Ablace: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__


  '''Vlastní text stránky'''
===Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů.===
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
===Jedná se v podstatě o: "Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem. Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty" (Braniš 1999).===
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
===Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.===
===Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy (Grygar, Jelínek 2008).===


A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
== Zdroje ==
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace


== Témata ==
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
== Zdroje ==
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].


== Odkazy ==
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:


=== Související stránky ===
Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].


=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].


=== Literatura ===
=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
 
Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46


[[Kategorie:Skupina F]]
[[Kategorie:Skupina F]]

Verze z 26. 11. 2008, 13:39


Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit. Používá se nejen ve vztahu k odtávání ledovců, ale například i u meteoritů.

Jedná se v podstatě o: "Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem. Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty" (Braniš 1999).

Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství geologického materiálu a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.

Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy (Grygar, Jelínek 2008).

Zdroje

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace

Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.

Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46

Grygar, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm


Literatura

Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.

Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46