Co citovat v anonymním zdroji: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Je potřeba citovat, že nebe je modré?)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
''Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.''
+
Tento článek diskutuje na otázku: ,,Co citovat v anonymním zdroji?", tedy ve zdroji, pod nímž není nikdo podepsán (např. autor či organizace) a není tedy jasné, kde mají uvedená tvrzení původ (mohl je napsat jak nositel Nobelovy ceny, tak student základní školy).
  
Tento článek diskutuje na otázku: ,,Co citovat v anonymním zdroji?", tedy ve zdroji, pod nímž není nikdo podepsán (např. autor či organizaci) a není tedy jasné, kde mají uvedená tvrzení původ (mohl je napsat jak nositel Nobelovy ceny, tak student základní školy).
+
Na rozdíl od otázky [[Co citovat a co ne?|Co citovat a co ne?,]] kterou je někdy obtížné zodpovědět v případě neanonymního zdroje, se u anonymního zdroje dá použít jednoduché pravidlo: '''Citovat by se mělo každé tvrzení, které není [[Společná znalost|společnou znalostí]] pro danou cílovou skupinu.''' K tomu se kloní i nejznámější anonymní zdroj Wikipedie.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum</ref><ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost</ref>
  
Na rozdíl od otázky [[Co citovat a co ne?]] kterou je obtížné zodpovědět u [[Co citovat v neanonymním zdroji|neanonymního zdroje]] dá použít jednoduché pravidlo: '''Citovat by se mělo každé tvrzení, které není [[Společná znalost|společnou znalostí]] pro danou cílovou skupinu.''' Vzhledem k [[Důsledky rozpadu společné znalosti|rozpadu společné znalosti]] v rámci různých společenství může být proto nejlepší držet se zásady '''citovat vše, co uvádíme''' (a pokud chceme používat vlastní úvahy, tak se raději pod článkem podepsat a udělat z něj tak zdroj neanonymní).  
+
Vzhledem k [[Důsledky rozpadu společné znalosti|rozpadu společné znalosti]] v rámci různých společenství může být nejlepší držet se zásady '''citovat vše, co uvádíme''' (a pokud chceme použít vlastní úvahy, tak se raději pod článkem podepsat a udělat z něj tak zdroj neanonymní). V zásadě totiž máme dvě možnosti jak tvrzení citovat: a) naše parafráze, např. Známé je Sókratovo pokorné uvědomění: Vím, že nic nevím.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s</ref> b) doslovné znění tvrzení, tak, jak ho jeho původce uvedl: Sókratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.”<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s</ref> V obou případech bychom měli citovat zdroj. U prvního tvrzení proto, aby si čtenář mohl ověřit, zda dané tvrzení správně parafrázujeme (což u Sókrata úplně neplatí); u druhého pak proto, že je to potřeba pro ověření, zda to skutečně v daném zdroji řekl.
 +
 
 +
== Je potřeba citovat, že je nebe modré? ==
 +
Problematika citování v neanonymních zdrojích je zvláště relevantní pro Wikipedii, která patří mezi nejnavštěvovanější stránky na světě v oblasti informačních zdrojů. Wikipedie není zcela anonymní zdroj. V historii editací je možné dohledat všechny změny a v případě registrovaných uživatelů i jejich profily, popř. přehled všeho, co na Wikipedii udělali. A i v případě IP adres se zobrazuje jejich historie. Faktem ale je, že hledat konkrétní editace konkrétních uživatelů v rámci článků je časově náročné. A hlavně není nikdo podepsaný pod článkem jako celkem (negarantuje jeho kvalitu), proto je možné Wikipedii do jisté míry považovat za anonymní zdroj. [[File:Alaska Airlines Boeing 737-890 N579AS.jpg|thumb|Je nebe modré?|184x184pixelů]]Na Wikipedii se problematika citování zdrojů často řeší. Mezi základní pravidla Wikipedie patří, že na ní není prostor pro [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:No_original_research žádný vlastní výzkum] (tedy informace, které nebyly publikovány jinde) a [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Verifiability#Reliable_sources ověřitelnost] (všechna tvrzení, co nejsou společnou znalostí, by měla být ověřitelná z věrohodných sekundárních zdrojů jako jsou např. vědecké články). Viz přehledové články [[Wikipedia:Citing sources]] a [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Common_knowledge Wikipedia:Common knowledge].
 +
 
