Cirkulární ekonomika: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (Editace uživatele „Admin“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Jiří Dlouhý“)
m
 
Řádek 3: Řádek 3:
 
Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou. První operuje s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a není u nich proto problém navrátit je zpět do [[Portál:biosféra|biosféry]]. Druhý operuje se syntetickými látkami, jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné je z nich následně extrahovat a opět použít, a nebylo tak nikdy nutné je do biosféry navracet.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 4|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>
 
Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou. První operuje s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a není u nich proto problém navrátit je zpět do [[Portál:biosféra|biosféry]]. Druhý operuje se syntetickými látkami, jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné je z nich následně extrahovat a opět použít, a nebylo tak nikdy nutné je do biosféry navracet.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 4|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>
  
== Počátky ==
+
==Počátky==
 
Počátky tohoto pojmu jsou spojeny s knihou německého chemika [[w:cs:Michael Braungart|Michaela Braungarta]] a amerického architekta [[w:cs:William McDonough|Williama McDonougha]] ''Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things'' (Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci).
 
Počátky tohoto pojmu jsou spojeny s knihou německého chemika [[w:cs:Michael Braungart|Michaela Braungarta]] a amerického architekta [[w:cs:William McDonough|Williama McDonougha]] ''Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things'' (Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci).
  
== Změna vnímání produkčního řetězce<ref><nowiki>https://saylordotorg.github.io/text_sustainability-innovation-and-entrepreneurship/s10-01-green-supply-chains.html</nowiki></ref> ==
+
==Změna vnímání produkčního řetězce<ref><nowiki>https://saylordotorg.github.io/text_sustainability-innovation-and-entrepreneurship/s10-01-green-supply-chains.html</nowiki></ref>==
 
[[Soubor:Konvenční produkční řetězec.png|thumb|400x400px|Produkční řetězec podle konvenčního produkčního schématu]]
 
[[Soubor:Konvenční produkční řetězec.png|thumb|400x400px|Produkční řetězec podle konvenčního produkčního schématu]]
 
Metodou [[Posuzování životního cyklu]] není obtížné dojít k závěru, že udržitelný průmysl není slučitelný s tradiční produkční koncepcí Cradle to Grave (Od kolébky do hrobu), která vychází z lineárního produkčního řetězce. V tomto modelu vzniká odpad jak na konci řetězce v podobě použitého výrobku, tak v průběhu výrobního procesu. Tím mohou být třeba zplodiny vzniklé při transportu nebo rafinaci, přebytky výroby nebo obaly.
 
Metodou [[Posuzování životního cyklu]] není obtížné dojít k závěru, že udržitelný průmysl není slučitelný s tradiční produkční koncepcí Cradle to Grave (Od kolébky do hrobu), která vychází z lineárního produkčního řetězce. V tomto modelu vzniká odpad jak na konci řetězce v podobě použitého výrobku, tak v průběhu výrobního procesu. Tím mohou být třeba zplodiny vzniklé při transportu nebo rafinaci, přebytky výroby nebo obaly.
Řádek 12: Řádek 12:
 
Design výrobku v produkčním řetězci podle zásad [[Cradle to Cradle design|Cradle to Cradle]] by měl zohledňovat environmentální šetrnost, možnost rozebrání na jednotlivé materiály a zdravotní nezávadnost prvotního produktu. Jednotlivé součástky musí být možné snadno přeměnit zpět na zdrojovou surovinu, z níž lze vyrobit výrobek o srovnatelné kvalitě jako byl ten původní.  
 
Design výrobku v produkčním řetězci podle zásad [[Cradle to Cradle design|Cradle to Cradle]] by měl zohledňovat environmentální šetrnost, možnost rozebrání na jednotlivé materiály a zdravotní nezávadnost prvotního produktu. Jednotlivé součástky musí být možné snadno přeměnit zpět na zdrojovou surovinu, z níž lze vyrobit výrobek o srovnatelné kvalitě jako byl ten původní.  
  
== Základní principy ==
+
==Základní principy==
  
==== Změňme odpady v suroviny ====
+
====Změňme odpady v suroviny====
 
Odpad v podstatě neexistuje. Biologické i technické komponenty produktu jsou navrženy záměrně tak, aby mohly cirkulovat, aby je bylo možné rozložit na suroviny a zvonu použít. Látky biologického původu nejsou toxické, a mohou být proto kompostovány. Syntetické látky jsou navrženy tak, aby mohly být užity znova při spotřebě minimálního množství [[energie]].
 
