Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států: Porovnání verzí
(→Úvod) |
m (drobné formátování) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:CLRTAP.jpg|right]] | [[Soubor:CLRTAP.jpg|300px|right]] | ||
== Úvod == | == Úvod == | ||
Úmluva [[EHK OSN|Evropské hospodářské komise OSN]] (EHK OSN/UNECE) o dálkovém znečišťování ovzduší překračující hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) je rámcová úmluva, jejímž cílem je ochrana člověka a životního prostředí před znečišťováním ovzduší, omezování a postupné snižování či předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečištění ovzduší překračující hranice státu. <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/ CLRTAP na webu UNECE] | Úmluva [[EHK OSN|Evropské hospodářské komise OSN]] (EHK OSN/UNECE) o dálkovém znečišťování ovzduší překračující hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) je rámcová úmluva, jejímž cílem je ochrana člověka a životního prostředí před znečišťováním ovzduší, omezování a postupné snižování či předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečištění ovzduší překračující hranice státu.<ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/ CLRTAP na webu UNECE] | ||
</ref> | </ref> | ||
CLRTAP vymezuje hlavní problémy [[znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]], formuluje základní principy a prostředky k dosažení cíle avšak neukládá smluvním stranám konkrétní povinnosti k zavedení opatření na snížení určitých látek znečišťujících ovzduší. Konkrétní opatření jsou obsažena v jednotlivých Protokolech Úmluvy, které vznikaly v průběhu let. | CLRTAP vymezuje hlavní problémy [[znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]], formuluje základní principy a prostředky k dosažení cíle avšak neukládá smluvním stranám konkrétní povinnosti k zavedení opatření na snížení určitých látek znečišťujících ovzduší. Konkrétní opatření jsou obsažena v jednotlivých Protokolech Úmluvy, které vznikaly v průběhu let. | ||
== Historie a důvody vzniku == | == Historie a důvody vzniku == | ||
Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah [[koloběh síry|emisí síry]] na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla [[Stockholmská konference|Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972)]]. Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí. <ref>Kurfürst J.: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší Praha, Občanské sdružení | Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah [[koloběh síry|emisí síry]] na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla [[Stockholmská konference|Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972)]]. Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí.<ref>Kurfürst J.: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší Praha, Občanské sdružení | ||
Ochrana kvality ovzduší 2004 | Ochrana kvality ovzduší 2004 | ||
</ref> | </ref> | ||
| Řádek 21: | Řádek 20: | ||
'''Pracovní skupina „účinky“''' (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, O<sub>3</sub> a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, [[ICP Waters]], ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring. | '''Pracovní skupina „účinky“''' (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, O<sub>3</sub> a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, [[ICP Waters]], ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring. | ||
'''Pracovní skupina strategií a posouzení''' (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit.<ref>Jílek P. (2004): Strategie v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států, Ochrana ovzduší, 5-6, 1: 1-4. | '''Pracovní skupina strategií a posouzení''' (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit.<ref>Jílek P. (2004): Strategie v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států, Ochrana ovzduší, 5-6, 1: 1-4. | ||
</ref> | </ref> | ||
== Protokoly CLRTAP == | == Protokoly CLRTAP == | ||
| Řádek 38: | Řádek 35: | ||
== Česká republika == | == Česká republika == | ||
Požadavky CLRTAP a protokolů jsou vesměs formulovány na úrovni státu a v případě České republiky byly z velké části implementovány do zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů. Česká republika přistoupila ke všem osmi protokolům a povinnosti, které z nich vyplývají, plní zejména v oblasti stanovených národních stropů emisí. | Požadavky CLRTAP a protokolů jsou vesměs formulovány na úrovni státu a v případě České republiky byly z velké části implementovány do zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů. Česká republika přistoupila ke všem osmi protokolům a povinnosti, které z nich vyplývají, plní zejména v oblasti stanovených národních stropů emisí. | ||
== Témata == | == Témata == | ||
| Řádek 45: | Řádek 41: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 13. 1. 2009, 10:23
Úvod
Úmluva Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN/UNECE) o dálkovém znečišťování ovzduší překračující hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) je rámcová úmluva, jejímž cílem je ochrana člověka a životního prostředí před znečišťováním ovzduší, omezování a postupné snižování či předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečištění ovzduší překračující hranice státu.[1]
CLRTAP vymezuje hlavní problémy znečištění ovzduší, formuluje základní principy a prostředky k dosažení cíle avšak neukládá smluvním stranám konkrétní povinnosti k zavedení opatření na snížení určitých látek znečišťujících ovzduší. Konkrétní opatření jsou obsažena v jednotlivých Protokolech Úmluvy, které vznikaly v průběhu let.
