Živelní katastrofa: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „ Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http:/…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 +
'''Živelní katastrofu''' či také '''přírodní katastrofu''' (''anglicky: natural disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (''přirozenou'') činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv; ačkoli může být vliv na její průběh, např. povodně jsou katastrofou živelní ale změna koryta řeky jejich přirozený průběh dramaticky nabourává (např. pokud jsou silné deště a průtok v horských potocích se zvyšuje a zaplavuje se jejich okolí, jedná se o katastrofu živelní - pokud se ale voda z těchto potoků dostane do řeky, jejíž přirozený tok pozměnil člověk, následně se vylije a zaplaví krajinu, jedná se již o katastrofu katastrofu ekologickou). Pojem [[w:cz: katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>.
  
 +
Přírodní katastrofa se liší od [[evironmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] (''environmental disaster''), na níž má vliv antropogenní činnost (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidským zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).
 +
 +
O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je tak možné, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Obecně je možné říci, že za vyloženě živelní katastrofy můžeme vždy považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměl člověk přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnu klimatu]] byl v té době zanedbatelný. Svou přímou činností se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze'').
 +
Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde začíná přirozený vliv přírody a končí vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu, byl etablován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').
 +
 +
Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), která nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodně podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost). Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/zemetreseni-v-usa-pred-rokem-a-pul-nezpusobila-priroda-ale-clovek-a-patri-k-nejvetsim-41437/</ref> a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh, se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů, již dřívě člověkem porušených, je průběh živelních katastrof mnohem problematičtější.
 +
 +
== Nejznámější živelní katastrofy ==
 +
 +
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů). Můžeme je také rozdělit na různé typy (podle jejich činnosti):
 +
 +
* '''[[w:cz: Laviny|Laviny]]'''
 +
 +
* '''[[w:cz: Zemětřesení|Zemětřesení]]'''
 +
 +
* '''Sopečná činnost a s ní spojené katastrofy'''
 +
 +
* '''Hydrologická činnost a s ní spojené katastrofy'''
 +
 +
* '''Meteorologické činnost a s ní spojené katastrofy'''
 +
 +
* '''Požáry'''
 +
 +
* '''Meterologie'''
 +
 +
* '''Šíření nemocí a s nimi spojená devastace organismů'''
 +
 +
* '''Mimozemská činnost'''
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
* '''Vysychání a kontaminace aralského jezera''' (1954, Kazachstán, Uzbekistán)
 +
 +
Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Aralské jezero|Aralské jezero]]''
 +
 +
* '''Bhópálská katastrofa''' (1984, Indie)
 +
 +
Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8,000 lidí, do dnešního dne okolo 25,000 lidí. a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520,000.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Bhópálská katastrofa|Bhópálská katastrofa]]''
 +
 +
* '''Bostonská melasová tragédie''' (1919, USA - Boston)
 +
 +
Poté co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo. Čistící práce provádělo více než tři sta lidí asi dva týdny.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Bostonská melasová tragédie|Bostonská melasová tragédie]]''
 +
 +
* '''Prachové bouře (''Dust Bowl'')''' (30. léta 20. století, USA, Kanada)
 +
 +
Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato ekologická katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů. Jiní onemocněli a umírali na zápal plic a následky hladovění.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Dust Bowl|Dust Bowl]]''
 +
 +
* '''Havárie tankeru Erika''' (1999, Francie, Bretaň)
 +
 +
Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna. Zahynulo asi 150 tisíc ptáků, ústřice a další mořští živočichové.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Erika (loď)|Erika (loď)]]''
 +
 +
* '''Havárie elektrárny Fukušima I''' (2011, Japonsko)
 +
 +
Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima I]]''
 +
 +
* '''Havárie plošiny Deepwater Horizon''' (2010, 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany).
 +
 +
Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Havárie plošiny Deepwater Horizon|Havárie plošiny Deepwater Horizon]]''
 +
 +
* '''Havárie tankeru Prestige''' (2002, Španělsko, pobřeží Galicie)
 +
 +
Havárie ropného tankeru při níž podle odhadů vyteklo asi 63 tisíc tun ropy, což mělo závažné ekologické dopady.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Havárie tankeru Prestige|Havárie tankeru Prestige]]''
 +
 +
* '''Ekologická devastace ostrova Nauru''' (cca. 1900 - současnost Nauruská republika]
 +
 +
Po objevu rozlehlých zásob [[w:cz: fosfátů|fosfátů]] začala jejich bezohledná těžba, která změnila většinu plochy ostrova byla v měsíční krajinu a radikálně omezila jiné možnosti využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]]
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Nauru|Nauru]]''
 +
 +
* '''Protržení hráze odkaliště u Ajky''' (2010, Maďarsko)
 +
 +
Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá ekologická havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a ekologických škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Protržení hráze odkaliště u Ajky|Protržení hráze odkaliště u Ajky]]''
 +
 +
* '''Havárie v Sevesu''' (1976, Itálie)
 +
 +
Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Seveso (havárie)|Seveso (havárie)]]''
 +
 +
* '''Velký smog v Londýně''' (1952-1953, Velká Británie)
 +
 +
Silně znečištěný vzduch (důsledkem lidských aktivit) způsobil smrt tisíců obyvatel.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Velký smog 1952|Velký smog 1952]]''
 +
 +
* '''Černobylská havárie'''
 +
 +
Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky.
 +
 +
''Více informací naleznete v článku [[w:cz: Černobylská havárie|Černobylská havárie]]''
 +
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
 +
== Literatura ==
 +
* DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s.
 +
* DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
 +
* DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X.
 +
* EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4.
 +
* FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5.
 +
* HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s.
 +
* POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1.
 +
* ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
 +
* SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1.
 +
* WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.
 +
* CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11.
 +
* Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3.
 +
* NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s.
 +
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=ekologicke_katastrofy_ve_svete&site=odpady Článek o ekologických katastrofách s fotografiemi a odkazy na www.vitejtenazemi.cz]
 +
* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/obrazem-deset-nejhorsich-ekologickych-katastrof_170432.html#.U0_Nha1_utU Článek: ,,Deset nejhorších ekologických katastrof" na tyden.cz]
 +
* [http://www.gsos.cz/man/ev/pk.Z-_PL19__Ekologick%C3%A9_katastrofy.pdf Náměty pro výuku o ekologických katastrofách (PDF)]
 +
* [http://natura.eri.cz/natura/2000/5/20000508.html Svršek, Jiří. Ekologické katastrofy (PDF)]
 +
* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ]
 +
{{wikipedia en|Natural disaster}}
  
