Vliv ledního hokeje na životní prostředí - Historie editací

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Lední sporty using HotCat

2022-01-31T13:26:35Z

removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Lední sporty using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:26
Řádek 54:		Řádek 54:
	{{FTVS\|Denní studium 2020\|J.J.:Vliv ledního hokeje na životní prostředí}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|J.J.:Vliv ledního hokeje na životní prostředí}}

	[[Kategorie:~~Sport a životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Lední sporty]]

Admin: added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2020-06-20T03:59:42Z

added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2020, 05:59
Řádek 53:		Řádek 53:

	{{FTVS\|Denní studium 2020\|J.J.:Vliv ledního hokeje na životní prostředí}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|J.J.:Vliv ledního hokeje na životní prostředí}}

			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin v 20. 6. 2020, 03:30

2020-06-20T03:30:23Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Při hodnocení vlivu [[w:cs:Lední hokej|ledního hokeje]] na životní prostředí je brát v úvahu nejen prostory, které jsou pro tento sport potřeba, ale zároveň i výrobu výstroje, nástrojů a pomůcek.
@@ Řádek 27: / Řádek 23: @@
 }}</ref>
-Hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), chlorfluoruhlovodíky (CFC), fluorovodíky (HFC), [[w:cs:uhlovodíky]], [[w:cs:amoniak]] a [[w:cs:oxid uhličitý]] patří mezi hlavní chladiva spojená s většinou zimních stadionů pro výrobu ledu. CFC a HCFC jsou syntetické plyny ničící [[w:cs:Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]]. HFC zvyšují [[w:cs:skleníkový efekt]], stejně jako oxid uhličitý. Navíc, [[w:cs:Amoniak|čpavek]] způsobuje při vdechnutí nevratné poškození dýchacích cest. Uhlovodíky, jako [[w:cs:propan]] a [[w:cs:isobutan]], jsou zase vysoce hořlavé a často zhoršují tvorbu smogu. Každý z těchto plynů tedy nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Právě čpavek může být používán jako primární chladivo, zároveň se často používá současně se solným roztokem, který nezamrzá a může tedy za velmi nízké teploty udržovat kluziště v chladu. Pokud tato vysoce slaná sekundární tekutina (tzv. [[w:cs:solanka]]) unikne, může způsobit vážné poškození životního prostředí. Podle [[w:cs:Agentura pro ochranu životního prostředí|Agentury pro ochranu životního prostředí]] (EPA) jsou další škodlivé emise, jako vysoké hladiny oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého, uvolňovány zimními stadiony v důsledku úpravy ledové plochy pomocí rolb. Na webových stránkách EPA je uvedeno: „''V uzavřených zimních stadionech je primárním zdrojem obav vzduch, který je kontaminován vypouštěním znečišťujících látek, jako je oxid uhelnatý (CO), oxid dusičitý (NO<sub>2</sub>) a prachové částice (PM), které pocházejí z rolb.''“ Právě dýchací problémy, jako je těžký kašel, bolest na hrudi a plicní edém, mohou být spojeny s vysokou hladinou oxidu dusičitého. Stejná studie EDF se zároveň zaměřuje na rizika, spojené s oxidem uhelnatým, který se uvolňuje z kluziště a zdůrazňuje, že „''vysoké hladiny oxidu uhelnatého mohou způsobit bolesti hlavy, závratě, nevolnost a zhoršenou výkonnost. Množství oxidu uhelnatého, které se obvykle vyskytuje na kluzištích, může mít vlivem rychlého dýchání způsobeného bruslením nepříznivé účinky na zdraví.''“ Kombinace těchto faktorů může způsobovat zdravotní problémy těm, kteří uzavřené zimní stadiony často navštěvují. Z těchto důvodů hledají provozovatelé alternativy, jako je syntetický led. Syntetický led totiž nevyužívá vodu a jeho údržba nevyžaduje nadměrné množství energie. Kromě toho je použití umělého kluziště možné v režimu 24/7, což mnoho zimních stadionů neumožňuje, právě kvůli vysokým nákladům na údržbu. Syntetický led je složen převážně z [[w:cs:Polyethylen|polyethylenu]] o vysoké hustotě. Polyethylen je nejběžnějším plastem na trhu. Kritici se ovšem obávají vlivu [[w:cs:Mikroplasty|mikroplastů]] na životní prostředí, které by se vlivem bruslení mohly uvolňovat a po čištění kluziště by skončily v odpadu, případně roznášely na vybavení ven, čímž by se mohli dostat do vodních toků, oceánů a znečišťovat životní prostředí. V souladu s touto problematikou mohou být zimní stadiony alespoň prozatím vnímány jako hlavolam udržitelnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
+Hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), chlorfluoruhlovodíky (CFC), fluorovodíky (HFC), [[w:cs:uhlovodíky|uhlovodíky]], [[w:cs:amoniak|amoniak]] a [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]] patří mezi hlavní chladiva spojená s většinou zimních stadionů pro výrobu ledu. CFC a HCFC jsou syntetické plyny ničící [[w:cs:Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]]. HFC zvyšují [[w:cs:skleníkový efekt|skleníkový efekt]], stejně jako oxid uhličitý. Navíc, [[w:cs:Amoniak|čpavek]] způsobuje při vdechnutí nevratné poškození dýchacích cest. Uhlovodíky, jako [[w:cs:propan|propan]] a [[w:cs:isobutan|isobutan]], jsou zase vysoce hořlavé a často zhoršují tvorbu smogu. Každý z těchto plynů tedy nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Právě čpavek může být používán jako primární chladivo, zároveň se často používá současně se solným roztokem, který nezamrzá a může tedy za velmi nízké teploty udržovat kluziště v chladu. Pokud tato vysoce slaná sekundární tekutina (tzv. [[w:cs:solanka|solanka]]) unikne, může způsobit vážné poškození životního prostředí. Podle [[w:cs:Agentura pro ochranu životního prostředí|Agentury pro ochranu životního prostředí]] (EPA) jsou další škodlivé emise, jako vysoké hladiny oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého, uvolňovány zimními stadiony v důsledku úpravy ledové plochy pomocí rolb. Na webových stránkách EPA je uvedeno: „''V uzavřených zimních stadionech je primárním zdrojem obav vzduch, který je kontaminován vypouštěním znečišťujících látek, jako je oxid uhelnatý (CO), oxid dusičitý (NO<sub>2</sub>) a prachové částice (PM), které pocházejí z rolb.''“ Právě dýchací problémy, jako je těžký kašel, bolest na hrudi a plicní edém, mohou být spojeny s vysokou hladinou oxidu dusičitého. Stejná studie EDF se zároveň zaměřuje na rizika, spojené s oxidem uhelnatým, který se uvolňuje z kluziště a zdůrazňuje, že „''vysoké hladiny oxidu uhelnatého mohou způsobit bolesti hlavy, závratě, nevolnost a zhoršenou výkonnost. Množství oxidu uhelnatého, které se obvykle vyskytuje na kluzištích, může mít vlivem rychlého dýchání způsobeného bruslením nepříznivé účinky na zdraví.''“ Kombinace těchto faktorů může způsobovat zdravotní problémy těm, kteří uzavřené zimní stadiony často navštěvují. Z těchto důvodů hledají provozovatelé alternativy, jako je syntetický led. Syntetický led totiž nevyužívá vodu a jeho údržba nevyžaduje nadměrné množství energie. Kromě toho je použití umělého kluziště možné v režimu 24/7, což mnoho zimních stadionů neumožňuje, právě kvůli vysokým nákladům na údržbu. Syntetický led je složen převážně z [[w:cs:Polyethylen|polyethylenu]] o vysoké hustotě. Polyethylen je nejběžnějším plastem na trhu. Kritici se ovšem obávají vlivu [[w:cs:Mikroplasty|mikroplastů]] na životní prostředí, které by se vlivem bruslení mohly uvolňovat a po čištění kluziště by skončily v odpadu, případně roznášely na vybavení ven, čímž by se mohli dostat do vodních toků, oceánů a znečišťovat životní prostředí. V souladu s touto problematikou mohou být zimní stadiony alespoň prozatím vnímány jako hlavolam udržitelnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Ice rink alternatives and their environmental impact
 | url = https://inhabitat.com/ice-rink-alternatives-and-their-environmental-impact/
@@ Řádek 47: / Řádek 43: @@
 Dalším problémem spojeným s plastem je samotné vybavení pro lední hokej – od holderů bruslí přes flašky na pití až k různým pomůckám, využívající se k tréninku. I u diváků můžeme hledat plastové prvky, jako jsou kelímky nebo nástroje využívající k fandění. Všechny tyto prvky jsou však nahraditelné výrobky z jiných materiálů. Samozřejmě nastává zde otázka finanční náročnosti každého řešení, oproti výše uvedeným problémům se ovšem jedná o menší část znečištění.
 [[Soubor:Zatížení ŽP hokej.png|náhled|Rozložení negativního vlivu ledního hokeje ve Finsku.<ref name="szs" />]]
 ==Závěr==
 Při všech těchto problémech, které je provozováním ledního hokeje možné způsobovat, je však třeba nezapomínat na všechny pozitivní aspekty tohoto sportu na lidský organismus a obecně na člověka, který je jediný způsobilý tyto potíže řešit. Sport obecně výrazně přispívá k psychické pohodě, bez které by bylo pro odborníky velmi obtížné vymýšlet všelijaké inovativní postupy řešení.
@@ Řádek 60: / Řádek 52: @@
-Zdroje:
+{{FTVS|Denní studium 2020|J.J.:Vliv ledního hokeje na životní prostředí}}

Admin v 20. 6. 2020, 03:24

2020-06-20T03:24:09Z

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2020, 05:24
Řádek 5:		Řádek 5:
	Při hodnocení vlivu [[w:cs:Lední hokej\|ledního hokeje]] na životní prostředí je brát v úvahu nejen prostory, které jsou pro tento sport potřeba, ale zároveň i výrobu výstroje, nástrojů a pomůcek.		Při hodnocení vlivu [[w:cs:Lední hokej\|ledního hokeje]] na životní prostředí je brát v úvahu nejen prostory, které jsou pro tento sport potřeba, ale zároveň i výrobu výstroje, nástrojů a pomůcek.

	== Doprava ==		==Doprava==
	Jedním z největších problémů, který ovšem není vázán pouze na tento sport, je automobilová doprava. Jen když se podíváme na průměrnou návštěvnost třech nejvyšších tuzemských soutěží, dostáváme průměr 7 700<ref>{{Citace elektronického periodika		Jedním z největších problémů, který ovšem není vázán pouze na tento sport, je automobilová doprava. Jen když se podíváme na průměrnou návštěvnost třech nejvyšších tuzemských soutěží, dostáváme průměr 7 700<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádek 18:		Řádek 18:
	}}</ref> diváků na jedno utkání, přičemž jen omezené množství z nich používá k přepravě na zimní stadion [[w:cs:Městská hromadná doprava\|MHD]]. Pokud bychom počítali s tím, že na tato utkání dorazí pouhá 1/8 diváků vozem (to jsme velcí optimisté), dělá to přibližně 28 000 diváků, kteří v jednom kole těchto tří soutěží navštíví zimní stadion osobním automobilem. Tuto problematiku si hokejové kluby uvědomují a snaží se spolupracovat s dopravními podniky na akcích, podporujících dopravu diváku na zimní stadiony pomocí městské hromadné dopravy. Nastává ovšem další problém a tím je doprava sportovců – především mládeže na tréninky. Stalo se trendem, že se děti na místo tréninku dopravují zásadně osobním automobilem, tzn. při plném naplnění kategorií přibližně 200 dětí denně v jediném klubu (celkový počet klubů s žákovskými kategoriemi v ČR je 152) dělá, i přes odečet klubů na malých vesnicích, kde děti mohou navštěvovat tréninky bez nutnosti vozidla, nebo části dětí, které bydlí v docházkové vzdálenosti, také docela vysoké číslo. Bohužel vzhledem k dnešní pohodlnosti společnosti je řešení tohoto problému obtížné – snad jedině postavit daleko více zimních stadionů, aby byla zajištěna jejich dostupnost, čímž se ovšem dostáváme k dalšímu problému, což je provoz těchto sportovišť.		}}</ref> diváků na jedno utkání, přičemž jen omezené množství z nich používá k přepravě na zimní stadion [[w:cs:Městská hromadná doprava\|MHD]]. Pokud bychom počítali s tím, že na tato utkání dorazí pouhá 1/8 diváků vozem (to jsme velcí optimisté), dělá to přibližně 28 000 diváků, kteří v jednom kole těchto tří soutěží navštíví zimní stadion osobním automobilem. Tuto problematiku si hokejové kluby uvědomují a snaží se spolupracovat s dopravními podniky na akcích, podporujících dopravu diváku na zimní stadiony pomocí městské hromadné dopravy. Nastává ovšem další problém a tím je doprava sportovců – především mládeže na tréninky. Stalo se trendem, že se děti na místo tréninku dopravují zásadně osobním automobilem, tzn. při plném naplnění kategorií přibližně 200 dětí denně v jediném klubu (celkový počet klubů s žákovskými kategoriemi v ČR je 152) dělá, i přes odečet klubů na malých vesnicích, kde děti mohou navštěvovat tréninky bez nutnosti vozidla, nebo části dětí, které bydlí v docházkové vzdálenosti, také docela vysoké číslo. Bohužel vzhledem k dnešní pohodlnosti společnosti je řešení tohoto problému obtížné – snad jedině postavit daleko více zimních stadionů, aby byla zajištěna jejich dostupnost, čímž se ovšem dostáváme k dalšímu problému, což je provoz těchto sportovišť.

