Život: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: == Biodiverzita == – tedy biologická rozmanitost – znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů (...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
== Biodiverzita ==
– tedy biologická rozmanitost – znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů (Úmluva o biodiverzitě, 1992, Rio de Janeiro).
Biodiverzita je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích (Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994). Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.
Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně krajiny, krajinného rázu apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. geodiverzita, přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy geobiodiverzita a krajinná diverzita. (velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003])
== [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=119 Biosféra] ==
== [[Ekologie]] ==
Vědní disciplina (v přísném slova smyslu) popisující vztahy uvnitř ekosystémů.
== [[Ekosystém|Ekosystémy]] ==
Existence života na Zemi je možná jen ve vzájemné závislosti organismů mezi sebou a interakci s okolním prostředím. Tyto vztahy odráží pojem ekosystém, který se používá v dvojím smyslu (Jeník, J., 1998):
*Obecně je ekosystém každá soustava, v níž je přítomen alespoň jeden živý prvek.
*Podle původního pojetí, jež zavedl anglický ekolog H. G. Tansley, je ekosystém strukturním a funkčním celkem, složeným ze všech živých organizmů a abiotického prostředí v daném časoprostoru. V jiném vyjádření lze za ekosystém považovat úhrn všech životních forem a jejich projevů probíhajících v uvažovaném období v topograficky vymezeném prostoru.
== Evoluce ==
Hnací silou vývoje může být adaptace na změny životních podmínek. Druhy, které se změnám nedokážou přizpůsobit, vyhynou. Schopnost přežívat v určitém rozpětí faktorů prostředí nazýváme tolerance (snášenlivost).
Postupným vývojem druhů může dojít k divergenci, kdy se původně jeden druh rozštěpí na několik nových - když to podmínky daného životní prostředí dovolí (např. druhově bohaté prostředí tropických deštných lesů - zde žije až polovina světových druhů).
Pokud jsou podmínky prostředí natolik extrémní, že jim odolají jen druhy s určitými rysy (např. dokonalá tepelná izolace těla, odolnost proti suchu díky stavbě těla zajišťující minimální odpar vody), dochází i u různých druhů ke konvergenci jejich charakteristik.
== Katastrofy ==
== Katastrofy ==


Devastace životního prostředí je problém, se kterým se lidé střetávali v průběhu celých svých dějin po celém světě. Různá lidská společenství (primitivní či civilizovaná) v důsledku neschopnosti rozpoznat vedlejší efekty svého působení přivodila katastrofy omezeného rozsahu (viz Činčera, J., 2001). Neschopnost žít se svým prostředím v harmonii je charakteristická i pro současnost; ekologické problémy se však rozšířily na celou Zemi a mají globální povahu .
Devastace životního prostředí je problém, se kterým se lidé střetávali v průběhu celých svých dějin po celém světě. Různá lidská společenství (primitivní či civilizovaná) v důsledku neschopnosti rozpoznat vedlejší efekty svého působení přivodila katastrofy omezeného rozsahu (viz Činčera, J., 2001). Neschopnost žít se svým prostředím v harmonii je charakteristická i pro současnost; ekologické problémy se však rozšířily na celou Zemi a mají globální povahu .
== [[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)|Kvalita lidského života]] ==


== Únosná kapacita prostředí ==
== Únosná kapacita prostředí ==
Řádek 63: Řádek 34:


Brdička, R. (1995): Biosféra jako smetiště genů. Vesmír 74, 32, 1995/1 [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4258 Pro registrované].
Brdička, R. (1995): Biosféra jako smetiště genů. Vesmír 74, 32, 1995/1 [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4258 Pro registrované].
== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Biodiverzita]]
{{upravit}}

Verze z 2. 2. 2008, 22:31

Katastrofy

Devastace životního prostředí je problém, se kterým se lidé střetávali v průběhu celých svých dějin po celém světě. Různá lidská společenství (primitivní či civilizovaná) v důsledku neschopnosti rozpoznat vedlejší efekty svého působení přivodila katastrofy omezeného rozsahu (viz Činčera, J., 2001). Neschopnost žít se svým prostředím v harmonii je charakteristická i pro současnost; ekologické problémy se však rozšířily na celou Zemi a mají globální povahu .

Únosná kapacita prostředí

Život a jeho prostředí na Zemi se vzájemně v mnoha ohledech podmiňují. Dynamická ekologie na jedné straně vychází z předpokladu, že příroda nefunguje jako rovnovážný systém; převládající současné paradigma je založeno na poznatku, že ekologické systémy jsou otevřené a nerovnovážné (non-equilibrium paradigm) a nemají žádný stabilní bod. Jsou často řízeny a regulovány vnějšími činiteli a v krátkodobé rovnováze s vnějším prostředím se nacházejí vzácně (Härtel, H., 2003). Na straně druhé jsou ale změny v prostředí možné, jen pokud nepřekročí určitou únosnou kapacitu.

Život (o sobě)

Život je zcela jedinečná forma existence hmoty, odlišující se od toho, co je neživé, ve svých základních vlastnostech. V organismech probíhají tyto podstatné procesy:

  • Metabolismus - autotrofní vs. heterotrofní organismy (zhruba: zelené rostliny vs. živočichové, houby).
  • Dráždivost
  • Reprodukce (zahrnující dědičnost)
  • Evoluce - vývoj (jedince = ontogeneze, druhu = fylogeneze). K vývoji druhu dochází postupnou změnou genetické výbavy příslušníků tohoto druhu.

Definice života však může být založena na více principech. Sedm pilířů života definoval (Koshland D.E. Jr., 2002):

  • prvý pilíř: program
  • druhý pilíř: improvizace
  • třetí pilíř: kompartmentalizace (rozdělení do oddílů)
  • čtvrtý pilíř: pohyb energie (metabolismus)
  • pátý pilíř: regenerace (včetně rozmnožování)
  • šestý pilíř: schopnost adaptace (přizpůsobení)
  • sedmý pilíř: ohraničenost

viz (Schreiber, V., 2002)

Zdroje

Činčera, J. (2001): Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.

Příroda.cz. Nezávislý informační, komunikační, vzdělávací ale i zábavné centrum věnované (především české) přírodě. ISSN 1801-2787 - International Standard Serial Number

ScienceWorld (2003): Biosféra: Život jako uzavřený systém

Brdička, R. (1995): Biosféra jako smetiště genů. Vesmír 74, 32, 1995/1 Pro registrované.

Odkazy

Související stránky

Biodiverzita