Odpad v podstatě neexistuje. Biologické i technické komponenty produktu jsou navrženy záměrně tak, aby mohly cirkulovat, aby je bylo možné rozložit na suroviny a zvonu použít. Látky biologického původu nejsou toxické, a mohou být proto kompostovány. Syntetické látky jsou navrženy tak, aby mohly být užity znova při spotřebě minimálního množství [[energie]].
  
==== V rozmanitosti je síla ====
+
====V rozmanitosti je síla====
 
Adaptabilita je v rychle se měnícím světě stále větší předností. Abychom dosáhli cirkulání ekonomiky, musíme se soustředit na výrobu produktů s delší životností, které bude možné snadno modifikovat a opravit. Za zmínku stojí i strategie emočně trvanlivého designu. Systémy produkující rozmanité výrobky a materiály v široké škále velikostí a variant jsou odolnější náhlým změnám, než systémy postavené čistě na efektivitě.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 32-34|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>
 
Adaptabilita je v rychle se měnícím světě stále větší předností. Abychom dosáhli cirkulání ekonomiky, musíme se soustředit na výrobu produktů s delší životností, které bude možné snadno modifikovat a opravit. Za zmínku stojí i strategie emočně trvanlivého designu. Systémy produkující rozmanité výrobky a materiály v široké škále velikostí a variant jsou odolnější náhlým změnám, než systémy postavené čistě na efektivitě.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 32-34|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>
  
==== Energie z obnovitelných zdrojů ====
+
====Energie z obnovitelných zdrojů====
 
Nelze uvažovat v parametrech cirkulární ekonomiky, pokud tempo, kterým čerpáme zdroje, vyváří nejistotu, že pro budoucí generace budou moci existovat v rámci stejných produkčních a spotřebních parametrů. Je potřeba čerpat energii ze [[w:cs:Slunce|Slunce]], které svítí právě teď, větru, který právě vane nebo z geotermálních zdrojů.  
 
Nelze uvažovat v parametrech cirkulární ekonomiky, pokud tempo, kterým čerpáme zdroje, vyváří nejistotu, že pro budoucí generace budou moci existovat v rámci stejných produkčních a spotřebních parametrů. Je potřeba čerpat energii ze [[w:cs:Slunce|Slunce]], které svítí právě teď, větru, který právě vane nebo z geotermálních zdrojů.  
  
==== Harmonický rozvoj sociální, ekonomické a environmentální oblasti ====
+
====Harmonický rozvoj sociální, ekonomické a environmentální oblasti====
 
Nezbytností je schopnost uvažovat v dlouhodobém horizontu a být schopni dávat různé jevy do souvislosti. Společnost se musí rozvíjet nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale také brát ohled na kvalitu života a environmentální ochranu.
 
Nezbytností je schopnost uvažovat v dlouhodobém horizontu a být schopni dávat různé jevy do souvislosti. Společnost se musí rozvíjet nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale také brát ohled na kvalitu života a environmentální ochranu.
  
Řádek 30: Řádek 30:
 
Porozumění systému je klíčové, pokud chceme v rámci takového systému provádět změny. Ignorování nebo špatná interpretace trendů, procesů, fungování věcí a míry reálných lidských dopadů na náš socio-ekologický systém, může vést ke katastrofickým výsledkům. Abychom se vyhnuli chybám, musíme uplatňovat holistický přístup. Švédská nezisková organizace [[The Natural Step]] navrhla soubor podmínek, jež  je třeba splnit pro to, aby bylo možné navrhnout systém, který se bude řídit principy cirkulární ekonomie.  
 
Porozumění systému je klíčové, pokud chceme v rámci takového systému provádět změny. Ignorování nebo špatná interpretace trendů, procesů, fungování věcí a míry reálných lidských dopadů na náš socio-ekologický systém, může vést ke katastrofickým výsledkům. Abychom se vyhnuli chybám, musíme uplatňovat holistický přístup. Švédská nezisková organizace [[The Natural Step]] navrhla soubor podmínek, jež  je třeba splnit pro to, aby bylo možné navrhnout systém, který se bude řídit principy cirkulární ekonomie.  
  
