Otevřít hlavní menu

Územní plánování

Obsah

ÚvodEditovat

Územní plánování je jeden z důležitých subsystémů seberegulace lidské společnosti, přispívajících k dlouhodobé udržitelnosti života. Zaměřuje se na plánování a rozhodování o funkčním využití a prostorové uspořádání území a lidských činností v něm, a to s ohledem na vlastnosti, hodnoty a limity tohoto území, zděděné přírodní a kulturní bohatství, ale i s cílem uspokojit nové oprávněné potřeby a požadavky současné generace a neznemožnit uspokojování potřeb generací budoucích. Cílem územního plánování je vytvářet (územní) předpoklady pro umisťování staveb a využívání území pro hospodářský rozvoj při respektování potřeby udržení příznivého životního prostředí a podmínek pro sociální soudržnost společenství uživatelů předmětného území. Zajišťuje dosahování dočasné shody o využití a uspořádání území s respektem k soukromým a veřejným zájmům subjektů v území působících. Má k tomu definované kompetence orgánů veřejné správy, odborné i laické veřejnosti a také zákonem a vyhláškami definované pracovní postupy při pořizování územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace i pro správní rozhodování o umisťování staveb a funkčním využití území.

Stavební zákon (183/2006 Sb.) dále říká, že územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí a s ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území, zajišťuje ochranu území nezastavěného a stanoví pozemky, které jsou nezastavitelné. Do nezastavěného území povoluje v souladu s jeho charakterem umisťovat pouze stavby, zařízení a jiná opatření sloužící zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a odstraňování jejich důsledků a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a zařízení ap.

Aby mohlo územní plánování tuto úlohu plnit, musí orgány územního plánování průběžně zjišťovat a aktualizovat informace o stavu a tendencích vývoje v území, stanovovat koncepci jeho harmonického rozvoje, prověřovat a posuzovat potřeby změn, veřejné zájmy na jejich provedení, přínosy, problémy, rizika s ohledem na životní prostředí a veřejné zdraví, na stávající využití území a fondy v něm, stanovovat podmínky pro provedení změn v území, pořadí změn, vytvářet podmínky pro civilní ochranu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn či sociálních otřesů, stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení a prověřovat a vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, uplatňovat poznatky z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče a také vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelnost rozvoje území ve všech jeho základních třech pilířích - environmentálním, ekonomickém i sociálním.

Funkce v ochraně přírody a krajinyEditovat

Z pohledu plánování v ochraně přírody a krajiny má územní plánování dle stavebního zákona (183/2006 Sb.) následující funkce:

  • vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, to vše pro současnou i budoucí generace.
  • chrání ve veřejném zájmu a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
  • definuje, že v nezastavěném území lze (v souladu s jeho charakterem) umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků a dále opatření a stavby zlepšující jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch...

Úkoly územního plánováníEditovat

  • zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
  • koncepci rozvoje...stanovovat s ohledem na hodnoty a podmínky v území,
  • prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem, přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, přírodní podmínky...
  • stanovovat požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a podmínky pro provedení změn,
  • vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků.....přírodě blízkým způsobem,
  • určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
  • vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů a navrhovat případná kompenzační opatření,
  • regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
  • uplatňovat poznatky....z oborů...urbanismu, územního plánování....ekologie a památkové péče,
  • vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území a regulačních plánů na životní prostředí.

Výkon veřejné správyEditovat

  • orgány územního plánování musí postupovat v součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, která pro územní řízení vydávají závazná stanoviska dle svých kompetencí a pro ostatní postupy stanoviska, která jsou pro orgány územního plánování závaznými podklady.
  • nově se zřizují „rady obcí pro udržitelný rozvoj území“, které projednávají a vydávají stanoviska k „územně-analytickým podkladům“ a k „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“. Posiluje se tak veřejná kontrola činností prováděných jako přenesený výkon státní správy orgánem, v němž působí především zástupci obecních samospráv řešeného územního obvodu.

Účast dotčených úřadů a veřejnostiEditovat

  • povinností zveřejňovat písemnosti v určených případech veřejnou vyhláškou nebo zajištění dálkového přístupu v elektronické podobě,
  • podáváním územně plánovacích informací,
  • veřejným projednáváním zadání, konceptů i návrhů územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj,
  • možností veřejnosti zajistit si pro jednání s úřady kvalifikovaného „zástupce veřejnosti“.

TémataEditovat

ZdrojeEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat