Agroenvironmentální programy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(+ kat)
 
(Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
===Agroenvironmentální programy===
Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku, např. květnaté louky, či mokřady s bohatstvím druhů jsou velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují [[biodiverzita|biodiverzitu]], zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím postupně zarůstá křovinným a později lesním porostem, přičemž klesá diverzita prostředí i života v něm. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody.
Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. Díky zemědělskému hospodaření v Evropě se změnil poměr lesních a nelesních ekosystémů ve prospěch nelesních. Novodobé hospodaření, zvláště v druhé polovině 20. století vážně ohrozilo různorodost krajiny. Na přelomu století hospodařící subjekty dostávají od společnosti vedle zajištění potravin další úkol a to zachovat pestrou mozaiku biotopů tedy tradiční krajinu Evropy. AEP jsou finanční podporou této nové úlohy zemědělců. (Fišer 2007)


Agroenvironmentální programy jsou dotační tituly MZe. Jejich cílem je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova.
==Agroenvironmentální programy==
Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření. Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS).
Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí.
Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství (MZe) je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí.


Přihlášky, projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech.
=== AEP v zemědělské praxi===
Pozitivním přínosem těchto programů je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, trh, …).
Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření tzn. Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství<ref>k dispozici na: http://www.agronavigator.cz/UserFiles/File/Zk242+NR2092_kons4-07%20int-titl_Barva.pdf</ref> . Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Mezi ně patří například zákaz používání [http://cs.wikipedia.org/wiki/GMO GMO], omezení syntetických hnojiv a upřednostňování organického hnojiva, zajištění vyšší kvality života hospodářským zvířatům, kosení luk v předepsaných termínech a bez použití mechanizace atd. Přihlášky a projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech.


===Hlavní cíle a opatření AEP:===
Pozitivním přínosem AEP je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, trh…). Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)<ref>http://www.lpis.cz</ref>.
 
===Hlavní cíle AEP===
*zamezit zrychlenému odtoku vody z krajiny
*zamezit zrychlenému odtoku vody z krajiny
*snížit erozi půdy
*snížit erozi půdy
*podpořit ekologickou stabilitu krajiny
*podpořit ekologickou stabilitu krajiny
*zachovat a zvýšit přírodní rozmanitost na zemědělsky využívané půdě
*zachovat a zvýšit přírodní rozmanitost na zemědělsky využívané půdě<ref>(Hradil (eds.) 2004)</ref>
(Hradil (eds.) 2004)


===Vyhodnocení výsledků aplikace AEP===
Do AEP je zapojeno již více než 20 % celkové rozlohy zemědělských ploch v EU. Pozitivní výsledky lze nalézt zejména ve:
*snížení spotřeby hnojiv
*zvýšení biologické rozmanitosti
*zlepšení informovanosti a postoje farmářů k otázkám ochrany životního prostředí (ŽP)
*v porovnání s relativně nízkými náklady došlo k výraznému zlepšení ŽP


==Odkazy==
== Zdroje ==
=== Zdroje ===
 
<references/>
Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46
*Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46
 
Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo Životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem Zemědělství. Dostupné na: http://www.agroenvi.cz/attachments/0_agroenvi-web_II.pdf
 
http://www.agroenvi.cz/default.asp?ch=135&typ=1&val=23449&ids=0


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
   
*[http://www.agro-envi-info.cz/ Síť informačních center zaměřených na vzdělávání a osvětu v oblasti agroenvironmentálně orientovaných programů]
http://www.agroenvi.cz/default.asp?ch=135&typ=1&val=23449&ids=0
*http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8


=== Literatura ===
=== Literatura ===
Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo Životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem Zemědělství.
*Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
 
*Šarapatka, B. a Zídek, T. (2005): Šetrné formy zemědělského hospodaření v krajině a agroenvironmentální programy, Ministerstvo zemědělství. Dostupné na: http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8


[[Kategorie:Skupina F]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]

Aktuální verze z 1. 5. 2016, 11:23

Významný podíl zemědělské půdy vzniklý hospodařením generací rolníku, např. květnaté louky, či mokřady s bohatstvím druhů jsou velmi hodnotným přírodním bohatstvím. S přechodem k intenzivnímu způsobu zemědělství po 2. světové válce byly některé tyto plochy přeměněny na rozlehlé lány, které však značně omezují biodiverzitu, zhoršují retenční schopnost krajiny a jsou snadno erodovatelné. Jinde se hospodářská tradice přerušila, člověk krajinu opustil a cenná pestrá mozaika biotopů daná právě šetrným zemědělstvím postupně zarůstá křovinným a později lesním porostem, přičemž klesá diverzita prostředí i života v něm. Agroenvironmentální programy jsou cílené na rozvoj a ochranu právě těch lokalit, kde citlivé hospodaření udržuje, či dokonce zvyšuje jejich hodnotu z hlediska ochrany přírody.

Agroenvironmentální programy[editovat | editovat zdroj]

Agroenvironmentální programy (AEP) již svým názvem spojují zemědělský a environmentální přístup. Od svého vzniku se postupně stávají výrazným finančním nástrojem, který je využíván pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí. Evropská unie zavedla agroenvironmentální programy v rámci Společné zemědělské politiky. Jsou zakotveny v legislativě, a proto je od roku 1992 povinností členských států je na svém území zavádět. Cílem agroenvironmentální programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství (MZe) je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí.

AEP v zemědělské praxi[editovat | editovat zdroj]

Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření tzn. Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství[1] . Přihlášení do jednotlivých dotačních titulů je dobrovolné. Hospodář se zavazuje plnit podmínky daného opatření po dobu 5 let. Mezi ně patří například zákaz používání GMO, omezení syntetických hnojiv a upřednostňování organického hnojiva, zajištění vyšší kvality života hospodářským zvířatům, kosení luk v předepsaných termínech a bez použití mechanizace atd. Přihlášky a projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech.

Pozitivním přínosem AEP je podpora příznivého obhospodařování zemědělské půdy a udržování krajiny. Přihlášením do těchto dotačních programů získá zemědělec jistý příjem, který není závislý na různých faktorech (počasí, trh…). Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS)[2].

Hlavní cíle AEP[editovat | editovat zdroj]

  • zamezit zrychlenému odtoku vody z krajiny
  • snížit erozi půdy
  • podpořit ekologickou stabilitu krajiny
  • zachovat a zvýšit přírodní rozmanitost na zemědělsky využívané půdě[3]

Vyhodnocení výsledků aplikace AEP[editovat | editovat zdroj]

Do AEP je zapojeno již více než 20 % celkové rozlohy zemědělských ploch v EU. Pozitivní výsledky lze nalézt zejména ve:

  • snížení spotřeby hnojiv
  • zvýšení biologické rozmanitosti
  • zlepšení informovanosti a postoje farmářů k otázkám ochrany životního prostředí (ŽP)
  • v porovnání s relativně nízkými náklady došlo k výraznému zlepšení ŽP

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Čihař, M., Hřebík, Š.,Fišer, B., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hradil, R., Fišer, B. (eds.) (2004): Agroenvironmentální programy České republiky, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
  • Šarapatka, B. a Zídek, T. (2005): Šetrné formy zemědělského hospodaření v krajině a agroenvironmentální programy, Ministerstvo zemědělství. Dostupné na: http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8