{{FTVS|Distanční studium 2019|Ester Plintová: Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších}}
  
 
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
 
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Aktuální verze z 24. 3. 2020, 17:24

Klasické sněžné dělo

Téma článku Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších poukazuje na to, jaký vliv má zasahování lidské činnosti na krajinu a životní prostředí v Krkonošském národním parku (KRNAP) zahrnující umělé zasněžování v zimním období. Umělé zasněžování je dnes běžné ve většině skiareálů, v zimním období jsou teploty nadprůměrně teplé a následkem nedostatku přírodního sněhu se tak pomocí tvorby technického sněhu a sněžných děl získává sníh uměle z dostupných vodních zdrojů. Díky tomu, že jeho složení je ovlivňováno chemicky, je sníh na svazích udržován delší dobu a prodlužuje se tak násilně zimní období.[1]

Sjezdovka "Labuť" noční lyžování, Pec pod Sněžkou

Výroba technického sněhu[editovat | editovat zdroj]

Krkonoše mají zásobní zdroje podzemní i nadzemní vody a dostatek atmosférických srážek (dešťových i sněhových). Voda je důležitá pro vegetaci a zásobuje prameny, většina vody stéká po povrchu. Úhrn srážek a tání sněhu mají vliv na to, zda voda stéká krajinou klidně nebo zda proud vody odnáší půdu, stromy či lidská obydlí.[2]

Čím větší nadmořská výška v Krkonoších, tím více vodních srážek padá v podobě sněhu. Sníh vzniká srážením a následně zmrznutím vodní páry v oblacích. Ročně spadne v Krkonoších přibližně od 800 mm při úpatí hor a 1200–1600 mm na hřebenech. Právem je řadíme mezi pohoří nejbohatší na srážkovou činnost. Sníh tvoří významnou a potřebnou zásobárnu vody (ve vyšších polohách až 90 % celkového množství srážek).[3]

Technický sníh[editovat | editovat zdroj]

Technický sníh je označení pro uměle vytvořený sníh, který vzniká následkem lidské činnosti. Přírodní sníh je tvořen z vody a vzduchu, stejný základ má i sníh technický. Díky přidaným chemickým látkám má však technický jiné fyzikální i chemické složení než přírodní sníh. Součástí technického sněhu je i rozdílné pH než u vody srážkové, která by jinak přirozeně zavodňovala danou oblast. Dříve se ke zlepšení kondenzace technického sněhu a jeho vzniku používaly fragmenty bakterií a dusičnan amonný, což přispělo k eutrofizaci oblasti (proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor). Dnešní technologie postoupily kupředu a dnes se už nepoužívají žádné umělé příměsi. Technický sníh je ve většině případů používán na umělé zasněžování ve skiareálech, kde není dostatek přírodního sněhu. Na výrobě se podílí sněžná děla, speciální zařízení, která umožňují zmrznutí velkého množství vody v krátkém čase. A dnes jsou součástí většiny lyžařských areálů.[4]

Tyčová sněžná děla

Hustota sněhu[editovat | editovat zdroj]

Přírodní sníh tvoří sněhové vločky, což jsou vlastně krystalky ledu, které vznikly z malých kapiček vody za pomocí tzv. kondenzačních jader (to jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k tomu, aby voda na nich kondenzovala a přecházela tak z fáze plynné do fáze kapalné). Technický sníh je těžší, tvrdší a rovněž vede teplo, takže ochlazuje půdní vrstvy pod sebou. Také jeho tání je odlišné od přírodního sněhu a po jeho méně propustném povrchu odtéká více vody. Vyrábí se z povrchové nebo podzemní vody o podstatně vyšším obsahu iontů (solí), než kolik jich má srážková voda tvořící přírodní sníh.[5]

Dopady umělého zasněžování na floru[editovat | editovat zdroj]

Přírodní sníh tvoří vločky, přirozená vrstva sněhu je provzdušněná, v místě styku s půdou je volný prostor a půda tak nepromrzá. Technický sníh je led, který ve stejném objemu obsahuje dvojnásobek vody, je tedy mnohem těžší a zem promrzá snadno. Technický sníh je zhutněn jak rolbou, tak i pohybem lyžařů. Problém nastává na jaře, kdy voda rychle odtaje a mizí v údolí, bohužel však nedochází k doplnění zásob podzemních vod.[6] V Krkonoších je přibližně 650 hektarů sjezdovek, z toho přes 500 ha se zasněžuje uměle. Pokud je v půdě obsažen humus a některé organické látky, půda dokáže lépe udržet velké množství vody. Při používání chemických látek se můžeme potýkat i s negativním dopadem na kvalitu podzemní i nadzemní vody.[3]

Uměle se začíná zasněžovat v půlce listopadu a mnohdy se končí v dubnu, násilně se prodlužuje zimní období. Vynaložené náklady se musí vyplatit a tak se zavádí noční lyžování. Se stoupajícím zájmem o ně se stalo velmi oblíbené i noční osvětlení, které má dopady na místní faunu a floru. Někdy se můžeme setkat s pojmem světelné znečišťování. Sněhová děla spotřebovávají značné množství energie, způsobují i nadměrný hluk na sjezdovkách; navíc zde hraje roli výrazné osvětlení, což má negativní dopady na přírodní procesy a ekologii mnoha živočišných druhů, kteří ke svému životu potřebují klid.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRTNICKÝ, Martin. Degradace a regenerace dílčích krajinných sfér. Vyd. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně 129 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7375-687-1, ISBN 80-7375-687-0. OCLC 847728138 
  2. PATZELT, ZDENĚK, 1960-. Národní parky České republiky = National parks in the Czech Republic = Nationalparks der Tschechischen Republik. Vyd. 1. vyd. Praha: Granit 317 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7296-077-4, ISBN 80-7296-077-6. OCLC 757677511 
  3. 3,0 3,1 ŠTURSA, JAN, 1943-. Voda v Krkonoších. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku 32 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86418-68-1, ISBN 80-86418-68-5. OCLC 403627422 
  4. KINDLMANN, PAVEL, 1954-. Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody. Vyd. 1. vyd. Praha: Karolinum 325 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2155-5, ISBN 80-246-2155-X. OCLC 820694133 
  5. Co možná nevíte o technickém sněhu | Vodazakladzivota.cz. www.vodazakladzivota.cz [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. Jak umělé zasněžování škodí přírodě | ecoFuture. www.ecofuture.cz [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  7. STŘEDOVÁ, HANA. Úvod do environmentální bezpečnosti a ekosystémových služeb. Vydání: první. vyd. Brno: [s.n.] 60 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7509-614-2, ISBN 80-7509-614-2. OCLC 1100766635 

Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]