Cukrářská výrobna Štěkeň

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Cukrářská výrobna Štěkeň
Základní informace
Název organizace Cukrářská výrobna Štěkeň
Typ podnikatelské činnosti Cukrářská výroba
Počet zaměstnanců 4 + majitelka a 2 senioři (otec s matkou) na brigádu
Rok založení 1990
Adresa Na Městečku 12, 387 51 Štěkeň
Web http://www.cukrarnasteken.cz
Kontakt 383 393 202, cukrarnasteken@seznam.cz
Další údaje
Název obce/města/regionu Štěkeň
Obec s rozšířenou působností Strakonice
Katastrální výměra obce (km2) 14,47
Počet obyvatel 846 (2016)


Cukrářská výrobna Štěkeň je výrobnou s mnoholetou tradicí. Vyrábí se zde veškerá měkká cukrařina od kynutých koláčů na svatby, až po dorty, věnečky či větrníky. Podnik své výrobky rozváží do téměř 20 provozoven v okolí. Zahrnuje tak Písecký, Volyňský a Strakonický region. Vždy se zde dbá jak na kvalitu, tak i na moderní trendy a přání zákazníků. Dorty, které si v dílně může zákazník objednat, jsou ukázkou té nejpečlivější výroby a cukrářského umění. V nabídce jich má výrobna přes 60.

Východisko pro začátek podnikání[editovat | editovat zdroj]

Začátek podnikání pana Vokroje popisuje jeho téměř napínavé povídání: “Přesně na Nový rok, v roce 1990 jsem si jako mnoho z nás nedočkavě poslechl projev nově zvoleného prezidenta Václava Havla. Ten projev na mě tak zapůsobil, že jsem hned 2. ledna dal v práci výpověď a zažádal si o živnostenský list. Od té doby vlastně nepřetržitě podnikám. K cukrařině jsem se ale dostal omylem. Před revolucí jsem dělal opraváře televizí a tak jsem přirozeně po revoluci založil podnikání na opravu jízdních kol, opravu televizí, zámečničinu, instalaci antén, apod. Podnikali jsme společně s bratrem. Vedle podnikání jsem ve svém volném čase dělal předsedu tělovýchovné jednoty a trápil se stavem, v jakém se nacházela Štěkeňská sokolovna. Chtěl jsem ji opravit. Proto jsem si ji pronajal a začal zde provozovat hospodu. Na pozici servírky jsme zde zaměstnali opravdu šikovnou cukrářku. Oni ale za ní začali jezdit ti, co jí znali jako cukrářku z jejího předešlého zaměstnání a prosili jí, aby jim něco upekla. Začala pro ně tedy péct, já jsem to rozvážel a nakonec jsme hospody nechali a vrhli se jen na tu cukrařinu. Ona je výjimečná cukrářka a tak jsme na úspěch dlouho nečekali. Navíc mé tři dcery, které pomáhaly hned od začátku, se v cukrařině také vzhlédly a každá si nad své vzdělání ještě dodělala rekvalifikaci, aby mohly pracovat s námi. Ta paní co s námi začínala je již v důchodu, ale když potřebujeme, tak nám přijde pomoc.“

Nápad a originalita[editovat | editovat zdroj]

„Dáváme si záležet hlavně na kvalitě, veškeré výrobky jsou dělané z másla, i pudink si děláme od začátku sami. U nás se nesmí používat žádný polovýrobky“

„Chtěl jsem být vždy sám sobě vlastním pánem, to mi podnikání umožňuje a to mě motivuje k podnikání. Mít kontrolu nad tím co dělám, nenechat si od nikoho poroučet."

Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace[editovat | editovat zdroj]

Pan Vokroj během svého podnikání těží z dlouholetých zkušeností a z přehledu, který si v tomto oboru vybudoval. Nicméně i jeho postihlo hned několik těžkostí, které měly zásadní vliv na současnou podobu podnikatelského modelu: „Na začátku jsme vedle výrobny měli ve Štěkni i kamenný obchod. Prodávali jsme tam nejen naše výrobky, ale i cukr, zmrzlinu, a základní potraviny. To vše se dařilo, do doby kdy nastoupila éra velkých supermarketů. Lidé začali jezdit tam a u nás si už koupili jen zákusek. Ani větší propagace by v tomto případě nepomohla. Konkurence je veliká a malý podnikatel nemůže se supermarkety soutěžit. Navíc se v tu dobu začaly zvedat minimální mzdy, sociální i zdravotní, elektrika a i to společně s klesající tržbou vedlo k zániku našeho obchodu. Po nás to ještě zkusily ve stejném místě další tři podnikatelky. Vždy ale skončily stejně jako my. V dnešní době prodáváme výrobky zákazníkům pouze na objednávku."