  
 
Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10638837.
 
Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10638837.

Verze z 20. 4. 2014, 15:42

Živelní katastrofu či také přírodní katastrofu (anglicky: natural disaster) můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (přirozenou) činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv; ačkoli může být vliv na její průběh, např. povodně jsou katastrofou živelní ale změna koryta řeky jejich přirozený průběh dramaticky nabourává (např. pokud jsou silné deště a průtok v horských potocích se zvyšuje a zaplavuje se jejich okolí, jedná se o katastrofu živelní - pokud se ale voda z těchto potoků dostane do řeky, jejíž přirozený tok pozměnil člověk, následně se vylije a zaplaví krajinu, jedná se již o katastrofu katastrofu ekologickou). Pojem katastrofa má etymologické ukotvení v řečtině (slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“)[1].

Přírodní katastrofa se liší od environmentální katastrofy (environmental disaster), na níž má vliv antropogenní činnost (často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidským zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster[2]), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. Antienvironmentalisté často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je tak možné, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Obecně je možné říci, že za vyloženě živelní katastrofy můžeme vždy považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměl člověk přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou globální změnu klimatu byl v té době zanedbatelný. Svou přímou činností se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde začíná přirozený vliv přírody a končí vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu, byl etablován princip předběžné opatrnosti. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u Havárie elektrárny Fukušima, kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo Velmi těžkou havárii - nejtěžší stupeň havárie (7) podle hodnocení Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES).

Obecně platí, že za živelní katastrofy považujeme cyklické události, probíhající pravidelně v rámci svých ekosystémů (monzuny, povodně), která nenabírají na síle (např. pokud přirozené záplavy trvaly v minulých staletích týden a nyní více než měsíc a voda při nich dosahuje míst, kde dříve nebyla, je důvodně podezření, že se na jejich dramatizaci podílí lidská činnost). Jako živelní označujeme také výbuchy sopek, nebo zemětřesení (pokud v daných místech nedošlo k lidské činnosti, která zapříčinila výraznou půdní erozi, jako se tomu stalo v roce 2011 v Oklahomě (USA)[3] a další přirozené procesy, které probíhaly na Zemi ještě před vznikem prvních lidí. Živelní katastrofy mají většinou přirozený průběh, se kterým se dotčený ekosystém, pokud je ve stádiu klimaxu, dobře vyrovná. U ekosystémů, již dřívě člověkem porušených, je průběh živelních katastrof mnohem problematičtější.

Nejznámější živelní katastrofy

Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za živelní katastrofu označit i menší záplavy, které poškodí několik domů. Pojem environmentální katastrofa je však v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů). Můžeme je také rozdělit na různé typy (podle jejich činnosti):

  • Sopečná činnost a s ní spojené katastrofy
  • Hydrologická činnost a s ní spojené katastrofy
  • Meteorologické činnost a s ní spojené katastrofy
  • Požáry
  • Meterologie
  • Šíření nemocí a s nimi spojená devastace organismů
  • Mimozemská činnost





  • Vysychání a kontaminace aralského jezera (1954, Kazachstán, Uzbekistán)

Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy.

Více informací naleznete v článku Aralské jezero

  • Bhópálská katastrofa (1984, Indie)

Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8,000 lidí, do dnešního dne okolo 25,000 lidí. a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520,000.

Více informací naleznete v článku Bhópálská katastrofa

  • Bostonská melasová tragédie (1919, USA - Boston)

Poté co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo. Čistící práce provádělo více než tři sta lidí asi dva týdny.

Více informací naleznete v článku Bostonská melasová tragédie

  • Prachové bouře (Dust Bowl) (30. léta 20. století, USA, Kanada)

Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato ekologická katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů. Jiní onemocněli a umírali na zápal plic a následky hladovění.

Více informací naleznete v článku Dust Bowl

  • Havárie tankeru Erika (1999, Francie, Bretaň)

Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna. Zahynulo asi 150 tisíc ptáků, ústřice a další mořští živočichové.

Více informací naleznete v článku Erika (loď)

  • Havárie elektrárny Fukušima I (2011, Japonsko)

Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí.

Více informací naleznete v článku Havárie elektrárny Fukušima I

  • Havárie plošiny Deepwater Horizon (2010, 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany).

Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů.

Více informací naleznete v článku Havárie plošiny Deepwater Horizon

  • Havárie tankeru Prestige (2002, Španělsko, pobřeží Galicie)

Havárie ropného tankeru při níž podle odhadů vyteklo asi 63 tisíc tun ropy, což mělo závažné ekologické dopady.

Více informací naleznete v článku Havárie tankeru Prestige

  • Ekologická devastace ostrova Nauru (cca. 1900 - současnost Nauruská republika]

Po objevu rozlehlých zásob fosfátů začala jejich bezohledná těžba, která změnila většinu plochy ostrova byla v měsíční krajinu a radikálně omezila jiné možnosti využívání ekosystémových služeb

Více informací naleznete v článku Nauru

  • Protržení hráze odkaliště u Ajky (2010, Maďarsko)

Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá ekologická havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a ekologických škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně.

Více informací naleznete v článku Protržení hráze odkaliště u Ajky

  • Havárie v Sevesu (1976, Itálie)

Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí.

Více informací naleznete v článku Seveso (havárie)

  • Velký smog v Londýně (1952-1953, Velká Británie)

Silně znečištěný vzduch (důsledkem lidských aktivit) způsobil smrt tisíců obyvatel.

Více informací naleznete v článku Velký smog 1952

  • Černobylská havárie

Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky.

Více informací naleznete v článku Černobylská havárie

Reference

Literatura

  • DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s.
  • DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
  • DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X.
  • EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4.
  • FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5.
  • HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s.
  • POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1.
  • ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
  • SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1.
  • WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.
  • CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11.
  • Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3.
  • NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s.

Externí odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Natural disaster na anglické Wikipedii.


Education and natural disasters [online]. London: Bloomsbury Academic, 2013. Education as a humanitarian response [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10638837.