Historie a důvody vzniku
Od 60. let 20. století je vědecky podložen vztah emisí síry na evropském kontinentu a acidifikace skandinávských jezer. Prvním signálem nové mezinárodní spolupráce v boji proti acidifikaci byla Konference OSN Životní prostředí člověka ve Stockholmu (1972). Během několika následujících let došlo k potvrzení hypotéz o dálkovém znečišťování ovzduší. K podpisu Úmluvy zaměřené na tento problém došlo 13. a 14. listopadu 1979 na konferenci EHK OSN v Ženevě, kdy ji podepsalo 33 představitelů států (31 evropských, USA a Kanada). V roce 1983 vešla Úmluva v platnost. Do současné doby ratifikovalo Úmluvu 51 zemí.[2]
Organizační struktura CLRTAP
Výkonný výbor (Executive Body) je shromáždění zástupců členských zemí Úmluvy. Je zodpovědný za realizaci základních principů Úmluvy a přípravu dalších článků organizační struktury. Přijímá protokoly specifikující závazky a povinnosti členských zemí, hodnotí jejich práci, vyjadřuje souhlas s ročním pracovním plánem, schvaluje rozpočet související s jednotlivými aktivitami pracovního plánu, navazuje a udržuje spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi.
Prováděcí komise (Implementation Commission) je významnou součástí organizační struktury CLRTAP. Členové komise se setkávají dvakrát do roka a následně informují Výkonný výbor, který rozhoduje na základě jejich připomínek.
EMEP program (European Monitoring and Evaluation Programme) poskytuje vědeckou podporu Úmluvy zaměřenou na atmosferické monitorování a modelování, inventarizaci emisí a jejich projekci a hodnotící integrované modelování.
Pracovní skupina „účinky“ (Working Group on Effects - WGE) shromážďuje informace o míře a geografické rozloze hlavních polutantů ovzduší, jako SO2, NOx, O3 a těžké kovy a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Jejích šest Mezinárodních kooperativních programů (International Cooperative Programmes – ICPs: ICP Forests, ICP Waters, ICP Materials, ICP Vegetation, ICP Integrated Monitoring, ICP Modelling and Mapping ) a Účelová pracovní skupina zdraví (Task Force on Health) identifikují nejohroženější oblasti, ekosystémy, jiné receptory a další látky, které mají negativní vliv na lidské zdraví, terestrické a vodní ekosystémy a materiály. Důležitou částí této práce je dlouhodobý monitoring.
Pracovní skupina strategií a posouzení (Working Group of Strategie and Review) je hlavním vyjednávacím orgánem Úmluvy a podporuje Výkonný výbor v politicky orientovaných záležitostech, včetně hodnocení vědeckých a technických aktivit.[3]
Protokoly CLRTAP
- EMEP Protokol
- Protokol o snižování emisí síry
- Protokol o kontrole emisí oxidů dusíku
- Protokol o kontrole emisí těkavých organických látek
- Protokol o dalším snižování emisí síry
- Protokol o těžkých kovech
- Protokol o persistentních organických látkách
- Protokol o snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu
Česká republika
Požadavky CLRTAP a protokolů jsou vesměs formulovány na úrovni státu a v případě České republiky byly z velké části implementovány do zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů. Česká republika přistoupila ke všem osmi protokolům a povinnosti, které z nich vyplývají, plní zejména v oblasti stanovených národních stropů emisí.
Témata
Zdroje
- ↑ CLRTAP na webu UNECE
- ↑ Kurfürst J.: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší Praha, Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší 2004
- ↑ Jílek P. (2004): Strategie v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států, Ochrana ovzduší, 5-6, 1: 1-4.