Bivakování v chráněných územích: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
(+ obr)
Bez shrnutí editace
Řádek 24: Řádek 24:
}}</ref>
}}</ref>


Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.<ref name="Sykora" /><ref name=":0" />
Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.<ref name="Sykora" /><ref name=":0" /><ref name=":3" />
   
   
Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.<ref name=":0">{{Citace monografie
Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.<ref name=":0">{{Citace monografie
Řádek 52: Řádek 52:
}}</ref>
}}</ref>


Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil.  
Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil. Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak  bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.<ref name=":0" /><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak  bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.
| titul = Táboření a bivakování v horách
| periodikum = Pohora.cz
| url = https://www.pohora.cz/trenink-a-zdravi/taboreni-a-bivakovani-v-horach/
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = Táboření a bivakování v horách – Treking.cz
| periodikum = www.treking.cz
| url = https://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":3" />


'''Při budování bivaku bereme v potaz:'''
'''Při budování bivaku bereme v potaz:'''<ref name="Sykora" />


*bezpečnost
*bezpečnost
*signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
*signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
*energetickou náročnost
*energetickou náročnost
*blízkost vodního zdroje<ref name="Sykora" />
*blízkost vodního zdroje


==Důvody k bivakování==
==Důvody k bivakování<ref name="Sykora" /><ref name=":4" /><ref name=":6">SÝKORA K., MICHALIČKA V. a kol. K teorii přesunů na sněhu a ledu. 1. vydání Praha 2019. VO FTVS Praha</ref>==


*špatné povětrnostní podmínky
*špatné povětrnostní podmínky
Řádek 69: Řádek 78:
*bouřka
*bouřka
*nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a  minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
*nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a  minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
*úraz<ref>{{Citace elektronického periodika
*úraz
| titul = Táboření a bivakování v horách
| periodikum = Pohora.cz
| url = https://www.pohora.cz/trenink-a-zdravi/taboreni-a-bivakovani-v-horach/
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref>
   
   
==Bivakování v chráněných územích==
==Bivakování v chráněných územích.<ref name=":5" /><ref name=":1">{{Citace periodika
Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je  v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Táboření a bivakování v horách – Treking.cz
| periodikum = www.treking.cz
| url = https://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Jelínek
| příjmení = Jelínek
| jméno = Milan
| jméno = Milan
Řádek 93: Řádek 91:
| url = https://is.muni.cz/th/msqzl/Diplomova_prace_FINAL.pdf
| url = https://is.muni.cz/th/msqzl/Diplomova_prace_FINAL.pdf
| datum přístupu = 2019-04-04
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref>
}}</ref><ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
==Rozdíly mezi tábořením a bivakováním==
| jméno =  
Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi...
| periodikum = Zákony pro lidi
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-123/zneni-20180101
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 104: Řádek 107:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 112: Řádek 115:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>==  
| příjmení =  
Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je  v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.
| jméno =  
| titul = 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi...
==Rozdíly mezi tábořením a bivakováním <ref name=":1" /><ref name=":8" /><ref name=":9" /><ref name=":7" />==
| periodikum = Zákony pro lidi
Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-123/zneni-20180101
==Bivakování v létě<ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref>
==Bivakování v létě==
[[Soubor:Bivak.jpg|náhled]]
Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří.  
[[Soubor:Ořez pončo.jpg|náhled|Pončo do tvaru A]]
Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.
 
V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.<ref name=":3" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Herzán
| příjmení = Herzán
| jméno = Jiří
| jméno = Jiří
Řádek 140: Řádek 133:
| strany =  
| strany =  
| isbn =  
| isbn =  
}}</ref><ref name=":1" /><ref name=":2" />
}}</ref>==
[[Soubor:Bivak.jpg|náhled|karimatka-spacák-bivakovcí pytel ]]
Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří.
[[Soubor:Ořez pončo.jpg|náhled|přístřešek z ponča typu "A"]]
Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.
 
V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.


'''Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu.'''
'''Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu.'''
    
    
==Bivakování v zimě==
==Bivakování v zimě==
Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. (cit. ladyk) (pub. přesuny, ziní hyr)
Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. <ref name=":0" /><ref name=":6" />


V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.<ref name="Sykora" />
V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.<ref name="Sykora" />


===Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování===
===Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování: <ref name=":0" /><ref name=":2" />===


*sněžnice/skialpy
*sněžnice/skialpy
Řádek 157: Řádek 156:
*lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
*lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
*prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
*prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
*karimatka
**karimatka
*spací pytel
**spací pytel
*bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak)<ref name=":0" /><ref name=":2" />
**bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak)


===Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:===
===Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:<ref name=":0" />===


*v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina),
*v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina)
*mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny).<ref name=":0" />
*mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny).


Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.
Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.
Bivakování na sněhu
je to nejjednodušší  a nejvhodnějším způsob. K bivakování  lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú.


Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.  
Bivakování na sněhu je to nejjednodušší  a nejvhodnějším způsob. K bivakování  lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú. Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.<ref name=":6" />


===Nouzový bivakovací pytel===
===Nouzový bivakovací pytel<ref name=":6" />===
Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti.
Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti. Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem. [[Soubor:Bivouac2.jpg|náhled|Přespání v Žďárského pytli]]
Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem.  
Obr. č. 3 Nouzový bivakovací pytel
[[Soubor:Bivouac2.jpg|náhled|Přespání v Žďárského pytli]]


===Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)===
===Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)<ref name=":6" /><ref name=":0" />===
Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt  i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.<ref name=":0" />
Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt  i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.


