Územní plánování

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Úvod

Územní plánování je jeden z důležitých subsystémů seberegulace lidské společnosti, přispívajících k dlouhodobé udržitelnosti života. Zaměřuje se na plánování a rozhodování o funkčním využití a prostorové uspořádání území a lidských činností v něm, a to s ohledem na vlastnosti, hodnoty a limity tohoto území, zděděné přírodní a kulturní bohatství, ale i s cílem uspokojit nové oprávněné potřeby a požadavky současné generace a neznemožnit uspokojování potřeb generací budoucích. Cílem územního plánování je vytvářet (územní) předpoklady pro umisťování staveb a využívání území pro hospodářský rozvoj při respektování potřeby udržení příznivého životního prostředí a podmínek pro sociální soudržnost společenství uživatelů předmětného území. Zajišťuje dosahování dočasné shody o využití a uspořádání území s respektem k soukromým a veřejným zájmům subjektů v území působících. Má k tomu definované kompetence orgánů veřejné správy, odborné i laické veřejnosti a také zákonem a vyhláškami definované pracovní postupy při pořizování územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace i pro správní rozhodování o umisťování staveb a funkčním využití území.

Stavební zákon (183/2006 Sb.) dále říká, že územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí a s ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území, zajišťuje ochranu území nezastavěného a stanoví pozemky, které jsou nezastavitelné. Do nezastavěného území povoluje v souladu s jeho charakterem umisťovat pouze stavby, zařízení a jiná opatření sloužící zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a odstraňování jejich důsledků a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a zařízení ap.

Aby mohlo územní plánování tuto úlohu plnit, musí orgány územního plánování průběžně zjišťovat a aktualizovat informace o stavu a tendencích vývoje v území, stanovovat koncepci jeho harmonického rozvoje, prověřovat a posuzovat potřeby změn, veřejné zájmy na jejich provedení, přínosy, problémy, rizika s ohledem na životní prostředí a veřejné zdraví, na stávající využití území a fondy v něm, stanovovat podmínky pro provedení změn v území, pořadí změn, vytvářet podmínky pro civilní ochranu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn či sociálních otřesů, stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení a prověřovat a vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, uplatňovat poznatky z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče a také vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelnost rozvoje území ve všech jeho základních třech pilířích - environmentálním, ekonomickém i sociálním.

Funkce v ochraně přírody a krajiny

Z pohledu plánování v ochraně přírody a krajiny má územní plánování dle stavebního zákona (183/2006 Sb.) následující funkce:

  • vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, to vše pro současnou i budoucí generace.
  • chrání ve veřejném zájmu a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
  • definuje, že v nezastavěném území lze (v souladu s jeho charakterem) umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků a dále opatření a stavby zlepšující jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch...

Úkoly územního plánování

  • zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
  • koncepci rozvoje...stanovovat s ohledem na hodnoty a podmínky v území,
  • prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem, přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, přírodní podmínky...
  • stanovovat požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a podmínky pro provedení změn,
  • vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků.....přírodě blízkým způsobem,
  • určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
  • vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů a navrhovat případná kompenzační opatření,
  • regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
  • uplatňovat poznatky....z oborů...urbanismu, územního plánování....ekologie a památkové péče,
  • vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území a regulačních plánů na životní prostředí.

Výkon veřejné správy

  • orgány územního plánování musí postupovat v součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, která pro územní řízení vydávají závazná stanoviska dle svých kompetencí a pro ostatní postupy stanoviska, která jsou pro orgány územního plánování závaznými podklady.
  • nově se zřizují „rady obcí pro udržitelný rozvoj území“, které projednávají a vydávají stanoviska k „územně-analytickým podkladům“ a k „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“. Posiluje se tak veřejná kontrola činností prováděných jako přenesený výkon státní správy orgánem, v němž působí především zástupci obecních samospráv řešeného územního obvodu.

Účast dotčených úřadů a veřejnosti

  • povinností zveřejňovat písemnosti v určených případech veřejnou vyhláškou nebo zajištění dálkového přístupu v elektronické podobě,
  • podáváním územně plánovacích informací,
  • veřejným projednáváním zadání, konceptů i návrhů územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj,
  • možností veřejnosti zajistit si pro jednání s úřady kvalifikovaného „zástupce veřejnosti“.

Témata

Zdroje

Odkazy

Externí odkazy