	== Provoz zimního stadionu ==		==Provoz zimního stadionu==
	Provoz [[w:cs:Zimní stadion\|zimního stadionu]] je závislý na rozsáhlých dodávkách vody a elektrické energie. Dopad spotřeby elektrické energie nelze hodnotit objektivně z důvodu rozmanitých způsobu její výroby na každém zimním stadionu. Například ze studií Finských zimních stadionů vyplývá, že v důsledku používání energii během doby životnosti kluziště se vyskytlo 91 % emisí skleníkových plynů a 74 % emisí způsobujících okyselování životního prostředí.<ref>{{Citace elektronického periodika		Provoz [[w:cs:Zimní stadion\|zimního stadionu]] je závislý na rozsáhlých dodávkách vody a elektrické energie. Dopad spotřeby elektrické energie nelze hodnotit objektivně z důvodu rozmanitých způsobu její výroby na každém zimním stadionu. Například ze studií Finských zimních stadionů vyplývá, že v důsledku používání energii během doby životnosti kluziště se vyskytlo 91 % emisí skleníkových plynů a 74 % emisí způsobujících okyselování životního prostředí.<ref name="szs">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = 3.7 vlivy na životní prostředí / manuál IIHF		\| titul = 3.7 vlivy na životní prostředí / manuál IIHF
	\| periodikum = www.szs.cz		\| periodikum = www.szs.cz
Řádek 44:		Řádek 44:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Plasty ==		==Plasty==
	Dalším problémem spojeným s plastem je samotné vybavení pro lední hokej – od holderů bruslí přes flašky na pití až k různým pomůckám, využívající se k tréninku. I u diváků můžeme hledat plastové prvky, jako jsou kelímky nebo nástroje využívající k fandění. Všechny tyto prvky jsou však nahraditelné výrobky z jiných materiálů. Samozřejmě nastává zde otázka finanční náročnosti každého řešení, oproti výše uvedeným problémům se ovšem jedná o menší část znečištění.		Dalším problémem spojeným s plastem je samotné vybavení pro lední hokej – od holderů bruslí přes flašky na pití až k různým pomůckám, využívající se k tréninku. I u diváků můžeme hledat plastové prvky, jako jsou kelímky nebo nástroje využívající k fandění. Všechny tyto prvky jsou však nahraditelné výrobky z jiných materiálů. Samozřejmě nastává zde otázka finanční náročnosti každého řešení, oproti výše uvedeným problémům se ovšem jedná o menší část znečištění.
			[[Soubor:Zatížení ŽP hokej.png\|náhled\|Rozložení negativního vlivu ledního hokeje ve Finsku.<ref name="szs" />]]


	Obrázek 3 – Rozložení negativního vlivu ledního hokeje na životní prostředí ve Finsku<sup>2</sup>		Obrázek 3 – Rozložení negativního vlivu ledního hokeje na životní prostředí ve Finsku<sup>2</sup>

	== Závěr ==		==Závěr==
	Při všech těchto problémech, které je provozováním ledního hokeje možné způsobovat, je však třeba nezapomínat na všechny pozitivní aspekty tohoto sportu na lidský organismus a obecně na člověka, který je jediný způsobilý tyto potíže řešit. Sport obecně výrazně přispívá k psychické pohodě, bez které by bylo pro odborníky velmi obtížné vymýšlet všelijaké inovativní postupy řešení.		Při všech těchto problémech, které je provozováním ledního hokeje možné způsobovat, je však třeba nezapomínat na všechny pozitivní aspekty tohoto sportu na lidský organismus a obecně na člověka, který je jediný způsobilý tyto potíže řešit. Sport obecně výrazně přispívá k psychické pohodě, bez které by bylo pro odborníky velmi obtížné vymýšlet všelijaké inovativní postupy řešení.

	== Odkazy ==		==Odkazy==

	=== Reference ===		===Reference===
	<references />		<references />

Admin: Založena nová stránka s textem „Vliv ledního hokeje na životní prostředí Vypracoval: Jakub Janoušek Vyučující: RNDr. Jana Dlouhá,…“

2020-06-20T03:18:18Z

Založena nová stránka s textem „Vliv ledního hokeje na životní prostředí Vypracoval: Jakub Janoušek Vyučující: RNDr. Jana Dlouhá,…“

Nová stránka

Vliv ledního hokeje na životní prostředí

Vypracoval: Jakub Janoušek Vyučující: RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D.

Při hodnocení vlivu [[w:cs:Lední hokej|ledního hokeje]] na životní prostředí je brát v úvahu nejen prostory, které jsou pro tento sport potřeba, ale zároveň i výrobu výstroje, nástrojů a pomůcek.

== Doprava ==
Jedním z největších problémů, který ovšem není vázán pouze na tento sport, je automobilová doprava. Jen když se podíváme na průměrnou návštěvnost třech nejvyšších tuzemských soutěží, dostáváme průměr 7 700<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tipsport ELH-návštěvnost
| periodikum = Hokej.cz
| vydavatel =
| url = https://hokej.cz/tipsport-extraliga/stats-center/team-stats?stats-section=visitors
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-06-12
}}</ref> diváků na jedno utkání, přičemž jen omezené množství z nich používá k přepravě na zimní stadion [[w:cs:Městská hromadná doprava|MHD]]. Pokud bychom počítali s tím, že na tato utkání dorazí pouhá 1/8 diváků vozem (to jsme velcí optimisté), dělá to přibližně 28 000 diváků, kteří v jednom kole těchto tří soutěží navštíví zimní stadion osobním automobilem. Tuto problematiku si hokejové kluby uvědomují a snaží se spolupracovat s dopravními podniky na akcích, podporujících dopravu diváku na zimní stadiony pomocí městské hromadné dopravy. Nastává ovšem další problém a tím je doprava sportovců – především mládeže na tréninky. Stalo se trendem, že se děti na místo tréninku dopravují zásadně osobním automobilem, tzn. při plném naplnění kategorií přibližně 200 dětí denně v jediném klubu (celkový počet klubů s žákovskými kategoriemi v ČR je 152) dělá, i přes odečet klubů na malých vesnicích, kde děti mohou navštěvovat tréninky bez nutnosti vozidla, nebo části dětí, které bydlí v docházkové vzdálenosti, také docela vysoké číslo. Bohužel vzhledem k dnešní pohodlnosti společnosti je řešení tohoto problému obtížné – snad jedině postavit daleko více zimních stadionů, aby byla zajištěna jejich dostupnost, čímž se ovšem dostáváme k dalšímu problému, což je provoz těchto sportovišť.

== Provoz zimního stadionu ==
Provoz [[w:cs:Zimní stadion|zimního stadionu]] je závislý na rozsáhlých dodávkách vody a elektrické energie. Dopad spotřeby elektrické energie nelze hodnotit objektivně z důvodu rozmanitých způsobu její výroby na každém zimním stadionu. Například ze studií Finských zimních stadionů vyplývá, že v důsledku používání energii během doby životnosti kluziště se vyskytlo 91 % emisí skleníkových plynů a 74 % emisí způsobujících okyselování životního prostředí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 3.7 vlivy na životní prostředí / manuál IIHF
| periodikum = www.szs.cz
| url = http://www.szs.cz/obsah/37-vlivy-na-zivotni-prostredi-manual-iihf
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-06-12
}}</ref>

Hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), chlorfluoruhlovodíky (CFC), fluorovodíky (HFC), [[w:cs:uhlovodíky]], [[w:cs:amoniak]] a [[w:cs:oxid uhličitý]] patří mezi hlavní chladiva spojená s většinou zimních stadionů pro výrobu ledu. CFC a HCFC jsou syntetické plyny ničící [[w:cs:Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]]. HFC zvyšují [[w:cs:skleníkový efekt]], stejně jako oxid uhličitý. Navíc, [[w:cs:Amoniak|čpavek]] způsobuje při vdechnutí nevratné poškození dýchacích cest. Uhlovodíky, jako [[w:cs:propan]] a [[w:cs:isobutan]], jsou zase vysoce hořlavé a často zhoršují tvorbu smogu. Každý z těchto plynů tedy nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Právě čpavek může být používán jako primární chladivo, zároveň se často používá současně se solným roztokem, který nezamrzá a může tedy za velmi nízké teploty udržovat kluziště v chladu. Pokud tato vysoce slaná sekundární tekutina (tzv. [[w:cs:solanka]]) unikne, může způsobit vážné poškození životního prostředí. Podle [[w:cs:Agentura pro ochranu životního prostředí|Agentury pro ochranu životního prostředí]] (EPA) jsou další škodlivé emise, jako vysoké hladiny oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého, uvolňovány zimními stadiony v důsledku úpravy ledové plochy pomocí rolb. Na webových stránkách EPA je uvedeno: „''V uzavřených zimních stadionech je primárním zdrojem obav vzduch, který je kontaminován vypouštěním znečišťujících látek, jako je oxid uhelnatý (CO), oxid dusičitý (NO2) a prachové částice (PM), které pocházejí z rolb.''“ Právě dýchací problémy, jako je těžký kašel, bolest na hrudi a plicní edém, mohou být spojeny s vysokou hladinou oxidu dusičitého. Stejná studie EDF se zároveň zaměřuje na rizika, spojené s oxidem uhelnatým, který se uvolňuje z kluziště a zdůrazňuje, že „''vysoké hladiny oxidu uhelnatého mohou způsobit bolesti hlavy, závratě, nevolnost a zhoršenou výkonnost. Množství oxidu uhelnatého, které se obvykle vyskytuje na kluzištích, může mít vlivem rychlého dýchání způsobeného bruslením nepříznivé účinky na zdraví.''“ Kombinace těchto faktorů může způsobovat zdravotní problémy těm, kteří uzavřené zimní stadiony často navštěvují. Z těchto důvodů hledají provozovatelé alternativy, jako je syntetický led. Syntetický led totiž nevyužívá vodu a jeho údržba nevyžaduje nadměrné množství energie. Kromě toho je použití umělého kluziště možné v režimu 24/7, což mnoho zimních stadionů neumožňuje, právě kvůli vysokým nákladům na údržbu. Syntetický led je složen převážně z [[w:cs:Polyethylen|polyethylenu]] o vysoké hustotě. Polyethylen je nejběžnějším plastem na trhu. Kritici se ovšem obávají vlivu [[w:cs:Mikroplasty|mikroplastů]] na životní prostředí, které by se vlivem bruslení mohly uvolňovat a po čištění kluziště by skončily v odpadu, případně roznášely na vybavení ven, čímž by se mohli dostat do vodních toků, oceánů a znečišťovat životní prostředí. V souladu s touto problematikou mohou být zimní stadiony alespoň prozatím vnímány jako hlavolam udržitelnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ice rink alternatives and their environmental impact
| url = https://inhabitat.com/ice-rink-alternatives-and-their-environmental-impact/
| datum přístupu = 2020-06-12
| jazyk = en-US
}}</ref>

Každopádně mnoho hokejových stadionů, ve světě i u nás, již začalo budovat energeticky účinnější chladicí systémy. Například v USA v tomto procesu hraje velmi důležitou roli iniciativa NHL Greener Rinks Initiative. Tato iniciativa byla založena, aby pomohla majitelům a provozovatelům ke snížení emisí, úsporám vody a snížení celkové energie používané na hokejových stadionech, použitím inovativních technologií. Příkladem může být Aréna Bentley ve Walthamu v Massachusetts, která byla otevřena v roce 2018. Kromě využití bezpečnějších chladiv, která jsou pro ozon lepší, byla aréna vybavena solárními panely. Solární panely pokrývají téměř polovinu energetické potřeby arény. Společně s tím byla instalováno LED osvětlení a velká okna. Kluziště byla navíc vyrobena ze dřeva, které bylo odebráno pomocí [[w:cs:Forest Stewardship Council|udržitelných lesnických postupů]]. Se všemi těmito prvky se Bentley Arena stala nejudržitelnějším a energeticky nejúčinnějším hokejovým stadionem na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Qureshi
| jméno = Annie
| titul = Blue and Green Tomorrow
| url = https://blueandgreentomorrow.com/energy/energy-efficient-ice-rinks-do-part-in-climate-change-battle/
| datum vydání = 2019-10-16
| datum přístupu = 2020-06-12
| jazyk = en-US
}}</ref>

== Plasty ==
Dalším problémem spojeným s plastem je samotné vybavení pro lední hokej – od holderů bruslí přes flašky na pití až k různým pomůckám, využívající se k tréninku. I u diváků můžeme hledat plastové prvky, jako jsou kelímky nebo nástroje využívající k fandění. Všechny tyto prvky jsou však nahraditelné výrobky z jiných materiálů. Samozřejmě nastává zde otázka finanční náročnosti každého řešení, oproti výše uvedeným problémům se ovšem jedná o menší část znečištění.

Obrázek 3 – Rozložení negativního vlivu ledního hokeje na životní prostředí ve Finsku2

== Závěr ==
Při všech těchto problémech, které je provozováním ledního hokeje možné způsobovat, je však třeba nezapomínat na všechny pozitivní aspekty tohoto sportu na lidský organismus a obecně na člověka, který je jediný způsobilý tyto potíže řešit. Sport obecně výrazně přispívá k psychické pohodě, bez které by bylo pro odborníky velmi obtížné vymýšlet všelijaké inovativní postupy řešení.

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

Zdroje:

1) Tipsport ELH-návštěvnost. Hokej.cz [online]. 2020 [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: <nowiki>https://hokej.cz/tipsport-extraliga/stats-center/team-stats?season=2019&competition=6475&stats-section=visitors</nowiki>

2) Vlivy na životní prostředí / manuál IIHF. Szs [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: <nowiki>http://www.szs.cz/obsah/37-vlivy-na-zivotni-prostredi-manual-iihf</nowiki>

3) Poustevník jí dal jméno a Jágr pochvalu. Nikolajce v žilách koluje 6000 kilo čpavku. Aktuálně.cz [online]. 2020 [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: <nowiki>https://sport.aktualne.cz/hokej/jmeno-ji-dal-poustevnik-velebil-ji-jagr-nikolajce-v-zilach-k/r~7abe9572499811ea9b40ac1f6b220ee8/r~f87a03fe499611ea8776ac1f6b220ee8/</nowiki>

4) Ice rink alternatives and their environmental impal. Inhabitat [online]. 2020 [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: <nowiki>https://inhabitat.com/ice-rink-alternatives-and-their-environmental-impact/</nowiki>

5) Energy Efficient Ice Rinks Do Their Part In The Climate Change Battle. Blueandgreentomorrow [online]. 2019 [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: <nowiki>https://blueandgreentomorrow.com/energy/energy-efficient-ice-rinks-do-part-in-climate-change-battle/</nowiki>

6) Bentley Arena Receives New Recognition For Its Sustainable Design. Bentley University [online]. 2018 [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: <nowiki>https://www.bentley.edu/news/bentley-arena-receives-new-recognition-its-sustainable-design</nowiki>

Obrázky:

Obrázek 1 – Nádrž na čpavek, který, jako chladící médium, využívá zimní stadion Nikolajka. 2

Obrázek 2 – Bentley Arena. 3

Obrázek 3 – Rozložení negativního vlivu ledního hokeje na životní prostředí ve Finsku. 4