4
editace
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Dopady bivakování na životní prostředí''' | '''Dopady bivakování na životní prostředí''' | ||
V případě nouzového přespání v přírodě, bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“ (McManners, 1997, str. 64). Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí. | V případě nouzového přespání v [[přírodě]], bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“ (McManners, 1997, str. 64). Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí. | ||
Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také. | Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
'''Negativní změny na okolí''' | '''Negativní změny na okolí''' | ||
Bivakování je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011). Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána. | |||
[[Bivakování]] je v přírodě povoleno, avšak jsou místa, kde je nocování zakázáno (AOPKČR, 2011). Příkladem jsou přírodní rezervace a ptačí oblasti, kde je vyplašením ohrožena divoká zvěř. Mnohdy je nerozeznatelná hranice mezi tím, zda člověk v přírodě táboří, bivakuje, nebo přežívá noc. Na tomto základě se tedy stanovují různá pravidla pro určité oblasti, kdy je například bivakování povoleno, ale rozdělávání a manipulace s ohněm přísně zakázána. | |||
Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018). Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu. | Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018). Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu. | ||
<ref>1 AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011. | <ref>1 AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011. | ||
2 BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012. | 2 BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012. | ||
3 BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. <nowiki>ISBN 978-80-7391-068-6</nowiki> | 3 BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. <nowiki>ISBN 978-80-7391-068-6</nowiki> | ||
4 GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010. | 4 GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010. | ||
5 HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05. | 5 HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05. | ||
6 JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. <nowiki>ISBN 80-8068-097-3</nowiki> | 6 JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. <nowiki>ISBN 80-8068-097-3</nowiki> | ||
7 KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003. | 7 KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003. | ||
8 MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. <nowiki>ISBN 80-07-00927-2</nowiki> | 8 MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. <nowiki>ISBN 80-07-00927-2</nowiki> | ||
9 MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981. | 9 MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981. | ||
10 NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9</ref> | 10 NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9</ref> | ||
<references /> | <references /> | ||