 +
Základní problém s citováním zdrojů na Wikipedii se dá shrnout do dvou otázek:
 +
* 1). Jaké zdroje jsou považovány za důvěryhodné? (zde se dá vyjít např. ze stránky [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Identifying_reliable_sources Wikipedia:Identifying reliable sources])
 +
* 2). Co citovat a co ne? (resp. co je [[společná znalost]] a co není). Na tuto otázku jsou na Wikipedii dvě eseje s opačnými názory, které tak výstižně ilustrují tento obtížný problém:
  
== Je potřeba citovat, že nebe je modré? ==
 
Problematika citování v neanonymních zdrojích je zvláště relevantní pro Wikipedii, která je nejnavštěvovanější stránkou na světě v oblasti informačních zdrojů. Často je uváděno, že Wikipedie je anonymní zdroj. To není přesné. V historii editací je možné dohledat všechny změny a v případě registrovaných uživatelů i jejich profily, popř. přehled všeho, co na Wikipedii udělali. A i v případě IP adres se zobrazuje jejich historie. Faktem je, že hledat konkrétní editace konkrétních uživatelů v rámci článků je časově náročné. A zejména nikdo není podepsaný pod článkem jako celkem, proto je možné Wikipedii považovat za anonymní zdroj. [[File:Alaska Airlines Boeing 737-890 N579AS.jpg|thumb|Je nebe modré?|184x184pixelů]]Na Wikipedii se problematika citování zdrojů často řeší. Mezi základní pravidla Wikipedie patří, že na ní není prostor pro žádný vlastní výzkum (tedy informace, které nebyly publikovány jinde) a ověřitelnost (všechna nezjevná tvrzení by měla být ověřitelná z věrohodných sekundárních zdrojů jako jsou např. vědecké články). Viz přehledové články [[Wikipedia:Citing sources]] a [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Common_knowledge Wikipedia:Common knowledge]. Základním problém s citacemi na Wikipedii se dá shrnout do dvou otázek 1). Jaké zdroje jsou považovány za důvěryhodné (zde se dá vyjít např. z guidelinu [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Identifying_reliable_sources Wikipedia:Identifying reliable sources]) 2). Co citovat a co ne, resp. co je [[společná znalost]] a co není. Na tuto otázku jsou na Wikipedii dvě eseje, které ilustrují tuto problematiku:
 
 
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_don%27t_need_to_cite_that_the_sky_is_blue Nepotřebujete citovat, že nebe je modré.] Esej argumentuje proti pedantství určitých editorů (jeden např. vyžadoval zdroj pro tvrzení, že většina lidí má 5 prstů). Tyto námitky mohou být [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Disruptive_editing rušivou editací].
 