==== Odstraňování negativních externalit ====
+
====Odstraňování negativních externalit====
 
Stále bojujeme s názorem, že ekonomický růst je nutně spjat se zhoršováním životního prostředí a kvality života. Tedy pokud hovoříme o environmentální politice, diskuse probíhá spíše o zmírňování negativních dopadů průmyslové výroby. Cirkulární ekonomika znamená přechod od minimalizace negativních dopadů k optimalizaci dopadů pozitivních.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things.|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 9,10|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>
 
Stále bojujeme s názorem, že ekonomický růst je nutně spjat se zhoršováním životního prostředí a kvality života. Tedy pokud hovoříme o environmentální politice, diskuse probíhá spíše o zmírňování negativních dopadů průmyslové výroby. Cirkulární ekonomika znamená přechod od minimalizace negativních dopadů k optimalizaci dopadů pozitivních.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things.|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 9,10|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>
  
Řádek 37: Řádek 37:
 
Odstraňujeme tím princip přesouvání problémů do budoucna. V současnosti potřebujeme přilepit tapety, v budoucnu potřebujeme být zdraví. Cradle to cradle design by nám měl umožnit obojí. Extenzí odstranění negativních externalit je kumulace všech možných pozitivních externalit. To v praxi znamená, že můžeme mít barvu, která nejen barví stěny a nezpůsobuje rakovinu, ale také čistí vzduch od oxidů dusíku.
 
Odstraňujeme tím princip přesouvání problémů do budoucna. V současnosti potřebujeme přilepit tapety, v budoucnu potřebujeme být zdraví. Cradle to cradle design by nám měl umožnit obojí. Extenzí odstranění negativních externalit je kumulace všech možných pozitivních externalit. To v praxi znamená, že můžeme mít barvu, která nejen barví stěny a nezpůsobuje rakovinu, ale také čistí vzduch od oxidů dusíku.
  
== Koncepce určující rámec cirkulární ekonomiky ==
+
==Koncepce určující rámec cirkulární ekonomiky==
  
==== Biomimetika ====
+
====Biomimetika====
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Biomimetika]].''
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Biomimetika]].''
  
 
Jak říká William Mcdounogh: „Zkusme navrhnout něco tak elegantního jako strom. Představte si, že by se nám podařilo navrhnout něco, co produkuje [[w:cs:kyslík|kyslík]], zadržuje [[w:cs:uhlík|uhlík]], zpracovává [[w:cs:dusík|dusík]], využívá solární energie, čistí vodu, vytváří komplexní sacharidy, produkuje jídlo, má vlastní mikroklima, mění barvy s ročními obdobími, samo se reprodukuje…“<ref><nowiki>http://www.ted.com/talks/william_mcdonough_on_cradle_to_cradle_design#t-1084915</nowiki></ref> Příroda je pro nás vzor efektivity výrobních řetězců, ale také měřítko ke srovnání našich inovací.
 
Jak říká William Mcdounogh: „Zkusme navrhnout něco tak elegantního jako strom. Představte si, že by se nám podařilo navrhnout něco, co produkuje [[w:cs:kyslík|kyslík]], zadržuje [[w:cs:uhlík|uhlík]], zpracovává [[w:cs:dusík|dusík]], využívá solární energie, čistí vodu, vytváří komplexní sacharidy, produkuje jídlo, má vlastní mikroklima, mění barvy s ročními obdobími, samo se reprodukuje…“<ref><nowiki>http://www.ted.com/talks/william_mcdonough_on_cradle_to_cradle_design#t-1084915</nowiki></ref> Příroda je pro nás vzor efektivity výrobních řetězců, ale také měřítko ke srovnání našich inovací.
  
==== Průmyslová ekologie ====
+
====Průmyslová ekologie====
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Průmyslová ekologie]]''.
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Průmyslová ekologie]]''.
  
 
Je obor, který studuje materiálové a energetické toky v rámci průmyslových podniků a výrobních řetězců. V rámci industriálních ekosystémů jde o vytváření a následné aplikování modelů jakýchsi uzavřených smyček, v nichž je odpad vnímán jako potenciální výrobní vstup. Klade důraz na holistický přístup a braní ohledu na lokální ekologická omezení i případný globální dopad zamýšlené výroby.
 
