Zemědělství - Historie editací

JaDlo: added Category:Krajina using HotCat

2020-01-26T15:36:53Z

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:36
Řádek 38:		Řádek 38:
	[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]		[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
	[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]		[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
			[[Kategorie:Krajina]]

Majka.Dlouha: /* Externí odkazy */

2008-06-12T19:26:56Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 12. 6. 2008, 21:26
Řádek 33:		Řádek 33:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===

	[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD Zemědělství] na ~~české~~ Wikipedii		*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD Zemědělství na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Agriculture Agriculture na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]		[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
	[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]		[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]

JaDlo v 5. 3. 2008, 16:02

2008-03-05T16:02:50Z

← Starší verze		Verze z 5. 3. 2008, 18:02
Řádek 36:		Řádek 36:

	[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]		[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
			[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]

Jiří Dlouhý v 18. 2. 2008, 19:17

2008-02-18T19:17:54Z

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2008, 21:17
Řádek 34:		Řádek 34:

	[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD Zemědělství] na české Wikipedii		[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD Zemědělství] na české Wikipedii

			[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]

Jiří Dlouhý v 4. 2. 2008, 09:26

2008-02-04T09:26:26Z

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 11:26
Řádek 9:		Řádek 9:
	tvoří z hlediska využívání prostředí (i jeho ohrožení) čtyři hlavní provázané složky, bez nichž by moderní výroba potravin nebyla možná. Jsou to:		tvoří z hlediska využívání prostředí (i jeho ohrožení) čtyři hlavní provázané složky, bez nichž by moderní výroba potravin nebyla možná. Jsou to:

	*Základní zdroje – půda, osivo, klima a pracovní síla.		*Základní zdroje – [[půda]], osivo, [[klima]] a pracovní síla.
	*Technologie – zemědělské stroje, zpracování surovin, skladování i šlechtitelství.		*Technologie – zemědělské stroje, zpracování surovin, skladování i šlechtitelství.
	*Přírodní prostředí – zdroj vody pro zavlažování, zdroj minerálů jako hnojiv ale také kapacita i prostor pro zneškodňování a ukládání odpadů ze zemědělské produkce.		*Přírodní prostředí – zdroj vody pro zavlažování, zdroj minerálů jako hnojiv ale také kapacita i prostor pro zneškodňování a ukládání odpadů ze zemědělské produkce.
Řádek 29:		Řádek 29:

	Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>		Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

			== Odkazy ==
			=== Externí odkazy ===

			[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD Zemědělství] na české Wikipedii

Admin: Nová stránka: == Produkce potravin == Obstarávání potravy i lidská výživa se od původního způsobu našich dávných předků podstatně liší: člověk si vybírá potravu podle chuti a...

2007-12-01T10:49:38Z

Nová stránka: == Produkce potravin == Obstarávání potravy i lidská výživa se od původního způsobu našich dávných předků podstatně liší: člověk si vybírá potravu podle chuti a...

Nová stránka

== Produkce potravin ==

Obstarávání potravy i lidská výživa se od původního způsobu našich dávných předků podstatně liší: člověk si vybírá potravu podle chuti a zvyku, výběr potravy je dán především rodinnými a sociálně kulturními zvyky, potravu před požitím upravujeme vařením, pečením, potravu si kořeníme a přijímáme ji v určitých časových intervalech (snídaně, oběd, večeře). Jako potraviny slouží kromě domácích i druhy cizí, strava může být dokonce umělá. Člověk nejen potravu shání, tedy sbírá a loví, ale i produkuje; člověk potravu dále konzervuje, skladuje a dopravuje na velké vzdálenosti.

Všechny tyto charakteristiky kladou velké nároky na pracovní kapacity, organizaci, technologie, získávání surovin a samozřejmě i na prostředí. Produkce potravin je velmi komplikovaný proces, v němž půda hraje sice zásadní, nicméně ne jedinou roli.

== Proces výroby potravin ==

tvoří z hlediska využívání prostředí (i jeho ohrožení) čtyři hlavní provázané složky, bez nichž by moderní výroba potravin nebyla možná. Jsou to:

*Základní zdroje – půda, osivo, klima a pracovní síla.
*Technologie – zemědělské stroje, zpracování surovin, skladování i šlechtitelství.
*Přírodní prostředí – zdroj vody pro zavlažování, zdroj minerálů jako hnojiv ale také kapacita i prostor pro zneškodňování a ukládání odpadů ze zemědělské produkce.
*Instituce – organizace, metody řízení, právní předpisy, státní regulace, dotace, politika.

Počítáme-li s růstem globální populace a zásobením této populace dostatečným množstvím potravin, musí se jedna nebo více složek tohoto systému zlepšit. Oslabení funkce jedné ze složek znamená naopak snížení produkce potravin. V různých oblastech světa je možnost ke zlepšení různá. Je paradoxní, že v zemích průmyslově vyspělých – bohatých – je naděje na zlepšení vyšší, než v zemích chudých – rozvojových. Zvýšení výkonu lze očekávat například v Evropě, Kanadě a USA, kde je rozvinuto zvláště šlechtitelství a technologie. Málo pravděpodobné je zvýšení produkce potravin v některých zemích již dnes trpících nedostatkem. Nejenže tam není možno získat jednoduše další půdu, ale špatné je i institucionální zabezpečení, technologie a přístup k dalším zdrojům. I přesto se může během následujících několika desetiletí celková světová produkce potravin ještě podstatně zvýšit. Průměrná současná úroda je stále pod úrovní, která je dosahována v nejproduktivnějších zemích a mnohé státy ještě nevyužily veškerou svou potenciální ornou půdu.

== Zvyšování produktivity ==

Růst produkce bude však patrně nižší, než růst populace v příslušných oblastech, navíc bude expanze zemědělství velmi nákladná, zejména tehdy, když bude muset vzrůst dvoj- až trojnásobně, aby zabezpečila lepší výživu pro dalších několik miliard obyvatel. Půda, která byla až dosud využívána k produkci potravin, je daleko kvalitnější než půda, která zatím kultivována není. Podobně i zavlažovací systémy byly postaveny v nejvhodnějších oblastech. A voda je v mnoha zemích čím dál více vzácnější, neboť o ni stále intenzivněji soupeří domácnosti, průmysl i zemědělství (viz níže). Následkem toho je každý nárůst v produkci potravin čím dál dražší. Platí to o to více, když uvážíme náklady na ochranu prostředí, které zatím nejsou zahrnuty do ceny zemědělských produktů. Škody na životním prostředí způsobené tím, co lze s nadsázkou nazvat „přeměnou planety ve velkovýkrmnu lidí“, mohou být nedozírné. Rozpínání zemědělského sektoru, který se musí postarat o lepší výživu pro rostoucí populaci, pravděpodobně povede k odlesnění, erozi půdy, kontaminaci pesticidy a hnojivy úměrně s tím, čím víc půdy bude obětováno produkčním účelům. Snižování dopadů na životní prostředí je možné, ale drahé, a bude patrně jednodušší, pokud bude růst populace pomalejší.

I když existuje řada způsobů, jak se zemědělskou půdou šetrně zacházet, vhodně využívat hnojiva, pesticidy i závlahovou vodu a uplatňovat pěstování velmi produktivních plodin, bude produkce potravin a na ní navazující činnosti (skladování, konzervace, zpracování surovin, doprava) zcela jistě v příštích desetiletích jedním z hlavních problémů lidstva i příčinou devastace přírody zejména v oblastech, kde populace roste, jsou málo vhodné klimatické podmínky, zemědělství je špatně organizováno a k dispozici je velmi málo finančních prostředků k pořízení techniky, hnojiv a pesticidů. Půda bude tedy získávána především na úkor kácení topických lesů a jiných dosud přírodě blízkých ekosystémů.

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biopotraviny.pdf Biopotraviny]

== Zdroje ==

Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>