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_don%27t_need_to_cite_that_the_sky_is_blue Nepotřebujete citovat, že nebe je modré.] Esej argumentuje proti pedantství určitých editorů (jeden např. vyžadoval zdroj pro tvrzení, že většina lidí má 5 prstů). Tyto námitky mohou být [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Disruptive_editing rušivou editací].
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue Potřebujete citovat, že nebe je modré.] Esej argumentuje pro to, že i tvrzení, která se zdají zjevná, je vhodné uvést citaci, např. a) protože obvykle vedou k podrobnější znalosti; b) tvrzení, která považujeme za zjevná a společnou znalost nemusí být zjevná těm ostatním. Wikipedie je globální projekt a lidi na nic přicházejí z různých kultur a zázemí.
+
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue Potřebujete citovat, že nebe je modré.] Esej argumentuje, že i pro tvrzení, která se zdají být společnou znalostí, je vhodné uvést citaci, např. a) protože obvykle vedou k podrobnější znalosti; b) tvrzení, která považujeme za společnou znalost, jí být nemusí. Wikipedie je globální projekt a přicházejí na ni lidé z různých kultur a zázemí.
[[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|Sandro Botticelli - La nascita di Venere (Zrození Venuše) - Google Art Project - edited]]Pokud se rozhodneme citovat vše, měli bychom zvážit kontext daného tvrzení a nalézt věrohodný zdroj (pokud zdroj nenalezneme, popř. nám tvrzení přijde až moc zjevné můžeme si také položit otázku, zda ho vůbec v textu uvádět). Něco jiného je tvrzení: ,,bezmračné nebe je modré."<ref>http://math.ucr.edu/home/baez/physics/General/BlueSky/blue_sky.html</ref> a něco jiného ,,na obraze Zrození Venuše od Boticelliho je nebe modré"<ref><nowiki>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue</nowiki></ref>. V obou může být ideální uvést zdroj:  
+
[[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|Sandro Botticelli - La nascita di Venere (Zrození Venuše) - Google Art Project - edited]]Pokud se rozhodneme citovat vše, měli bychom zvážit kontext daného tvrzení a nalézt věrohodný zdroj (pokud zdroj nenalezneme, popř. nám tvrzení přijde až moc zjevné, můžeme si také položit otázku, zda ho vůbec v textu uvádět). Něco jiného je tvrzení: ,,bezmračné nebe je modré."<ref>http://math.ucr.edu/home/baez/physics/General/BlueSky/blue_sky.html</ref> a něco jiného ,,na obraze Zrození Venuše od Botticelliho je nebe modré"<ref>https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sandro_Botticelli_-_La_nascita_di_Venere_-_Google_Art_Project_-_edited.jpg</ref>. V obou může být ideální uvést zdroj:  
* Pokud dané tvrzení čte (formou softwaru umožňující převod textu do řeči) např. nevidomý člověk (nebo barvoslepý), který si tuto zkušenost nemůže osobně ověřit, není odkázán pouze na autora Wikipedie, který to tvrdí ale ví, že to tvrdí i další odborný zdroj.  
+
* Pokud dané tvrzení čte (formou softwaru umožňující převod textu do řeči) např. nevidomý člověk (nebo barvoslepý), který si tuto zkušenost nemůže osobně ověřit, není odkázán pouze na autora Wikipedie, který to napíše ale ví, že to tvrdí i další respektovaný zdroj.  
* Zejména je ale dobré citaci uvést, aby si čtenář mohl rozkliknout zdroj a dozvědět se nejen, že je bezmračné nebe modré (což ví) ale pochopit proč tomu tak je (protože molekuly ve vzduchu rozptýlí modré světlo ze slunce víc, než rozptýlí červené světlo<ref>http://math.ucr.edu/home/baez/physics/General/BlueSky/blue_sky.html</ref>); popř. se ve druhém případě jednoduše formou odkazu podívat na krásný Boticelliho obraz.
+
* Zejména je ale dobré citaci uvést, aby si čtenář mohl rozkliknout zdroj a dozvědět se nejen, že je bezmračné nebe modré (což ví) ale pochopit proč tomu tak je (protože molekuly ve vzduchu rozptýlí modré světlo ze slunce víc, než rozptýlí červené světlo<ref>http://math.ucr.edu/home/baez/physics/General/BlueSky/blue_sky.html</ref>) a dostat se tak od deskriptivního poznání k vysvětlujícímu; popř. se ve druhém případě jednoduše formou [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sandro_Botticelli_-_La_nascita_di_Venere_-_Google_Art_Project_-_edited.jpg odkazu podívat na krásný Botticelliho obraz] a rozšířit si tak obzory.
  
 
== Zdroje k dalšímu studiu problematiky ==
 
== Zdroje k dalšímu studiu problematiky ==
Řádek 18: Řádek 23:
 
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]  
 
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]  
 
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]
 
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]
''(možno nainstalovat google translator do chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
+
''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
  
 
== Související články ==
 
== Související články ==

Aktuální verze z 23. 11. 2018, 12:39

Tento článek diskutuje na otázku: ,,Co citovat v anonymním zdroji?", tedy ve zdroji, pod nímž není nikdo podepsán (např. autor či organizace) a není tedy jasné, kde mají uvedená tvrzení původ (mohl je napsat jak nositel Nobelovy ceny, tak student základní školy).

Na rozdíl od otázky Co citovat a co ne?, kterou je někdy obtížné zodpovědět v případě neanonymního zdroje, se u anonymního zdroje dá použít jednoduché pravidlo: Citovat by se mělo každé tvrzení, které není společnou znalostí pro danou cílovou skupinu. K tomu se kloní i nejznámější anonymní zdroj Wikipedie.[1][2]

Vzhledem k rozpadu společné znalosti v rámci různých společenství může být nejlepší držet se zásady citovat vše, co uvádíme (a pokud chceme použít vlastní úvahy, tak se raději pod článkem podepsat a udělat z něj tak zdroj neanonymní). V zásadě totiž máme dvě možnosti jak tvrzení citovat: a) naše parafráze, např. Známé je Sókratovo pokorné uvědomění: Vím, že nic nevím.[3] b) doslovné znění tvrzení, tak, jak ho jeho původce uvedl: Sókratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.”[4] V obou případech bychom měli citovat zdroj. U prvního tvrzení proto, aby si čtenář mohl ověřit, zda dané tvrzení správně parafrázujeme (což u Sókrata úplně neplatí); u druhého pak proto, že je to potřeba pro ověření, zda to skutečně v daném zdroji řekl.