Obr. č.  4  bivakovací pytel
Obr. č.  4  bivakovací pytel
[[Soubor:Snow Cave on Mount Hood.jpg|náhled|Záhrab (sněhová jeskyně)]]
[[Soubor:Snow Cave on Mount Hood.jpg|náhled|Záhrab (sněhová jeskyně)]]


===Záhrab (sněhová jeskyně)===
===Záhrab (sněhová jeskyně)<ref name=":0" /><ref name=":6" /><ref name=":3" />===


V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto  případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.  
V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto  případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.  


====Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně):====
====Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně): <ref name=":0" /><ref name=":6" /><ref name=":3" />====


*sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
*sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
Řádek 197: Řádek 190:
*strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)
*strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)
   
   
Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Záhrab (sněhová jeskyně) by měla být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.<ref name=":3" /><ref name=":0" /><ref name="Sykora" />
Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Měla by být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.
 
obr. 5. záhrab


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 4. 4. 2019, 17:46

Bivakováním rozumíme přenocování v terénu bez dostatečného komfortu. Často bývá bráno jako synonymum pro nouzové přenocování. Ne každý bivak však musí být nouzový. Při pobytu v horském prostředí, speciálně pak při horolezectví a turistice ve volné přírodě většinou zvažujeme možnost přenocování v bivaku. Nemělo by se nám tedy stát, že se ocitneme v terénu s nedostatečným vybavením. To je chyba, která nás může stát život.[1][2]

Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.[2][3][4]

Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.[3][2][4]

Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil. Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.[3][5][6][4]

Při budování bivaku bereme v potaz:[2]

  • bezpečnost
  • signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
  • energetickou náročnost
  • blízkost vodního zdroje

Důvody k bivakování[2][5][7]

  • špatné povětrnostní podmínky
  • silný vítr znemožňující bezpečný pohyb
  • zhoršená viditelnost ve složitém a nebezpečném terénu (mlha, tma, sněžení)
  • bouřka
  • nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
  • úraz

Bivakování v chráněných územích.[6][8][9][10][11]

Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.

Rozdíly mezi tábořením a bivakováním [8][10][11][9]

Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou

Bivakování v létě[1][4][8][12]

karimatka-spacák-bivakovcí pytel

Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří.

přístřešek z ponča typu "A"

Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.

V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.

Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu.

Bivakování v zimě

Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. [3][7]

V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.[2]

Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování: [3][1]

  • sněžnice/skialpy
  • kvalitní oblečení (cibulový systém)
  • čelová svítilna
  • dostatek tekutin a stravy
  • lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
  • prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
    • karimatka
    • spací pytel
    • bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak)

Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:[3]

  • v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina)
  • mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny).

Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.

Bivakování na sněhu je to nejjednodušší a nejvhodnějším způsob. K bivakování lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú. Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.[7]

Nouzový bivakovací pytel[7]

Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti. Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem.

Přespání v Žďárského pytli

Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)[7][3]

Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.

Obr. č. 4 bivakovací pytel

Záhrab (sněhová jeskyně)

Záhrab (sněhová jeskyně)[3][7][4]

V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.

Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně): [3][7][4]

  • sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
  • vchod do bivaku udělat co nejmenší a směrem dovnitř stoupá (komínový efekt)
  • každý jedinec v záhrabu potřebuje prostor široký asi 60 cm a vysoký tak, aby umožnil pohodlné sezení
  • nutnost vytvoření větracích otvorů ve stropu záhrabu (minimálně dva otvory sondou na osobu)
  • strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)

Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Měla by být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 NEUMAN, JAN,. Turistika a sporty v přírodě : přehled základních znalosti a dovedností pro výchovu v přirodě. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 9788026203223, ISBN 8026203224. OCLC 1013741989 
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 SÝKORA, Karel. Pohyb v horském terénu [přednáška]. Špindlerův Mlýn: kurz přesunů na sněhu a ledu 2018. [s.l.]: [s.n.] 
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 MICHALIČKA, Vladimír. Bivakování [přednáška]. Špindlerův Mlýn: Kurz přesunů na sněhu a ledu 2019. [s.l.]: [s.n.] 
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 DARMAN, PETER. Jak přežít v extrémních podmínkách. Vyd. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress 252 s. s. Dostupné online. ISBN 8072180355, ISBN 9788072180356. OCLC 40089215 
  5. ↑ 5,0 5,1 Táboření a bivakování v horách. Pohora.cz [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ 6,0 6,1 Táboření a bivakování v horách – Treking.cz. www.treking.cz [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 7,6 SÝKORA K., MICHALIČKA V. a kol. K teorii přesunů na sněhu a ledu. 1. vydání Praha 2019. VO FTVS Praha
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 JELÍNEK, Milan. Táboření v přírodě v kontextu ochrany životního prostředí (diplomová práce). is.muni.cz. 2017. Dostupné online [cit. 2019-04-04].  
  9. ↑ 9,0 9,1 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ 10,0 10,1 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ 11,0 11,1 289/1995 Sb. Lesní zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ HERZÁN, Jiří. Abeceda tábořiště. Praha: Olympia, 1977. 172 s. 

Literatura

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bivakování_v_chráněných_územích&oldid=23126“