Disturbance: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
==Definice==
[[File:Kyrill-Schäden-04.JPG|right|thumb|Škody po orkánu Kirill]]
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného druhu, tedy pro [[w:cs:Sukcese (ekologie)|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné plošky (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[w:cs:klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[w:cs:společenstvo|společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>


'''Vlastní text stránky'''
==Dělení disturbancí==
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>


A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
Opakované  narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[w:cs:býložravec|býložravců]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být býložravec, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.


== Témata ==
== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
*[[Biodiverzita]]
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
*[[Ekologie]]
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
*[[Střední narušení]]
   
   
== Zdroje ==
== Zdroje ==
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
<references/>
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
*[[w:en:Disturbance (ecology)|Disturbance]] na anglické Wikipedii
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
*[[w:cs:Eroze|Eroze]] na české Wikipedii
*[http://www.vesmir.cz/clanek/predpovidat-neznamena-vysvetlovat Vesmír 2003/2 - Jiří Fiala: René Thom – autor Teorie katastrof - Předpovídat neznamená vysvětlovat]


 
=== Literatura ===
=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91<br />
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha<br />
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br />
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />
 
[[Kategorie:Ekologie]]


[[Kategorie:Skupina D]]
{{licence cc|Horčičková, Eva}}

Aktuální verze z 16. 5. 2016, 13:39

Definice[editovat | editovat zdroj]

Škody po orkánu Kirill

V oblasti ekologie je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného druhu, tedy pro sukcesi.[1] Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné plošky (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke klimaxovému společenstvu.[2] Výsledné společenstvo pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.[3] Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií[1] a hybnou sílu koloběhu živin.[4]

Dělení disturbancí[editovat | editovat zdroj]

Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.

  • Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
  • Přirozené příčiny disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
    • Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
    • Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.[1]

Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.[5] Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.

Disturbanční režim[editovat | editovat zdroj]

Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v guildách a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například primární a sekundární produkci, akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.[2]

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči býložravců a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.[2] Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,[1] přičemž dle hypotézy středního narušení by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení. Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být býložravec, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.[2]

Pohromy a katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.[2] Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů. Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.[2] Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.
  3. Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha
  4. Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508
  5. Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508
  • Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91
  • Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha
  • Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
  • Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York