Podniká se mi teď mnohem hůře než kolem toho roku 1990. Dnes čelíme neskutečná byrokracii. Chodí kontroly, mění se předpisy a vyhlášky, povinné měsíční hlášení DPH, přenesená daňová povinnost, vše musí zdokumentováno a elektronicky odesláno. K tomu nám hrozí ETT. To je, dle mého, pro vesnické hospody a malé podnikatele výsměch. Nejenže to přinese další náklady, ale nebude to ani fungovat. Úředník by si měl uvědomit, že tady nikdo nepodvádí, aby si urval miliony, ale aby vůbec přežil“, vypráví pak Vokroj.

Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti[editovat | editovat zdroj]

Cukrářská výrobna se snaží všemi možnými cestami dále expandovat a nacházet nové cesty k odběratelům a na širší trh. Nejlukrativnější zákazníci jsou odběratelé z měst. Dříve tvořily významnou skupinu zákazníků i provozovny menších měst. Pan Vokroj, ale zdůrazňuje, že provozovny v menších městech se stále více a více perou s ekonomickou situací a jedna po druhé nenávratně mizí.

V rámci expanze jsme se snažili jeden čas i spolupracovat i s okolními podnikateli – někdo nabízel svatební šaty, my dorty, další květiny. Ale příliš tento koncept nefungoval. Musel by se to to někdo pečlivě starat. Na to ale nikdo ze zúčastněných podnikatelů neměl kapacitu.

Já jsem velice rád, že jsme těch 25 let podnikání udrželi na této úrovni a že lidé od nás stále berou. I když to začíná být složitější a složitější.

Vztah podnikatele k okolnímu prostředí[editovat | editovat zdroj]

  • Vztah s obcí máme opravdu dobrý. Pořádáme a spolupořádáme mnoho kulturních programů v obci. Pokud je to čistě naše akce, tak nám obec vždy vyjde vstříc, i nás finančně podpoří.
  • Co se týče zdraví a životního prostředí, tak vždy vyrábíme ze surovin, které nejsou zatížené konzervanty a při výrobě třídíme odpad."

Doporučení a inspirace[editovat | editovat zdroj]

Pan Vokroj všem podnikatelům doporučuje, aby svou výrobu dělali kvalitně, s pečlivostí. „Nad konkurenci – zejména velkými obchodními domy – můžete zvítězit jen nešizenými produkty, nejlépe celého českého původu. Zákazník rozdíl v kvalitě okamžitě pozná, cení si ho a stále více ho vyhledává. Mám pocit, že jsou si lidé už i vědomi poměrné ceny kvalitního výrobku.

Sám za sebe bych si pak přál, aby existovala nějaká organizace, která by malé podnikatele podporovala, byla tu jenom pro ně, pomáhala šířit informace a zastala se nás. Podobnou podporu mají skoro všechny profese, když se jim něco nelíbí, jdou stávkovat a to co chtějí si vynutí. Malému podnikateli nezbude než pracovat ještě více. Od rána do večera, aby vůbec přežil.

A co mi podnikání vlastně přináší? Chtěl jsem být vždy sám sobě vlastním pánem, to mi podnikání umožňuje a to mě motivuje k podnikání. Mít kontrolu nad tím co dělám a nemám nad sebou nikoho, kdo by mi poroučel.“

Pozitiva a negativa podnikání na venkově[editovat | editovat zdroj]

Dle slov pana Vokroje, je venkov problematický zejména kvůli malé kupní síle. Mnoho venkovských podnikání je charakterizováno tzv. sezónním prodejem, kdy je obchod vázaný na turistickou sezónu. To ovšem neřeší ostatní měsíce a pan Vokroj si umí představit enormní rozdíl úspěšnosti cukrárny ve městě a na venkově.

Pan Vokroj s rodinou by však venkov za město nevyměnil: „Do města bych nešel. Po revoluci jsem dělal spoustu věcí, dělal jsem starostu, byl jsem aktivní i v politické sféře, pak mě ale zastihla zdravotní příhoda a já jsem zjistil, že nemohu dělat všechno. Našel jsem si na venkově nového koníčka – jízdu na koni, která mě naplňuje. To by ve městě nešlo. Navíc mi máme ve Štěkni všechno, co potřebujete k životu – máme tu poštu, hospodu, malý obchůdek. Jsme na venkově šťastní."

Média a propagace[editovat | editovat zdroj]

Cukrárna ve Štěkni disponuje pravidelně aktualizovanou webovou stránkou. Často inzeruje v místních novinách a i rozvozové vozy jsou potištěny tematickým bannerem. Cukrářská výrobna je i držitelem regionální značky. Dle pana Vokroje však pro ně velký význam bohužel nemá: "Když přijedu k novým odběratelům, tak ty nezajímají papíry k výrobku – což vlastně regionální značka je – ale zajímá je, jak výrobky chutnají, to je podstatné.




Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Spolupráce škol a stipendia (CZ07)