Vliv sóji na životní prostředí - Historie editací

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Výživa using HotCat

2022-01-31T13:27:31Z

removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Výživa using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:27
Řádek 75:		Řádek 75:

	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Lukáš Kulda: Vliv sóji na životní prostředí}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Lukáš Kulda: Vliv sóji na životní prostředí}}
	[[Kategorie:~~Sport a životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Výživa]]
	[[Kategorie:Udržitelná strava]]		[[Kategorie:Udržitelná strava]]
	[[Kategorie:Životní styl]]		[[Kategorie:Životní styl]]

Admin v 25. 1. 2022, 12:23

2022-01-25T12:23:25Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2022, 14:23
Řádek 71:		Řádek 71:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />
	~~''článek napsal Lukáš Kulda''~~



			{{FTVS\|Denní studium 2020\|Lukáš Kulda: Vliv sóji na životní prostředí}}
	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
	[[Kategorie:Udržitelná strava]]		[[Kategorie:Udržitelná strava]]
	[[Kategorie:Životní styl]]		[[Kategorie:Životní styl]]

JaDlo: added Category:Životní styl using HotCat

2021-05-18T15:44:52Z

added Category:Životní styl using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2021, 17:44
Řádek 75:		Řádek 75:
	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
	[[Kategorie:Udržitelná strava]]		[[Kategorie:Udržitelná strava]]
			[[Kategorie:Životní styl]]

JaDlo: added Category:Udržitelná strava using HotCat

2021-05-18T15:44:43Z

added Category:Udržitelná strava using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2021, 17:44
Řádek 74:		Řádek 74:

	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
			[[Kategorie:Udržitelná strava]]

Admin: added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2020-02-13T05:19:10Z

added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 13. 2. 2020, 07:19
Řádek 72:		Řádek 72:
	<references />		<references />
	''článek napsal Lukáš Kulda''		''článek napsal Lukáš Kulda''

			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin: + obr

2020-02-13T05:18:57Z

+ obr

← Starší verze		Verze z 13. 2. 2020, 07:18
Řádek 1:		Řádek 1:
			[[Soubor:Soja.jpg\|náhled\|Sója luštinatá]]
	'''Sója''' je v dnešní době velice populární [[w:cs:w:cs:Luštěniny\|luštěnina]], ze které se vyrábí nesčetně mnoho potravin. Její pěstování má bohužel záporný dopad na životní prostředí a to zejména v [[w:cs:w:cs:Jižní Amerika\|Jižní Americe]], kde ohrožuje nejen [[w:cs:w:cs:Deštný les\|deštný prales]], ale i vzácné druhy zvířat či tamní obyvatele.<ref>{{Citace elektronického periodika		'''Sója''' je v dnešní době velice populární [[w:cs:w:cs:Luštěniny\|luštěnina]], ze které se vyrábí nesčetně mnoho potravin. Její pěstování má bohužel záporný dopad na životní prostředí a to zejména v [[w:cs:w:cs:Jižní Amerika\|Jižní Americe]], kde ohrožuje nejen [[w:cs:w:cs:Deštný les\|deštný prales]], ale i vzácné druhy zvířat či tamní obyvatele.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádek 12:		Řádek 13:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Původ ==		==Původ==
	[[w:cs:w:cs:Sója luštinatá\|Sója]] je považována za vůbec jednu z nejstarších kulturních plodin. Původně se vyskytovala v severní a střední Číně a právě tato asijská země byla hlavním producentem sóji až do roku 1954. Nyní je největším producentem USA a hned po ní následuje [[w:cs:w:cs:Brazílie\|Brazílie]] a [[w:cs:w:cs:Argentina\|Argentina]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika		[[w:cs:w:cs:Sója luštinatá\|Sója]] je považována za vůbec jednu z nejstarších kulturních plodin. Původně se vyskytovala v severní a střední Číně a právě tato asijská země byla hlavním producentem sóji až do roku 1954. Nyní je největším producentem USA a hned po ní následuje [[w:cs:w:cs:Brazílie\|Brazílie]] a [[w:cs:w:cs:Argentina\|Argentina]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = O sóji {{!}} Soja.cz		\| titul = O sóji {{!}} Soja.cz
Řádek 20:		Řádek 21:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Využití ==		==Využití==
	Tato luštěnina se dorůstá výšky až 1,5 m a vyznačuje se zejména sójovými boby, kterých je víc než tisíc druhů. Ze sóji se vyrábí nesčetně výrobků z nichž nejznámější jsou [[w:cs:w:cs:sójový olej\|sójový olej]], [[w:cs:w:cs:Lecitin\|sójový lecitin]] (používá se jako [[w:cs:w:cs:emulgátor\|emulgátor]] při výrobě doplňků stravy), sójové mouky, texturované sójové bílkoviny (tzv. sójové maso) a mnoho dalších potravin.<ref name=":0" />		Tato luštěnina se dorůstá výšky až 1,5 m a vyznačuje se zejména sójovými boby, kterých je víc než tisíc druhů. Ze sóji se vyrábí nesčetně výrobků z nichž nejznámější jsou [[w:cs:w:cs:sójový olej\|sójový olej]], [[w:cs:w:cs:Lecitin\|sójový lecitin]] (používá se jako [[w:cs:w:cs:emulgátor\|emulgátor]] při výrobě doplňků stravy), sójové mouky, texturované sójové bílkoviny (tzv. sójové maso) a mnoho dalších potravin.<ref name=":0" />

Řádek 37:		Řádek 38:
	\| datum přístupu = 2020-02-13		\| datum přístupu = 2020-02-13
	}}</ref>		}}</ref>
			[[Soubor:Cultivo de soja.jpg\|náhled\|Sójová plantáž v Argentině]]

	== Expanze sóji ==		==Expanze sóji==
	Za počátek lze považovat rok 1962, kdy [[w:cs:Evropské hospodářské společenství\|Evropské hospodářské společenství]] zároveň se [[w:cs:Společná zemědělská politika\|Společnou zemědělskou politikou]] přijalo smlouvu s USA o tom, že zvířecí krmiva nebudou podléhat dovoznímu clu.		Za počátek lze považovat rok 1962, kdy [[w:cs:Evropské hospodářské společenství\|Evropské hospodářské společenství]] zároveň se [[w:cs:Společná zemědělská politika\|Společnou zemědělskou politikou]] přijalo smlouvu s USA o tom, že zvířecí krmiva nebudou podléhat dovoznímu clu.

Řádek 45:		Řádek 47:
	Tradiční zemědělství v [[w:cs:Argentina\|Argentině]] dříve používalo osevní systém, který na polích nahrazoval [[w:cs:Kukuřice setá\|kukuřici]], [[w:cs:Pšenice\|pšenici]] a sóju. To napomáhalo půdě se zotavit. Tento tradiční způsob, ale už zcela vymizel a začala se pěstovat sója ve velkém měřítku.<ref name=":0" />		Tradiční zemědělství v [[w:cs:Argentina\|Argentině]] dříve používalo osevní systém, který na polích nahrazoval [[w:cs:Kukuřice setá\|kukuřici]], [[w:cs:Pšenice\|pšenici]] a sóju. To napomáhalo půdě se zotavit. Tento tradiční způsob, ale už zcela vymizel a začala se pěstovat sója ve velkém měřítku.<ref name=":0" />

	== Problémy s přírodou ==		==Problémy s přírodou==
	Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu [[w:cs:Cerrado\|cerrada]], což je unikátní biotop, který se nachází v Brazílii. Má více než 200 milionů hektarů a původně pokrýval téměř čtvrtinu země. Je považován za nejbohatší typ savany na světě.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika		Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu [[w:cs:Cerrado\|cerrada]], což je unikátní biotop, který se nachází v Brazílii. Má více než 200 milionů hektarů a původně pokrýval téměř čtvrtinu země. Je považován za nejbohatší typ savany na světě.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Jednou se bude pěstovat všude » Sedmá generaceSedmá generace		\| titul = Jednou se bude pěstovat všude » Sedmá generaceSedmá generace
Řádek 60:		Řádek 62:
	Kromě kácení lesů je problémem i znečišťování vodních toků či dokonce nepříznivý vliv na zdraví místních obyvatel, které mají za následek jedovaté látky ([[w:cs:Insekticid\|insekticidy]], [[w:cs:Fungicid\|fungicidy]] a [[w:cs:Hnojivo\|umělá hnojiva]]), které jsou rozprašovány letadly a dostávají se tak i do ovzduší.<ref name=":1" />		Kromě kácení lesů je problémem i znečišťování vodních toků či dokonce nepříznivý vliv na zdraví místních obyvatel, které mají za následek jedovaté látky ([[w:cs:Insekticid\|insekticidy]], [[w:cs:Fungicid\|fungicidy]] a [[w:cs:Hnojivo\|umělá hnojiva]]), které jsou rozprašovány letadly a dostávají se tak i do ovzduší.<ref name=":1" />

	=== Jak se tento problém řeší? ===		===Jak se tento problém řeší?===
	Brazilská vláda se pokouší díky vzniklým zákonům postihovat viníky, ale pokuty jsou bohužel často nevymahatelné.<ref name=":1" />		Brazilská vláda se pokouší díky vzniklým zákonům postihovat viníky, ale pokuty jsou bohužel často nevymahatelné.<ref name=":1" />

	Možnost, jak omezit spotřebu sóji v Evropě je snížit spotřebu masa. Toto řešení je nazýváno také jako ekologické zemědělství a farmáři by měli zvířata krmit plodinami od místních dodavatelů. Navíc většina krmiv v EU musí mít certifikát BIO, který vylučuje velkoplošné monokulturní plantáže s vysokou spotřebou pesticidů a průmyslových hnojiv.<ref name=":1" />		Možnost, jak omezit spotřebu sóji v Evropě je snížit spotřebu masa. Toto řešení je nazýváno také jako ekologické zemědělství a farmáři by měli zvířata krmit plodinami od místních dodavatelů. Navíc většina krmiv v EU musí mít certifikát BIO, který vylučuje velkoplošné monokulturní plantáže s vysokou spotřebou pesticidů a průmyslových hnojiv.<ref name=":1" />

	== Odkazy ==		==Odkazy==

	=== Reference ===		===Reference===
	<references />		<references />
	''článek napsal Lukáš Kulda''		''článek napsal Lukáš Kulda''

Admin: založení - autor Lukáš Kulda

2020-02-13T05:16:42Z

založení - autor Lukáš Kulda

Nová stránka

'''Sója''' je v dnešní době velice populární [[w:cs:w:cs:Luštěniny|luštěnina]], ze které se vyrábí nesčetně mnoho potravin. Její pěstování má bohužel záporný dopad na životní prostředí a to zejména v [[w:cs:w:cs:Jižní Amerika|Jižní Americe]], kde ohrožuje nejen [[w:cs:w:cs:Deštný les|deštný prales]], ale i vzácné druhy zvířat či tamní obyvatele.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Sója II {{!}} Prameny zdraví
| periodikum = www.magazinzdravi.cz
| vydavatel =
| url = http://www.magazinzdravi.cz/soja-ii
| datum vydání = 2009-01-21
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-02-13
}}</ref>

== Původ ==
[[w:cs:w:cs:Sója luštinatá|Sója]] je považována za vůbec jednu z nejstarších kulturních plodin. Původně se vyskytovala v severní a střední Číně a právě tato asijská země byla hlavním producentem sóji až do roku 1954. Nyní je největším producentem USA a hned po ní následuje [[w:cs:w:cs:Brazílie|Brazílie]] a [[w:cs:w:cs:Argentina|Argentina]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = O sóji {{!}} Soja.cz
| periodikum = www.soja.cz
| url = https://www.soja.cz/o-soji.html
| datum přístupu = 2020-02-13
}}</ref>

== Využití ==
Tato luštěnina se dorůstá výšky až 1,5 m a vyznačuje se zejména sójovými boby, kterých je víc než tisíc druhů. Ze sóji se vyrábí nesčetně výrobků z nichž nejznámější jsou [[w:cs:w:cs:sójový olej|sójový olej]], [[w:cs:w:cs:Lecitin|sójový lecitin]] (používá se jako [[w:cs:w:cs:emulgátor|emulgátor]] při výrobě doplňků stravy), sójové mouky, texturované sójové bílkoviny (tzv. sójové maso) a mnoho dalších potravin.<ref name=":0" />

Sója obsahuje zejména mnoho [[w:cs:Bílkovina|bílkovin]], [[w:cs:Probiotikum|probiotik]] a zejména vzácný [[w:cs:Vitamín K2|vitamin K2]]. Ovšem pouze ve fermentované podobě. [[w:cs:Kvašení|Fermentace]] je proces, při kterém se rozloží pro zdraví nevýhodné (antinutriční) látky a fytáty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Sója luštinatá – ideální součást jídelníčku pro ženy v přechodu - Vitamíny bez cenzury
| periodikum = www.vitaminybezcenzury.cz
| vydavatel =
| url = https://www.vitaminybezcenzury.cz/rostlinne-extrakty/soja-lustinata
| datum vydání =
| jazyk = cs-CZ
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-02-13
}}</ref>

== Expanze sóji ==
Za počátek lze považovat rok 1962, kdy [[w:cs:Evropské hospodářské společenství|Evropské hospodářské společenství]] zároveň se [[w:cs:Společná zemědělská politika|Společnou zemědělskou politikou]] přijalo smlouvu s USA o tom, že zvířecí krmiva nebudou podléhat dovoznímu clu.

Kvůli [[w:cs:Bovinní spongiformní encefalopatie|nemoci šílených krav]] v devadesátých letech minulého století se do krmiva místo masokostní moučky začala přidávat právě sója a to odstartovala vysokou poptávku po této luštěnině po celém světě.<ref name=":0" />

Tradiční zemědělství v [[w:cs:Argentina|Argentině]] dříve používalo osevní systém, který na polích nahrazoval [[w:cs:Kukuřice setá|kukuřici]], [[w:cs:Pšenice|pšenici]] a sóju. To napomáhalo půdě se zotavit. Tento tradiční způsob, ale už zcela vymizel a začala se pěstovat sója ve velkém měřítku.<ref name=":0" />

== Problémy s přírodou ==
Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu [[w:cs:Cerrado|cerrada]], což je unikátní biotop, který se nachází v Brazílii. Má více než 200 milionů hektarů a původně pokrýval téměř čtvrtinu země. Je považován za nejbohatší typ savany na světě.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Jednou se bude pěstovat všude » Sedmá generaceSedmá generace
| periodikum = Sedmá generace
| url = https://www.sedmagenerace.cz/jednou-se-bude-pestovat-vsude/
| datum vydání = 2009-07-26
| datum přístupu = 2020-02-13
}}</ref>

[[w:cs:Cerrado|Cerrado]] se skládá z různých druhů vegetace a tvoří jej právě travnaté plochy, lesy a křoviny. Vyskytuje se v něm i mnoho vzácných zvířat jako je [[w:cs:Pes hřivnatý|vlk hřivnatý]], [[w:cs:mravenečník velký]], [[w:cs:Jaguár americký|jaguár]], [[w:cs:Pásovec velký|pásovec obrovský]] či [[w:cs:nandu pampový|nandu pampový]]. Také zde roste mnoho vzácných rostlin z nichž je mnoho právě [[w:cs:Endemit|endemity]] a nevyskytují se nikde jinde na světě.<ref name=":1" />

Problém však nepostihuje jen cerrada, ale bohužel i [[w:cs:Amazonský prales|Amazonský prales]], který se [[w:cs:Odlesňování|vylesňuje]] právě i kvůli pěstování sóji a to způsobuje celosvětové problémy se [[w:cs:Skleníkové plyny|skleníkovými plyny]].<ref name=":1" />

Kromě kácení lesů je problémem i znečišťování vodních toků či dokonce nepříznivý vliv na zdraví místních obyvatel, které mají za následek jedovaté látky ([[w:cs:Insekticid|insekticidy]], [[w:cs:Fungicid|fungicidy]] a [[w:cs:Hnojivo|umělá hnojiva]]), které jsou rozprašovány letadly a dostávají se tak i do ovzduší.<ref name=":1" />

=== Jak se tento problém řeší? ===
Brazilská vláda se pokouší díky vzniklým zákonům postihovat viníky, ale pokuty jsou bohužel často nevymahatelné.<ref name=":1" />

Možnost, jak omezit spotřebu sóji v Evropě je snížit spotřebu masa. Toto řešení je nazýváno také jako ekologické zemědělství a farmáři by měli zvířata krmit plodinami od místních dodavatelů. Navíc většina krmiv v EU musí mít certifikát BIO, který vylučuje velkoplošné monokulturní plantáže s vysokou spotřebou pesticidů a průmyslových hnojiv.<ref name=":1" />

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />
''článek napsal Lukáš Kulda''