Je obor, který studuje materiálové a energetické toky v rámci průmyslových podniků a výrobních řetězců. V rámci industriálních ekosystémů jde o vytváření a následné aplikování modelů jakýchsi uzavřených smyček, v nichž je odpad vnímán jako potenciální výrobní vstup. Klade důraz na holistický přístup a braní ohledu na lokální ekologická omezení i případný globální dopad zamýšlené výroby.
  
==== Cradle to Cradle ====
+
====Cradle to Cradle====
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Cradle to Cradle design]]''.
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Cradle to Cradle design]]''.
  
Řádek 56: Řádek 56:
 
Další posun nastal díky Michaelu Braungartovi a Williamu McDonoughovi, kteří tento koncept začali popularizovat na začátku tisíciletí, a díky nimž se nyní dostává do politického mainstreamu.
 
Další posun nastal díky Michaelu Braungartovi a Williamu McDonoughovi, kteří tento koncept začali popularizovat na začátku tisíciletí, a díky nimž se nyní dostává do politického mainstreamu.
  
==== Modrá ekonomie ====
+
====Modrá ekonomie====
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Modrá ekonomie]]''.
 
''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Modrá ekonomie]]''.
  
 
Koncept vytvořený belgickým businessmanem Guntrem Paulim. Modrá ekonomie je [[w:cs:open source|open source]] iniciativa, složená z několika případových studí, jíž Pauli předložil [[w:cs:Římský klub|Římskému klubu]]. Je založena na 21 základních principech. Navrhuje sdílení vědeckých poznatků pomocí open-source komunikačních platforem a imitaci procesů běžných v přírodě. Dělá výraznou distinkci mezi cenou a hodnotou věcí.
 
Koncept vytvořený belgickým businessmanem Guntrem Paulim. Modrá ekonomie je [[w:cs:open source|open source]] iniciativa, složená z několika případových studí, jíž Pauli předložil [[w:cs:Římský klub|Římskému klubu]]. Je založena na 21 základních principech. Navrhuje sdílení vědeckých poznatků pomocí open-source komunikačních platforem a imitaci procesů běžných v přírodě. Dělá výraznou distinkci mezi cenou a hodnotou věcí.
  
== Cirkulární ekonomika v České republice ==
+
==Cirkulární ekonomika v České republice==
 
Koncepce cirkulární ekonomiky pomalu proniká i do [[w:cs:Česká republika|České republiky]]. Pro rozvinutí veřejné debaty o změně socioekonomických vzorců v ČR je zásadní situace v západní Evropě. Velký vliv hraje především Evropská unie a její politika směřující k podpoře [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. EU je také významným zastáncem ''cirkulárně ekonomického přístupu.'' Mezi roky 2011 a 2015 probíhala kampaň ''EU Generation Awake'', která upozorňovala na problémy spojené s odpady.<ref>http://ec.europa.eu/environment/generationawake/ </ref> Evropská komise vydala 2. července 2014 nové sdělení k tzv. cirkulární ekonomice s názvem "Towards a circular economy: A zero waste programme for Europe".<ref>http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/ </ref> Koncem roku 2015 by pak měla předestřít ambiciózní strategii pro cirkulární ekonomii.<ref>http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm </ref><ref>http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/103464/evropsky-parlament-zada-zvysit-recyklaci-omezit-spalovani-a-nastartovat-setrnou-cirkularni-ekonomiku </ref> V České republice se začátkem roku etabloval Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú., který se zaměřuje na edukační i praktickou činnost směřující k analýze monitoringu odpadů.<ref>http://incien.org/o-nas/ </ref> V červnu uspořádala společnost Veolia jednu z prvních debat na problematiku CE s názvem ''BYZNYS VIZE 2015 aneb cirkulární ekonomika v praxi.''<ref>http://www.veolia.cz/cs/media/media/tiskove-zpravy/byznys-vize-2015-aneb-cirkularni-ekonomika-v-praxi </ref> O cirkulární ekonomice v ČR v praxi referuje na svých stránkách Asociace společenské odpovědnosti firem.<ref>http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/ </ref> Příkladem udržitelné výroby je např. projekt FOREWEAR, který v partnerství s Chráněnými dílnami Fokus Vysočina vyrábí funkčně-designové výrobky z recyklovaného materiálu šité švadlenkami v Chotěboři.<ref>http://www.forewear.cz/spoluprace-s-fokus-vysocina/ </ref> Značka Trash Made představuje kolekci originálních šperků, módních a bytových doplňků vyrobených z recyklovaných materiálů.<ref>http://www.trashmade.cz/ </ref> Brněnská RE: PARÁDA podporuje ideu recyklace a tvorbu mladých návrhářů.<ref>http://www.reparada.cz/ </ref> Značka Infiberry, která se zabývá ekologickými řešeními pro nákup a skladování potravin,<ref>https://www.facebook.com/infiberry/info?tab=page_info </ref> v první polovině roku 2015 představila produkt Frusack, kompostovatelnou alternativu plastového sáčku, který dovoluje dlouhodobé užívání a nepředstavuje ekologickou zátěž.<ref>http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-studentky-mediciny-vymyslely-designovy-bioplastovy-sacek/1216210 </ref><ref>http://infiberry.com/frusack </ref>
 
