Otevřít hlavní menu

CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě

Verze z 9. 4. 2019, 16:09, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (added Category:Sport a životní prostředí using HotCat)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Obsah

ÚvodEditovat

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.[1]

KrajinaEditovat

CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.[1]

Rozdělení krajiny[1]:Editovat

46% lesy

44% zemědělský půdní fond

1,9 % vodní plochy

0,9 % zastavěné plochy.

5% ostatní plochy

Skalní útvaryEditovat

Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). [2]

VodstvoEditovat

Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. [2]

Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). [3]

Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).[1]

Ochrana přírodyEditovat

Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.[4]

Předměty ochranyEditovat

“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.” [5]

“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.” [6]

chráněné rostliny (např.):Editovat

  • čípek objímavý
  • ptačinec dlouholistý
  • mléčivec alpský
  • suchopýrek alpský
  • různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic

chránění živočichové (např.):Editovat

  • mlok skvrnitý
  • čáp černý
  • datel černý
  • krkavec velký
  • rejsek horský
  • hraboš mokřadní

Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)[7]Editovat

4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)

10 PR - přírodních rezervací (Čtyři palice, Meandry Svratky u Milov…)

37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)

Sport v CHKO Žďárské vrchyEditovat

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.

Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. [8]

Horolezectví  Editovat

CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.

Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. [9]

Pravidla ČHS[10]Editovat

Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:

Lezci jsou povinni:

  • chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
  • v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
  • řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa

Lezcům je zakázáno:

  • jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
  • používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
  • při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
  • přidávat skalní skoby do již hotových

Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy [11]Editovat

Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti.

  • přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
  • lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
  • používání magnézia je zakázáno
  • výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
  • organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO

Současná omezení [12]Editovat

Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.

Povolení lezení [13]
celoročně od července do prosince zákaz
Devět skal

Malinské skály

Drátník

Čtyři palice

Pasecké skály

Vávrova skála

Rozštípená skála

Štěnice

Bílá skála

Černá skála

Uhlíř

Ostrá

Milovské perničky

Zkamenělý zámek

Rybenské Perničky

Štarkov

Bohdalec

Černá skála

Lisovská skála

Prosička

Milovské Perničky (pod cestou)


Aktuální informace (21. 3. 2019)Editovat

Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.

“Pokud je člověk vyruší, začnou létat v kruzích okolo a ozývají se charakteristickým varovným hlasem - liší se od běžného krkavčího krákání. Je to jasný signál, že by měl člověk místo opustit. Všem ohleduplným návštěvníkům děkujeme,“ [14]

Seznam referencíEditovat

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/
  2. 2,0 2,1 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy
  3. http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html
  4. ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
  5. https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm)
  6. https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
  7. FALTYSOVÁ, Bc. Olga. Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.
  8. http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/
  9. http://www.goat.cz/Lezeni/ZdarskeVrchy/_Guide/pdf/ZdarskeVrchy1.pdf
  10. https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557
  11. https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
  12. https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/
  13. https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
  14. https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/ctyri-palice-obsadili-krkavci-navstevnici-tam-maji-zakaz-vstupu-20190321.html

Ostatní zdrojeEditovat

DOLEŽAL, Ferdinand. TREFULKA, František. Ždárské vrchy. Průvodce po horolezeckých terénech Vysočiny. Ždár nad Sázavou: TJ Vysočina, 2001. s. 2 – 3

Klenoty naší krajiny, Žďárské vrchy.[epizoda televizního seriálu]. Česká republika. Česká televize 24. 7. 2016

CHKO Žďárské vrchy po čtyřiceti letech. Ochrana přírody [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-zdarske-vrchy-po-ctyriceti-letech/