Úvod

Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku je velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují biodiverzitu, zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím je postupně nahrazována křovinným a později lesním porostem. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody.

Agroenvironmentální programy

Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství (MZe) je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí.

AEP v zemědělské praxi

Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření tzn. Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství[1] . Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Mezi ně patří například zákaz používání GMO, omezení syntetických hnojiv a upřednostňování organického hnojiva, zajištění vyšší kvality života hospodářským zvířatům, kosení luk v předepsaných termínech a bez použití mechanizace atd. Přihlášky a projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech. Pozitivním přínosem AEP je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, trh, …). Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)[2].

Hlavní cíle AEP:

  • zamezit zrychlenému odtoku vody z krajiny
  • snížit erozi půdy
  • podpořit ekologickou stabilitu krajiny
  • zachovat a zvýšit přírodní rozmanitost na zemědělsky využívané půdě[3]

Zdroje

Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46

http://www.agroenvi.cz/default.asp?ch=135&typ=1&val=23449&ids=0

Externí odkazy

http://www.agroenvi.cz/default.asp?ch=135&typ=1&val=23449&ids=0
http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8

Literatura

Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Dostupné na: http://www.agroenvi.cz/attachments/0_agroenvi-web_II.pdf

Šarapatka, B. a Zídek, T. (2005): Šetrné formy zemědělského hospodaření v krajině a agroenvironmentální programy, Ministerstvo zemědělství. Dostupné na: http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8