Koncepce cirkulární ekonomiky pomalu proniká i do [[w:cs:Česká republika|České republiky]]. Pro rozvinutí veřejné debaty o změně socioekonomických vzorců v ČR je zásadní situace v západní Evropě. Velký vliv hraje především Evropská unie a její politika směřující k podpoře [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. EU je také významným zastáncem ''cirkulárně ekonomického přístupu.'' Mezi roky 2011 a 2015 probíhala kampaň ''EU Generation Awake'', která upozorňovala na problémy spojené s odpady.<ref>http://ec.europa.eu/environment/generationawake/ </ref> Evropská komise vydala 2. července 2014 nové sdělení k tzv. cirkulární ekonomice s názvem "Towards a circular economy: A zero waste programme for Europe".<ref>http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/ </ref> Koncem roku 2015 by pak měla předestřít ambiciózní strategii pro cirkulární ekonomii.<ref>http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm </ref><ref>http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/103464/evropsky-parlament-zada-zvysit-recyklaci-omezit-spalovani-a-nastartovat-setrnou-cirkularni-ekonomiku </ref> V České republice se začátkem roku etabloval Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú., který se zaměřuje na edukační i praktickou činnost směřující k analýze monitoringu odpadů.<ref>http://incien.org/o-nas/ </ref> V červnu uspořádala společnost Veolia jednu z prvních debat na problematiku CE s názvem ''BYZNYS VIZE 2015 aneb cirkulární ekonomika v praxi.''<ref>http://www.veolia.cz/cs/media/media/tiskove-zpravy/byznys-vize-2015-aneb-cirkularni-ekonomika-v-praxi </ref> O cirkulární ekonomice v ČR v praxi referuje na svých stránkách Asociace společenské odpovědnosti firem.<ref>http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/ </ref> Příkladem udržitelné výroby je např. projekt FOREWEAR, který v partnerství s Chráněnými dílnami Fokus Vysočina vyrábí funkčně-designové výrobky z recyklovaného materiálu šité švadlenkami v Chotěboři.<ref>http://www.forewear.cz/spoluprace-s-fokus-vysocina/ </ref> Značka Trash Made představuje kolekci originálních šperků, módních a bytových doplňků vyrobených z recyklovaných materiálů.<ref>http://www.trashmade.cz/ </ref> Brněnská RE: PARÁDA podporuje ideu recyklace a tvorbu mladých návrhářů.<ref>http://www.reparada.cz/ </ref> Značka Infiberry, která se zabývá ekologickými řešeními pro nákup a skladování potravin,<ref>https://www.facebook.com/infiberry/info?tab=page_info </ref> v první polovině roku 2015 představila produkt Frusack, kompostovatelnou alternativu plastového sáčku, který dovoluje dlouhodobé užívání a nepředstavuje ekologickou zátěž.<ref>http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-studentky-mediciny-vymyslely-designovy-bioplastovy-sacek/1216210 </ref><ref>http://infiberry.com/frusack </ref>
  
''Tento článek je zveřejněn také na české Wikipedii k dalším aktualizacím a editaci.
+
''Tento článek je zveřejněn také na české Wikipedii k dalším aktualizacím a editaci.''
''
+
 
 
{{licence cc|Holub, Ondřej|Petiška, Eduard, Jr}}
 
{{licence cc|Holub, Ondřej|Petiška, Eduard, Jr}}
  
 
[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
 
[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
 +
<references />
 +
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]

Aktuální verze z 27. 10. 2019, 15:56

Cirkulární ekonomika je koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce.

Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou. První operuje s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a není u nich proto problém navrátit je zpět do biosféry. Druhý operuje se syntetickými látkami, jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné je z nich následně extrahovat a opět použít, a nebylo tak nikdy nutné je do biosféry navracet.[1]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Počátky tohoto pojmu jsou spojeny s knihou německého chemika Michaela Braungarta a amerického architekta Williama McDonougha Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things (Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci).

Změna vnímání produkčního řetězce[2][editovat | editovat zdroj]

Produkční řetězec podle konvenčního produkčního schématu

Metodou Posuzování životního cyklu není obtížné dojít k závěru, že udržitelný průmysl není slučitelný s tradiční produkční koncepcí Cradle to Grave (Od kolébky do hrobu), která vychází z lineárního produkčního řetězce. V tomto modelu vzniká odpad jak na konci řetězce v podobě použitého výrobku, tak v průběhu výrobního procesu. Tím mohou být třeba zplodiny vzniklé při transportu nebo rafinaci, přebytky výroby nebo obaly.

Zelený produkční řetězec[3]

Design výrobku v produkčním řetězci podle zásad Cradle to Cradle by měl zohledňovat environmentální šetrnost, možnost rozebrání na jednotlivé materiály a zdravotní nezávadnost prvotního produktu. Jednotlivé součástky musí být možné snadno přeměnit zpět na zdrojovou surovinu, z níž lze vyrobit výrobek o srovnatelné kvalitě jako byl ten původní.

Základní principy[editovat | editovat zdroj]

Změňme odpady v suroviny[editovat | editovat zdroj]

Odpad v podstatě neexistuje. Biologické i technické komponenty produktu jsou navrženy záměrně tak, aby mohly cirkulovat, aby je bylo možné rozložit na suroviny a zvonu použít. Látky biologického původu nejsou toxické, a mohou být proto kompostovány. Syntetické látky jsou navrženy tak, aby mohly být užity znova při spotřebě minimálního množství energie.

V rozmanitosti je síla[editovat | editovat zdroj]

Adaptabilita je v rychle se měnícím světě stále větší předností. Abychom dosáhli cirkulání ekonomiky, musíme se soustředit na výrobu produktů s delší životností, které bude možné snadno modifikovat a opravit. Za zmínku stojí i strategie emočně trvanlivého designu. Systémy produkující rozmanité výrobky a materiály v široké škále velikostí a variant jsou odolnější náhlým změnám, než systémy postavené čistě na efektivitě.[4]

Energie z obnovitelných zdrojů[editovat | editovat zdroj]

Nelze uvažovat v parametrech cirkulární ekonomiky, pokud tempo, kterým čerpáme zdroje, vyváří nejistotu, že pro budoucí generace budou moci existovat v rámci stejných produkčních a spotřebních parametrů. Je potřeba čerpat energii ze Slunce, které svítí právě teď, větru, který právě vane nebo z geotermálních zdrojů.

Harmonický rozvoj sociální, ekonomické a environmentální oblasti[editovat | editovat zdroj]

Nezbytností je schopnost uvažovat v dlouhodobém horizontu a být schopni dávat různé jevy do souvislosti. Společnost se musí rozvíjet nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale také brát ohled na kvalitu života a environmentální ochranu.

Cirkulární ekonomika zpochybňuje způsob lineárního uvažování, který říká, že výsledek procesu musí být vždy uměřený vstupu. Upozorňuje na to, že jakékoli přírodní systémy jsou schopné se evolučně vyvíjet pozitivním směrem. Hovoříme pak o biomimetickém aspektu cirkulární ekonomiky, napodobujeme přírodu co do efektivity využívání zdrojů a vytváření udržitelných ekosystémů.

