Antropogenní cykly škodlivých látek: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Těžké kovy ==
== Těžké kovy ==
Za nebezpečné [[w:cs:těžký kov|těžké kovy]] se považuje [[w:cs:kadmium|kadmium]], [[w:cs:rtuť|rtuť]], [[w:cs:olovo|olovo]], [[w:cs:nikl|nikl]], [[w:cs:chrom|chrom]] a [[w:cs:měď|měď]]. Počítá se k nim také [[w:cs:arsen|arsen]], který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž [[w:cs:polokovy|polokovem]]. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.


Za nebezpečné těžké kovy se považuje kadmium, rtuť, olovo, nikl, chrom a měď. Počítá se k nim také arsen, který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž metaloidem. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.
== Perzistentní organické sloučeniny ==
[[File:Furan.svg|right|thumb|150px|Strukturní vzorec furanu]]
Za podstatně nebezpečnější se považují [[w:cs:perzistentní organická látka|perzistentní organické látky]]. Patří mezi ně především [[w:cs:polycyklické aromatické uhlovodíky|polycyklické aromatické uhlovodíky]], které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé [[w:cs:biocid|biocidy]] a známé [[w:cs:Polychlorované bifenyly|polychlorované bifenyly (PCB)]] a podobné látky.


== Persistentní organické sloučeniny ==
== Dioxiny a furany ==
Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané [[w:cs:dioxiny|dioxiny]] a [[w:furan|furany]], které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.


Za podstatně nebezpečnější se považují persistentní organické škodliviny. Patří mezi ně především polycyklické aromatické uhlovodíky, které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé biocidy a známé polychlorované bifenyly (PCB) a podobné látky.
== Odkazy ==


== Dioxiny a furany ==
=== Externí odkazy ===
*{{Wikipedia en|Heavy metals}}
*{{Wikipedia en|Persistent organic pollutant}}
*{{Wikipedia en|Dioxin}}
*{{Wikipedia en|Furan}}
*{{Wikipedia en|Biocide}}
 
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]


Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané dioxiny a furany, které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.


{{Koloběhy}}
{{Koloběhy}}
{{jdl}}

Aktuální verze z 15. 5. 2016, 07:19

Těžké kovy[editovat | editovat zdroj]

Za nebezpečné těžké kovy se považuje kadmium, rtuť, olovo, nikl, chrom a měď. Počítá se k nim také arsen, který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž polokovem. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.

Perzistentní organické sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Strukturní vzorec furanu

Za podstatně nebezpečnější se považují perzistentní organické látky. Patří mezi ně především polycyklické aromatické uhlovodíky, které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé biocidy a známé polychlorované bifenyly (PCB) a podobné látky.

Dioxiny a furany[editovat | editovat zdroj]

Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané dioxiny a furany, které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Heavy metals na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Dioxin na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Furan na anglické Wikipedii.
  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Biocide na anglické Wikipedii.


Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek