Důsledky rozpadu společné znalosti: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 8: Řádek 8:
Rozpad společné znalosti souvisí s rozpadem kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost se stává minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Rozpad společné znalosti byl sice původně vyvolaný touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a ztráta společné znalosti ztrátu kolektivní pospolitosti dále posiluje. Tyto změny přináší obavy. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti.  
Rozpad společné znalosti souvisí s rozpadem kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost se stává minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Rozpad společné znalosti byl sice původně vyvolaný touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a ztráta společné znalosti ztrátu kolektivní pospolitosti dále posiluje. Tyto změny přináší obavy. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti.  


Tento návrat ale již není možný, pokud nevznikne totalitní režim. Společenské změny totiž nejsou řízeny svobodnými zednáři ani dalšími organizacemi, jak tomu chtějí věřit příznivci konspiračních teorií. Vznikají spontánně na základě konkrétních rozhodnutí obyčejných lidí. Uvědomění si, že dnešní svět nikdo neřídí, ani řídit nemůže, může vzbudit větší úzkost než obvinění ze spiknutí např. George Sorose. Zmizí jak nepřítel, tak víra v to, že alespoň někdo ví, jak to se světem je a úplně ho nezničí, protože na něm sám žije.
Tento návrat ale již není možný, pokud nevznikne totalitní režim. Společenské změny totiž nejsou řízeny svobodnými zednáři ani dalšími organizacemi, jak tomu věří příznivci konspiračních teorií. Vznikají spontánně na základě konkrétních rozhodnutí obyčejných lidí. Uvědomění si, že dnešní svět nikdo neřídí, ani řídit nemůže, může vzbudit větší úzkost než konspirační teorie o spiknutí. Zmizí jak nepřítel, tak víra v to, že alespoň někdo ví, jak to se světem je a úplně ho nezničí, protože na něm sám žije.


Rozpad obecné znalosti souvisí s rozpadem selského rozumu (common sense). Můžeme spekulovat, že za tím stojí částečně i odtržení člověka z přírodních vazeb ''(např. Sedlákovi bylo jasné, že zvířata je třeba nakrmit aby nechcípla. Když nenaštípe dříví v létě, v zimě zmrzne)''. Lidé žili dříve více v souladu s přirozeným rytmem života, viděli rození a umírání zvířat i lidí. Současné znovuobjevené myšlenky jako cirkulární ekonomika jim byly vlastní, potřebovali zužitkovat vše, co se dalo. Je ale třeba zmínit, že tvrzení, že lidé dříve žili v harmonickém souladu s přírodou je idealizované.  
Rozpad obecné znalosti souvisí s rozpadem selského rozumu (common sense). Můžeme spekulovat, že za tím stojí částečně i odtržení člověka z přírodních vazeb ''(např. Sedlákovi bylo jasné, že zvířata je třeba nakrmit aby nechcípla. Když nenaštípe dříví v létě, v zimě zmrzne)''. Lidé žili dříve v souladu s přirozeným rytmem života, viděli rození a umírání zvířat i lidí. Současné znovuobjevené myšlenkové koncepty jako cirkulární ekonomika jim byly vlastní, potřebovali zužitkovat vše, co se dalo. Tvrzení, že lidé dříve žili úplně v harmonickém souladu s přírodou bývá ale idealizované.  


Na vesnici panovala shoda na obecné znalosti. Málokdo věděl o mnoho více než ostatní. Kněz a učitel byli autoritami, kteří věděli o něco více než obyčejný sedlák. To se začalo měnit s industriální revolucí a migrací do měst. Další vliv na diverzitu znalostí měla globalizace a digitalizace.
Na vesnici panovala shoda na obecné znalosti. Málokdo věděl o mnoho více než ostatní. Kněz a učitel byli autoritami, kteří věděli o něco více než obyčejný sedlák. To se začalo měnit s industriální revolucí a migrací do měst. Další vliv na diverzitu znalostí měla globalizace a digitalizace.
Byrokraté, editor
1 523

editací