Porozumění systému je klíčové, pokud chceme v rámci takového systému provádět změny. Ignorování nebo špatná interpretace trendů, procesů, fungování věcí a míry reálných lidských dopadů na náš socio-ekologický systém, může vést ke katastrofickým výsledkům. Abychom se vyhnuli chybám, musíme uplatňovat holistický přístup. Švédská nezisková organizace The Natural Step navrhla soubor podmínek, jež je třeba splnit pro to, aby bylo možné navrhnout systém, který se bude řídit principy cirkulární ekonomie.

Odstraňování negativních externalit[editovat | editovat zdroj]

Stále bojujeme s názorem, že ekonomický růst je nutně spjat se zhoršováním životního prostředí a kvality života. Tedy pokud hovoříme o environmentální politice, diskuse probíhá spíše o zmírňování negativních dopadů průmyslové výroby. Cirkulární ekonomika znamená přechod od minimalizace negativních dopadů k optimalizaci dopadů pozitivních.[5]

Teorie omezení postuluje, že kdybychom v systému odstranili všechna omezení, dosahoval by nekonečného výkonu. Cradle to Cradle design se zaměřuje podobným směrem, leč míří k realističtějším výsledkům. Jedním ze základních principů je odstraňováním negativních externalit plynoucích z produkce, užívání i likvidace výrobků. Takovými externalitami mohou být třeba chemické výpary z nábytku, tapet, koberců, různých plastů či nátěrů, které zhoršují kvalitu ovzduší v domácnostech. To má i negativní sociální dopady v podobě nárůstu počtu astmatiků a ekonomické v podobě finanční zátěže pro veřejné zdravotnictví či rozpočty domácností.

Odstraňujeme tím princip přesouvání problémů do budoucna. V současnosti potřebujeme přilepit tapety, v budoucnu potřebujeme být zdraví. Cradle to cradle design by nám měl umožnit obojí. Extenzí odstranění negativních externalit je kumulace všech možných pozitivních externalit. To v praxi znamená, že můžeme mít barvu, která nejen barví stěny a nezpůsobuje rakovinu, ale také čistí vzduch od oxidů dusíku.

Koncepce určující rámec cirkulární ekonomiky[editovat | editovat zdroj]

Biomimetika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Biomimetika.

Jak říká William Mcdounogh: „Zkusme navrhnout něco tak elegantního jako strom. Představte si, že by se nám podařilo navrhnout něco, co produkuje kyslík, zadržuje uhlík, zpracovává dusík, využívá solární energie, čistí vodu, vytváří komplexní sacharidy, produkuje jídlo, má vlastní mikroklima, mění barvy s ročními obdobími, samo se reprodukuje…“[6] Příroda je pro nás vzor efektivity výrobních řetězců, ale také měřítko ke srovnání našich inovací.

Průmyslová ekologie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Průmyslová ekologie.

Je obor, který studuje materiálové a energetické toky v rámci průmyslových podniků a výrobních řetězců. V rámci industriálních ekosystémů jde o vytváření a následné aplikování modelů jakýchsi uzavřených smyček, v nichž je odpad vnímán jako potenciální výrobní vstup. Klade důraz na holistický přístup a braní ohledu na lokální ekologická omezení i případný globální dopad zamýšlené výroby.

Cradle to Cradle[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Cradle to Cradle design.

Pojem, který vymyslel švýcarský architekt Walter R. Stahel, který byl zastáncem výroby a spotřeby kvalitních materiálů s dlouhou životnost s možností opětovného použití, opravy nebo modifikací. Je spoluzakladatelem Product Life Institutu v Ženevě. Myšlenky jeho a jemu podobných vyústily v to, o čem dnes mluvíme jako o cirkulární ekonomice, kde průmyslové podniky samy kladou důraz na kvalitu výrobků, jejich recyklovatelnost, minimalizaci produkce odpadu, lokální zaměstnanost, produkci i spotřebu a efektivní využívání zdrojů obecně.

Další posun nastal díky Michaelu Braungartovi a Williamu McDonoughovi, kteří tento koncept začali popularizovat na začátku tisíciletí, a díky nimž se nyní dostává do politického mainstreamu.

Modrá ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Modrá ekonomie.

Koncept vytvořený belgickým businessmanem Guntrem Paulim. Modrá ekonomie je open source iniciativa, složená z několika případových studí, jíž Pauli předložil Římskému klubu. Je založena na 21 základních principech. Navrhuje sdílení vědeckých poznatků pomocí open-source komunikačních platforem a imitaci procesů běžných v přírodě. Dělá výraznou distinkci mezi cenou a hodnotou věcí.

Cirkulární ekonomika v České republice[editovat | editovat zdroj]

Koncepce cirkulární ekonomiky pomalu proniká i do České republiky. Pro rozvinutí veřejné debaty o změně socioekonomických vzorců v ČR je zásadní situace v západní Evropě. Velký vliv hraje především Evropská unie a její politika směřující k podpoře udržitelného rozvoje. EU je také významným zastáncem cirkulárně ekonomického přístupu. Mezi roky 2011 a 2015 probíhala kampaň EU Generation Awake, která upozorňovala na problémy spojené s odpady.[7] Evropská komise vydala 2. července 2014 nové sdělení k tzv. cirkulární ekonomice s názvem "Towards a circular economy: A zero waste programme for Europe".[8] Koncem roku 2015 by pak měla předestřít ambiciózní strategii pro cirkulární ekonomii.[9][10] V České republice se začátkem roku etabloval Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú., který se zaměřuje na edukační i praktickou činnost směřující k analýze monitoringu odpadů.[11] V červnu uspořádala společnost Veolia jednu z prvních debat na problematiku CE s názvem BYZNYS VIZE 2015 aneb cirkulární ekonomika v praxi.[12] O cirkulární ekonomice v ČR v praxi referuje na svých stránkách Asociace společenské odpovědnosti firem.[13] Příkladem udržitelné výroby je např. projekt FOREWEAR, který v partnerství s Chráněnými dílnami Fokus Vysočina vyrábí funkčně-designové výrobky z recyklovaného materiálu šité švadlenkami v Chotěboři.[14] Značka Trash Made představuje kolekci originálních šperků, módních a bytových doplňků vyrobených z recyklovaných materiálů.[15] Brněnská RE: PARÁDA podporuje ideu recyklace a tvorbu mladých návrhářů.[16] Značka Infiberry, která se zabývá ekologickými řešeními pro nákup a skladování potravin,[17] v první polovině roku 2015 představila produkt Frusack, kompostovatelnou alternativu plastového sáčku, který dovoluje dlouhodobé užívání a nepředstavuje ekologickou zátěž.[18][19]

Tento článek je zveřejněn také na české Wikipedii k dalším aktualizacím a editaci.

  1. MCDONOUGH, William; BRAUNGART, Michael. Cradle to Cradle: Remaking the way we make things. 1. vyd. New York: North Point Press, 2002. 193 s. ISBN 978-0-86547-587-8. S. 4. 
  2. https://saylordotorg.github.io/text_sustainability-innovation-and-entrepreneurship/s10-01-green-supply-chains.html
  3. https://saylordotorg.github.io/text_sustainability-innovation-and-entrepreneurship/s10-01-green-supply-chains.html
  4. MCDONOUGH, William; BRAUNGART, Michael. Cradle to Cradle: Remaking the way we make things. 1. vyd. New York: North Point Press, 2002. 193 s. ISBN 978-0-86547-587-8. S. 32-34. 
  5. MCDONOUGH, William; BRAUNGART, Michael. Cradle to Cradle: Remaking the way we make things.. 1. vyd. New York: North Point Press, 2002. 193 s. ISBN 978-0-86547-587-8. S. 9,10. 
  6. http://www.ted.com/talks/william_mcdonough_on_cradle_to_cradle_design#t-1084915
  7. http://ec.europa.eu/environment/generationawake/
  8. http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/
  9. http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm
  10. http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/103464/evropsky-parlament-zada-zvysit-recyklaci-omezit-spalovani-a-nastartovat-setrnou-cirkularni-ekonomiku
  11. http://incien.org/o-nas/
  12. http://www.veolia.cz/cs/media/media/tiskove-zpravy/byznys-vize-2015-aneb-cirkularni-ekonomika-v-praxi
  13. http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/
  14. http://www.forewear.cz/spoluprace-s-fokus-vysocina/
  15. http://www.trashmade.cz/
  16. http://www.reparada.cz/
  17. https://www.facebook.com/infiberry/info?tab=page_info
  18. http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-studentky-mediciny-vymyslely-designovy-bioplastovy-sacek/1216210
  19. http://infiberry.com/frusack