Otevřít hlavní menu

Antinatalismus

Antinatalismus (nebo také childfree movement, childfreedom, česky bezdětné hnutí) je sociální skupina jedinců, kteří se rozhodli nemít vlastní potomky. Důvody pro to mohou mít různé, od etických, přes zdravotní, ekonomické, sociální až po environmentální.[1]

Obsah

Historie hnutíEditovat

Antinatalismus vychází z filosofických a náboženských kořenů. Eticky spornou otázkou přivedení vlastních dětí na svět (tedy „Mít či nemít děti?“) se zabýval např. i Buddha nebo různé odnože křesťanského hnutí. Část svého díla věnoval tomuto tématu i Arthur Schopenhauer. Ten mluvil o celkové hodnotě života jako o záporné; v životě je podle něj vše zatíženo utrpením. Podle něj je tak nerozumné plodit potomky do světa plného utrpení. Na Schopenhauera navázali i další filosofové jako Peter Wessel Zapffe, David Benatar nebo Jimmy Alfonso Licon.

Postupně se však k etickému pohledu na bezdětnost přidávaly další důvody, pro příklad:

  • Obavy ohledně vlivu těhotenství na ženské tělo a jeho zdraví (např. přibývání na váze, strie, inkontinence, smrt).
  • Nedostatek ekonomických zdrojů pro zajištění rodiny.
  • Osobní pohoda.
  • Poškození nebo ztráta partnerského vztahu.
  • Přesvědčení, že může jedinec více přispět lidstvu pomocí jiné práce.[2][3]

Lidé, ať už s jakoukoliv motivací, se pak v 70. letech 20. století začali sdružovat a diskutovat spolu o problémech spojených s mateřstvím a otcovstvím v dnešní době. Vznikly tak oficiální skupiny jako National Organization for Non-Parents nebo No Kidding!.

Environmentální hnutíEditovat

Velká hnutí, které v posledních desetiletích začaly nabývat na síle, jsou pro-environmentální bezdětné skupiny. Pro život bez potomka se rozhodly, aby pomohly nebo ještě více neškodily životnímu prostředí, to hlavně v tématech přelidnění, znečištění, nedostatku zdrojů a klimatických změn.

Ukazuje se, že k redukci uhlíkových emisí je nejefektivnější cestou přivést na svět o jedno dítě méně. Za každý rok života rodiče ze Spojených států totiž dítě vyprodukuje 58 tun oxidu uhličitého. Toto číslo bylo vypočítáno na základě spotřeby dítěte, ale i jeho budoucích potomků. Jestliže se člověk v USA rozhodne mít o jedno dítě méně, je to stejně efektivní v redukci emisí jako kdyby 684 teenagerů pečlivě recyklovalo odpad po celý svůj život.[4] V rámci přelidnění by mohla, podle některých zástupců antinatalismu, pomoci i donucovací opatření od státu (např. politika jednoho dítěte).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Childfree movement - RationalWiki. rationalwiki.org [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  2. 'I really regret it. I really regret having children'. theglobeandmail.com. . Dostupné online [cit. 2019-07-22].  
  3. BLACKSTONE, Amy; STEWART, Mahala Dyer. “There’s More Thinking to Decide”: How the Childfree Decide Not to Parent. The Family Journal. 2016-7, roč. 24, čís. 3, s. 296–303. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1066-4807. DOI:10.1177/1066480716648676. (anglicky) 
  4. WYNES, Seth; NICHOLAS, Kimberly A. The climate mitigation gap: education and government recommendations miss the most effective individual actions. Environmental Research Letters. 2017-07-01, roč. 12, čís. 7, s. 074024. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1748-9326. DOI:10.1088/1748-9326/aa7541.  

Externí odkazyEditovat

  • HUNT, Elle. BirthStrikers: meet the women who refuse to have children until climate change ends. The Guardian. 2019-03-12. Dostupné online [cit. 2019-07-23]. ISSN 0261-3077. (en-GB) 
  • TIMSIT, Annabelle. These millennials are going on “birth strike” because of climate change. Quartz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. (anglicky)