Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 14: Řádek 14:




== Typy CBA  == <ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>  
== Typy CBA  ==<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>  


Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.
Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.

Verze z 3. 5. 2010, 20:45



Úvod

Vymezení kroků a definice analýzy nákladů a užitků (Cost-Benefit Analysis, CBA) není jednoznačné.

Definice

Cost – Benefit Analysis (CBA) je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje ekonomickou efektivnost možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné environmentální škody a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.[1]

CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.[2]


== Typy CBA ==[1]

Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.


== Kroky CBA == [1]

Aby mohla být CBA dobře provedena musí být prováděna dle logického postupu. Níže jsou shrnuty hlavní kroky CBA. Různé učebnice a publikace mohou postupovat dle jiných kostrukcí. Tento postup devíti kroků je převzat od Boardmana a kol.


1.Definování projektu nebo politiky

Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20 % a snížení emisí CO 2 o 10 % ve srovnání s rokem 1995.


2.Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat

Musíme se rozhodnout na jaké územní působnosti budeme CBA zkoumat. Analýza může být prováděna na místní, regionální, národní, evropské či světové úrovni. Poté identifikujeme skupiny, kterých se projekt dotýka. Mohou to být spotřebitelé, podniky, vládní a nevládní organizace a životní prostředí. Až zjistíme, kterých skupin se projekt dotýká, tak začneme zjišťovat jak bude daná skupina projektem ovlivněna. Zda ji z takové situace budou plynout přínosy nebo náklady. Jednoduše musíme popsat dopady na jednotlivé skupiny.


3.Sestavit seznam dopadů a zvolených ukazatelů

V kroce 3 identifikujeme fyzické dopady jednotlivých projektů. Dopady zahrnují jak vstupní tak výstupní části projektu. Jsou to ekonomické dopady, dopady na lidské zdraví a dopady na životní prostředí.


4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).


5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).


6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value) Matematický výraz pro výpočet diskontované současné hodnoty je:

Kde Y je výše částky získané v n letech a s je diskontní sazba. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.

Evropská komise doporučuje 5,5 % diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5 % v ostatních zemích EU.


7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:

Pokud se rozhodujeme mezi jedním projektem, tak ho přijmeme jestliže je čistá současná hodnota větší než 0. Můžeme také použít benefit-cost poměr (benefit cost ratio), který se také používá k hodnocení projektů. Projekt přijmeme jestliže je BCR> 1, ale pouze v případě, kdy máme jasně vymezeny náklady a přínosy.


8.Provedení analýzy citlivosti Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.


9.Doporučení V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.


Problémy CBA v životním prostředí

a) životní prostředí často vykazuje znaky veřejného statku. Vidíme to na příkladu, kdy veřejnost nemůže být vyloučena z požívání čerstvého vzduchu, protože za něj neplatí.

b) Někteří ekologové jsou proti oceňování přírodních zdrojů, které mají nevyčíslitelnou hodnotu.

c) Oceňování dopadů na životní prostředí je nákladné i kontroverzní. Pokud za předpokladu negativních ekologických dopadů projekt selže, je zřejmé, že není nutné pokračovat v oceňování. Podobně je to v případě životaschopného projektu, kde jsou externality pozitivní (pak není potřeba dále oceňovat, meřit). Avšak pokud je projekt pozitivní, ale má negativní dopady na životní prostředí pak v tomto případě zasahuje Environmental Impact Assessment.

d) Aby bylo dosaženo pravdivých údajů hodnot, které se započítávají do CBA.

Kritika CBA

Někteří kritikové tvrdí, že CBA je hluboce vadnou metodou, která opakovaně vede ke zkresleným a zavádějícím výsledkům. [3]Jako hlavní nevýhodu uvádí, že se CBA snaží překládat všechny příslušné úvahy do peněžní podoby. Dále CBA ignoruje fakt, že rozhodnutí trhu jsou velmí odlišná od politických rozhodnutí. Problémy vznikají při snaze definovat hodnoty lidského života či životního prostředí v měnové podobě. CBA se nezabývá otázkou kdo trpí v důsledku environmentálních problémů a měla by být zamítnuta jako nástroj pro hodnocení ochranných nařízení vůči životnímu prostředí.

Další myšlenky kritiků:

• Diskontování má tendenci bagatelizovat dlouhodobé riskovaní vůči životnímu prostředí. Minimalizuje skutečné hrozby naší společnosti a potenciální katastrofy, jako jsou globální oteplování a jaderný odpad.

• Chudé země, komunity a jednotlivci mohou vyjádřit méně „ochoty platit“ (Willingness to pay), aby se zabránilo poškození životního prostředí, ale je to z toho důvodu, že mají méně zdrojů či prostředků. A proto by CBA uložila větší zátěž na ně, než na bohatší země. Ale to vede k tomu, že chůdí zchudnou.


• Consulting Group Arthur D. Little, ve studii pro Českou republiku došla k závěru, že podpora kouření mezi občany ČR byla prospěšná vládě, protože občané umírají kvůli kouření dříve, a tak se sníží vládní výdaje na důchody, bydlení a zdravotní péči.


Citace

  1. 1,0 1,1 1,2 BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „BOARDMAN, A“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „BOARDMAN, A“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. (2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR
  3. Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection


Zdroje

1) K. Puttaswamaiah, Cost-Benefit Analysis environmental and ecological perspectives, 2002, ISBN 0-7658-0706-8

2) Giles Atkinson, Susana Mourato, Environmental Cost-Benefit Analysis Annual Review of Environment and Resources, November 2008, Vol. 33, http://arjournals.annualreviews.org/

3) Sieber, Patrik: Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj

4) DEAT (2004) Cost Benefit Analysis, Integrated Environmental Management, Information Series 8, Department of Environmental Affairs and Tourism (DEAT), Pretoria. ISBN 0-9584728-9-0

5) Hanley, Nick, and Jason F. Shogren, Ben White. Introduction to Environmental Economics. New York: Oxford University Press, 2001

6) Lisa Heinzerling, Frank Ackerman, PRICING THE PRICELESS: Cost-Benefit Analysis of Environmental Protection

7) Richard Layard and Stephen Glaister, Cost – Benefit Analysis, Cambridge University Press 1994, ISBN 0 521 46128 6

8) Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8

9) History of Benefit-Cost Analysis, Proceedings of the 2006 Cost Benefit Conference