Je potřeba citovat, že je nebe modré?[editovat | editovat zdroj]

Problematika citování v neanonymních zdrojích je zvláště relevantní pro Wikipedii, která patří mezi nejnavštěvovanější stránky na světě v oblasti informačních zdrojů. Wikipedie není zcela anonymní zdroj. V historii editací je možné dohledat všechny změny a v případě registrovaných uživatelů i jejich profily, popř. přehled všeho, co na Wikipedii udělali. A i v případě IP adres se zobrazuje jejich historie. Faktem ale je, že hledat konkrétní editace konkrétních uživatelů v rámci článků je časově náročné. A hlavně není nikdo podepsaný pod článkem jako celkem (negarantuje jeho kvalitu), proto je možné Wikipedii do jisté míry považovat za anonymní zdroj.

Je nebe modré?

Na Wikipedii se problematika citování zdrojů často řeší. Mezi základní pravidla Wikipedie patří, že na ní není prostor pro žádný vlastní výzkum (tedy informace, které nebyly publikovány jinde) a ověřitelnost (všechna tvrzení, co nejsou společnou znalostí, by měla být ověřitelná z věrohodných sekundárních zdrojů jako jsou např. vědecké články). Viz přehledové články Wikipedia:Citing sources a Wikipedia:Common knowledge.

Základní problém s citováním zdrojů na Wikipedii se dá shrnout do dvou otázek:

  • 1). Jaké zdroje jsou považovány za důvěryhodné? (zde se dá vyjít např. ze stránky Wikipedia:Identifying reliable sources)
  • 2). Co citovat a co ne? (resp. co je společná znalost a co není). Na tuto otázku jsou na Wikipedii dvě eseje s opačnými názory, které tak výstižně ilustrují tento obtížný problém:
  • Nepotřebujete citovat, že nebe je modré. Esej argumentuje proti pedantství určitých editorů (jeden např. vyžadoval zdroj pro tvrzení, že většina lidí má 5 prstů). Tyto námitky mohou být rušivou editací.
  • Potřebujete citovat, že nebe je modré. Esej argumentuje, že i pro tvrzení, která se zdají být společnou znalostí, je vhodné uvést citaci, např. a) protože obvykle vedou k podrobnější znalosti; b) tvrzení, která považujeme za společnou znalost, jí být nemusí. Wikipedie je globální projekt a přicházejí na ni lidé z různých kultur a zázemí.
Sandro Botticelli - La nascita di Venere (Zrození Venuše) - Google Art Project - edited

Pokud se rozhodneme citovat vše, měli bychom zvážit kontext daného tvrzení a nalézt věrohodný zdroj (pokud zdroj nenalezneme, popř. nám tvrzení přijde až moc zjevné, můžeme si také položit otázku, zda ho vůbec v textu uvádět). Něco jiného je tvrzení: ,,bezmračné nebe je modré."[5] a něco jiného ,,na obraze Zrození Venuše od Botticelliho je nebe modré"[6]. V obou může být ideální uvést zdroj:

  • Pokud dané tvrzení čte (formou softwaru umožňující převod textu do řeči) např. nevidomý člověk (nebo barvoslepý), který si tuto zkušenost nemůže osobně ověřit, není odkázán pouze na autora Wikipedie, který to napíše ale ví, že to tvrdí i další respektovaný zdroj.
  • Zejména je ale dobré citaci uvést, aby si čtenář mohl rozkliknout zdroj a dozvědět se nejen, že je bezmračné nebe modré (což ví) ale pochopit proč tomu tak je (protože molekuly ve vzduchu rozptýlí modré světlo ze slunce víc, než rozptýlí červené světlo[7]) a dostat se tak od deskriptivního poznání k vysvětlujícímu; popř. se ve druhém případě jednoduše formou odkazu podívat na krásný Botticelliho obraz a rozšířit si tak obzory.

Zdroje k dalšímu studiu problematiky[editovat | editovat zdroj]

(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Afiliace[editovat | editovat zdroj]

Tento výstup vznikl na Univerzitě Karlově v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 – 260 471.

Reference[editovat | editovat zdroj]